Budou krajské úřady stát za svými obcemi
3.12.2015 I Václav Vostradovský / STAN /- starosta obce Kvilda
Kvilda je centrální obcí Národního parku Šumava a nejvýše položenou obcí v ČR (1065 m n. m.) ve které trvale žije 165 obyvatel. Leží 7 km severně od hraničního přechodu Bučina, 7 km od pramene Vltavy. Svou unikátní polohou uprostřed Šumavských plání, které jsou nejrozsáhlejší souvislou plochou střední Evropy nad 1000 m n. m., poskytuje turistům ojedinělé sportovní i estetické zážitky. To činí Kvildu přirozeným významným turistickým střediskem, křižovatkou řady turistických a cyklistických tras, kterým ročně projde až 750 tisíc turistů. Obec se dlouhodobě snaží o podporu jak místních obyvatel, tak jejích turistických návštěvníků.
Kvilda je ovšem jen jedna z několika desítek pohraničních obcí, které musí každodenně řešit problémy, které se týkají podnikatelů, kteří odvádějí daně hlavně do Prahy a dalších velkých měst.
Parlament České republiky schválil v roce 2013 novelu zákona o rozpočtovém určení daní, která několika velkým městům ubrala ze stávajících příjmů a naprosté většině malých obcí příjmy v rámci RUD navýšil. Ovšem 53, zejména pohraničními obcím, sebral až 70% z dosavadních příjmů, což v celkovém výsledku činí 36 miliónů korun. V poměru ke státnímu rozpočtu České republiky, který převyšuje tisíc miliard, jde o zcela bezvýznamnou částku, proto považují dotčené obce tento systém za zcela diskriminační, kterým stát dlouhodobě poškozuje zejména tato pohraniční území.
Od roku 1938 je šumavský pohraniční region trvale destabilizován výkonem státní moci. Předválečný odsun českého obyvatelstva, poválečné vysídlení německého obyvatelstva, železná opona a v roce 1991 národní park – to jsou státní zájmy, které zlikvidovaly tradiční a přirozené kulturní, sociální a ekonomické prostředí. Zmizely vesnice, lidé, školy, kostely, hřbitovy, dřevozpracující průmysl, kultura. Snížila se hustota obyvatel a na ty kteří zůstali, byla navalena správa rozlehlých území. V roce 2006 si stát uvědomil, že nelze na nejmenší obce navalit odpovědnost za neschopnost státu řešit problémy tohoto území, aniž by tuto zvýšenou odpovědnost nepodpořil. Tehdy se rozhodl přijmout v rámci RUD zásadu velikosti katastru. V roce 2013 tuto zásadu vyhodnotil jako chybnou a 10 pohraničních šumavských obcí přišlo v rámci tohoto „úsporného“ modelu o šestnáct miliónů korun, přičemž některé z těchto obcí tak přišly o polovinu příjmů. Stát tak nejenže není schopen schválit kvalitní a stabilní koncepci pro malé obce, ale likviduje již tak zkoušenou samosprávu v pohraničí.
Argumentace politiků, že si můžeme obecní příjmy zlepšit výběrem daní z nemovitostí je lichá, vycházející z absolutní neznalosti území. Správní území naší obce má výměru 4517 hektarů a z 95 % je v majetku státu – Správy NP Šumava. Ta ovšem daň z nemovitosti neplatí. Zrovna tak není příjmem obce podíl z daní právnických osob, které na Kvildě podnikají.
Dne 2.12.2015 schválil Senát návrh v rámci novely RUD, který zvyšuje podíl obcí na hodnotu 21,4 % výnosu z DPH od roku 2017. Jako starosta šumavské obce považuji tento krok za správný.
Nemůžu se však ztotožnit s tím, že jednou stranou takto obcím přidali a na straně druhé odebrali tzv. Motivační příspěvek. Tento motivační faktor je jediný, kterým mohou obce ovlivňovat své příjmy od podnikajících fyzických osob.
Co tedy Senát odebráním tzv. Motivačního příspěvku způsobil?
Nepochopitelně zasáhl do jiného daňového příjmů samospráv, než jak původní předloha mířila (vládní návrh se týkal DPH !!!), senátoři překvapivě obcím sebrali podíl na dani podnikajících fyzických osob!!!!
Obce tak do budoucna nemohou ovlivňovat své příjmy od podnikajících fyzických osob, což je s ohledem na budoucnost nezodpovědné. Proč by měly obce motivovat podnikatele k aktivitě, vytvářet podmínky k podnikání, když odpovídající daňové příjmy jsou jim zrušeny? Jenomže tato povinnost na obcích zůstává! Šumavské obce tak budou na místní podnikatele doplácet ještě ve větší míře, než je tomu dnes!
Tvrzení, že obce i při zrušení této daně vydělají na senátním návrhu jednu miliardu je nepodložené. Každý další lepší výsledek daňového výběru z podnikání při růstu ekonomiky by byl pro obecní rozpočty významným přínosem, zrovna tak jako každý systém zlepšení výběru daní. V případě senátního návrhu jde o významné MÍNUS! Pokud bude schváleno zavedení elektronické evidence tržeb, pak samo ministerstvo financí předpokládá nárůst příjmů státu na příjmových daních o až 15 miliard (i když odhady stále upravuje). Při naplnění tohoto ministerského odhadu to pak již bude znamenat pro obce každoroční ztrátu.
Tvrzení, že tato daň je nestálá, zatímco výběr DPH je stálý je nesprávné, jak ukazují výsledky jednotlivých let v uplynulé dekádě. V případě růstu ekonomiky jde dokonce o úplný opak. Z těchto důvodů je možná vhodnější, aby byla sněmovnou schválena původní předloha, která řešila změnu podílu výnosu z DPH pouze pro kraje, jelikož návrh senátorů může mít v horizontu 2 let negativní dopad na příjmy do obecních pokladen obcí.
