Výsledky monitoringu rysa ostrovida v Národních parcích Šumava a Bavorský les v sezóně 2015/2016
Sledování volně žijících zvířat pomocí fotopastí se stalo v posledních letech důležitou metodou při jejich výzkumu. Také v Národních parcích Bavorský les a Šumava se fotopasti využívají k zodpovězení různých otázek, jako např. při výzkumu predace hnízd tetřeva hlušce nebo jeřábka lesního, využívání stromových dutin po datlech a sledování úspěšnosti rozmnožování v bobřích koloniích. Nejdelší tradici využívání fotopastí zde má monitoring populace rysa ostrovida, který je naplánován jako dlouhodobý projekt. První pokus o systematický rysí monitoring pomocí fotopastí byl proveden v Národním parku Bavorský les v roce 2008. Od roku 2009 se fotomonitoring provádí v obou sousedících Národních parcích Bavorský les a Šumava na ploše o rozloze cca 800 km², protože rysové pochopitelně nerespektují státní hranici. Pokud je rys vyfocen vhodným způsobem, tj. oboustranně z boku, mohou být jedinci díky individuálnímu jedinečnému vzoru jednoznačně identifikováni. To dále umožňuje zjistit přesný počet zvířat a spočítat hustotu populace ve studijním území.
Fotopasti navíc zachytí i mláďata a doloží tak rozmnožování a jeho úspěšnost, což jsou jedny z důležitých podkladů k odhadu životaschopnosti populace. Tato data začnou být velmi zajímavá, když monitoring probíhá několik let po sobě. Teprve dlouhodobý sběr dat umožní sledovat změny a vývoj populace. Až po několika letech se podaří zjistit pohlaví všech zvířat a tím i podíl samic a samců. Také populační věkové složení může být stanoveno až po několika letech. Důležité jsou také výsledky přežívání jednotlivých zvířat a rozmnožovací úspěšnosti samic. Protože se kresba na srsti mláďat nemění, může dále sledovat jejich osudy, přežívání, disperzi. Na základě takto získávaných údajů může být např. vytvořen populační model, který umožňuje realistické prognózy přežití rysí populace. Kromě informací o rysovi přináší monitoring využívající fotopastí informace o dalších savcích vyskytujících se ve studijním území. I u nich je napínavé, jak se jejich výskyt a populace mění v čase. U většiny druhů sice od sebe nejdou rozlišovat jedinci, takže nemůže být odhadnuta početnost populace, avšak srovnáním jednotlivých let mohou být sledovány relativní změny v jejich výskytu.
Tato zpráva shrnuje výsledky ze sezóny 2015/16 a porovnává je s výsledky minulých let. Rysí rok začíná 1. 5. a končí 30. 4 následujícího roku. Základem pro toto rozdělení je rysův roční cyklus: narození v květnu/červnu a oddělení mláďat od matky bývá v březnu / dubnu následujícího roku.
Rysí status: dospělý: zvíře minimálně rok staré mládě: mladá zvířata od porodu do 30. 4. následujícího roku neznámý: zvíře, které nemohlo být přiřazeno k žádné z výše uvedených kategorií, protože jeho věk není znám a nedá se odhadnout Protože jsou na většině stanovišť proti sobě dvě fotopasti, je každé kolemjdoucí zvíře vyfotografováno dvakrát. Kromě toho se může stát, že se zvířata krátce před kamerou zastaví a jsou pak vyfocena víckrát. Kvůli vyloučení těchto případů, jsou všechny fotky jednoho druhu, které byly vyfoceny v průběhu pěti minut, zařazeny do jednoho pozorování. Zkoumané území se nachází v obou Národních parcích Bavorský les a Šumava na ploše o velikosti 820 km² ve výšce mezi 500 a 1450 m n. m. Konkrétní lokality byly vybrané podle sítě 2,7 × 2,7 km, kde v každém druhém čtverci bylo určeno stanoviště, obsazené dvěma fotopastmi. Ve výšce přes 1200 m n. m. nebyla vybrána žádná místa, protože jsou při napadaném sněhu jen velmi těžce dostupná.
