Obnovou drobných mokřadů a vodních toků proti suchu
V loňském roce se Česká republika potýkala s následky katastrofálního sucha a ani prognózy na letošní rok nejsou nijak optimistické. Už dnes je jasné, že v boji proti suchu bude mít klíčový význam obnova sítě drobných mokřadů v krajině i malých vodních toků, které by se z napřímených kanálů měly vrátit do svého původního řečiště.
V uplynulých letech Správa NP Šumava realizovala mnoho revitalizačních projektů přesně cílených na podporu zadržení vody v krajině a obnovu fungujícího vodního režimu. Bylo „znovuzavodněno“ 610 ha mokřadů, obnoveno přes 5km přírodních vodních toků a zrušeno 62 km odvodňovacích kanálů.
„Nedávné dva revitalizační projekty realizované v letech 2014-2015 byly zaměřeny na obnovu přírodního toku Žlebského a Jedlového potoka a na regeneraci dříve vysušených mokřadů v jejich okolí. Oba potoky se nachází těsně u hranic národního parku poblíž Volar. V minulosti byly napřímeny a svedeny do hlubokého kanálu, který rychle odváděl vodu z území a brzdil její zasakování do půdy. Také okolní mokřady byly kdysi vysušeny pomocí povrchových i zatrubněných drenáží, což způsobilo silný pokles hladiny podzemní vody,“ vysvětluje botanička Správy NP Šumava Iva Bufková, která se revitalizacím na Šumavě věnuje už od devadesátých let.
„Revitalizací provedenou v letech 2014-2015 bylo obnoveno přes 3 km přírodních vodních toků a „znovuzavodněno“ kolem 40ha mokřadů. Projekty byly financovány z prostředků EU prostřednictvím Operačního programu životní prostředí. Celkové náklady vynaložené na obnovu obou potoků i mokřadů činily ca 5,6 mil Kč,“ dodává.
Dnes již mají obnovené potoky zpět svou původní podobu a v mělkém členitém korytě se opět vlní malebnou šumavskou krajinou. Velmi rychle byly osídleny pstruhy, kteří jsou důležitým mezičlánkem pro vývoj larev místní mimořádně vzácné škeble perlorodky říční. Hladina podzemní vody v obnovených mokřadech v okolí potoků byla i na vrcholu loňského sucha jen několik cm pod povrchem půdy, což ostře kontrastuje s razantními poklesy hladin vody v odvodněných oblastech.
Dosud se na revitalizace rašelinišť a mokřadů, včetně navrácení potoků do původních koryt, vynaložily desítky milionů korun. Financovala je jak sama Správa NP Šumava ze svého rozpočtu, tak především z dotací, především z Operačního programu životního prostředí.
„Těmito projekty to ale nekončí, čeká nás ještě hodně práce v této oblasti. Stále je potřeba revitalizovat přes tisícovku hektarů rašelinišť a mokřadů a také je třeba navrátit do původních koryt kilometry potoků,“ říká ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.
„Proto v současné době připravujeme velký projekt, který by měl být financován z programu LIFE. Díky němu by se mělo v příštích 5 letech revitalizovat více než tisíc hektarů dalších mokřadů a rašelinišť,“ doplňuje Pavel Hubený.
Náplň i rozpočet tohoto projektu se v současné době dokončují. Náklady se budou pohybovat v rozsahu desítek milionů korun a žádost do programu LIFE Správa NP Šumava podá na podzim letošního roku.
„Pak budeme doufat, že uspějeme. Pokud tomu tak bude, začne se pracovat už v příštím roce. Revitalizací by měly projít např. rašeliniště a mokřady v okolí Filipovy Huti a Modravy, v kotlině Křemelné nebo na Stožecku a v okolí Českých Žlebů,“ říká Iva Bufková.
Také letos proběhne několik drobnějších prací, tentokrát hlavně díky mnoha dobrovolníkům. Ti pomocí krumpáčů, lopat, kladiv a dřevěných prken, pomohou zrušit některé menší odvodňovací rýhy a podpoří rozvoj bažinné a rašelinné vegetace v již přehrazených kanálech.
Obnova drobných mokřadů a přírodních potoků na Šumavě má zásadní význam, protože podporuje zadržení vody v horské pramenné oblasti. NP Šumava však může být inspirací i pro jiné regiony. Chceme-li se účinně bránit suchu, pak by se podobná přírodě blízká opatření měla stát samozřejmostí i ve využívané volné krajině mimo chráněná území.
– tz, nps, foto I. Bufková –
{gallery}susice/2016/05_kveten/nps_mokrady/{/gallery}