100 fotopastí bylo umístěno na 64 stanovištích po dobu 100 dní (15. 09. – 24. 12. 2015). K zajištění identifikace jedinců byly na většině stanovišť umístěny dvě fotopasti, aby mohli být jednotliví rysi dobře zaznamenáni z obou stran, cožje nezbytné pro jejich jednoznačnou identifikaci. Fotopasti mají pohybový a tepelný senzor, takže vyfotí všechna procházející zvířata. Fotky jsou uloženy na SD-karty a v pravidelných intervalech kontrolovány na místě, poté staženy. V průběhu stodenního výzkumného období byli rysové vyfotografováni na 68,75 % vybraných stanovištích. Celkem to bylo 21 dospělých jedinců, kteří byli až na jednu výjimku (kocour B278) zaznamenáni již v minulých letech. Mezi nimi bylo 8 samic a 10 samců, u tří zvířat bylo pohlaví neznámé. Tři samice u sebe měly jedno mládě. V porovnání s předchozími roky počet pozorovaných zvířat lehce narostl. Díky extenzivnímu nasazení dalších fotoaparátů bylo zaznamenáno dalších osm mláďat, takže mohlo být prokázáno dohromady 11 mláďat. Dvě z nich jsou již ale mrtvá.
Rysy nezajímají hranice zkoumaného území, často se pohybují daleko od národních parků. Bez zohlednění tohoto chování by mohla být rysí hustota nadhodnocena. Z toho důvodu byla pro její výpočet použita metoda ½ MMDM (Mean Maximum Distance Moved), t.z. že se ke zkoumanému území přiloží vyrovnávací (pufrační) pás, jehož rádius odpovídá polovině průměru rysem uražené vzdálenosti. Ta byla pro každého jedince vypočítána jako vzdálenost mezi dvěma nejvzdálenějšími fotopastmi, které rys navštívil. Výsledkem byl vyrovnávací rádius o velikosti 3,564 km, ze kterého mohla být pro tuto sezónu odvozena referenční plocha veliká 1 282 km² (Obr. 3). Při započítání dospělých jedinců vychází 2 hustota na 1,64 rysa/100 km .
Tabulka ukazuje průběh životů 28 rysů, kteří byli pozorování v obou národních parcích od počátku fotomonitoringu a částečně už i před ním. Pro jejich zpracování byla využita kromě pravidelných monitoringových i náhodná pozorování. Z 9 zvířat pozorovaných již v roce 2009 jich dnes stále žije 6. Jenom samičky Felis, Cherry a Kubička už nebyly po 10, resp. 7 a 12 letech opět pozorovány. 12 z 19 později zdokumentovaných zvířat mohlo být pozorováno i letos. Tyto výsledky ukazují, že se zvířata ve zkoumané oblasti dožívají relativně vysokého věku. Jsou známí 4 rysové starší 10 let. Podíl samic se pohybuje kolem 50 % (43-56 % v různých sezonách). Celkově se narodilo od roku 2009 minimálně 64 mláďat, ze kterých zůstalo 6 v zájmovém území. Aktuálně pochází 40 % samic žijících v zájmovém území od samic, které zde žijí nebo žily. O příbuznosti k samcům zde není možno dělat závěry, je ale pravděpodobné, že i zde je mnoho zvířat příbuzensky velmi blízkých.
Celkové shrnutí monitoringu:
Minimální počet rysů: 21 dospělých rysů, 3 mláďata
64 stanovišť
100 fotopastí
Zájmové území: 820 km²
Referenční území = zkoumané území + pufrační zóna: 1 282 km²
Rysí hustota: 1,64 rysa/100 km²
Vedlejší produkt fotomonitoringu rysa: Fotografie běžných i vzácných zvířecích druhů Šumavy
{gallery}vimperk/2016/08_srpen/zvirena{/gallery}
(npsumava)
