Duše všech lidí jsou nesmrtelné. Duše všech dobrých lidí jsou nesmrtelné a božské. (Sokrates)
Dne 30. srpna 2015 zemřel ve věku 76 let čestný občan města Sušice, obce Hrádek a Domorazu, pan doc. Ing. Zdeněk Papeš, CSc., dlouholetý předseda spolku Pražský Sušičan.
Zdeněk Papeš, ač rodilý Pražák a vzděláním technik, miloval historii. Od roku 1961 Sušici a Pošumaví pravidelně navštěvoval a zalíbilo se mu zde natolik, že se stal společně s manželkou Janou „chalupářem“ v nedaleké vesničce Domorazu. Díky svému vrozenému zájmu o historii začal do tamního hostince zvát přednášet takové osobnosti, jakými byli emeritní profesoři sušického gymnázia Vladimír Holý a František Procházka.S oběma ho pojilo osobní přátelství a byli to oni, kteří ho přivedli do Spolku rodáků a přátel Sušicka v Praze.
V roce 1982 převzal štafetu předsedy spolku a 33 let tuto funkci vykonával, a jak sám říkal “jsem jenom človíček, který se společně s dalšími stará o jeho chod“. Za tu dobu uspořádal v Praze více než 300 spolkových večerů, bohatých jak výběrem témat, tak jmény přednášejících hostů z řad pamětníků, vědců, ale i lidí o kterých věděl, že mají k tématu co říct a předat posluchačům.
Je těžké vyjmenovat všechny aktivity, které ve vztahu k Sušici, spolek Pražský Sušičan pod vedením svého předsedy za celá dlouhá léta uskutečnil. O spolupráci s ním by určitě mohli vyprávět Svatoboři, loutkáři, manželé Hanka a Vláďa Černých, Sušické muzeum a mnozí další.
Nebýt Pražského Sušičana a jeho historických dokumentů, asi by se městu Sušice jen stěží a mnohem obtížněji podařilo získat svatoborskou rozhlednu po roce 1989 zpět do svého vlastnictví. Stál u zrodu dnes již známých sušických mechanických jesliček a inicioval pojmenování sušického nábřeží po významném sušickém staviteli Karlu Hourovi. Pomáhal při znovuobnovení rozhledny na Sedle a má zde i „svůj“ schod. Dal podnět k úpravě náhrobku zakladatele Sušického muzea Josefa Holíka, k osazení pamětní desky profesoru Antonínu Friedlovi a k znovuosazení pamětní desky Josefu Ambroži Gabrielovi.
To je jen část z aktivit, u kterých spolek Pražský Sušičan pod vedením Zdeňka Papeše stál. Za celoživotní přínos a práci pro město byl Zdeněk Papeš jmenován 17. června letošního roku čestným občanem města Sušice. Jeho nemoc a zdravotní stav mu však nedovolily si tento titul na sušické radnici převzít.
V krátkém zprostředkovaném pozdravu z nemocnice nám tehdy řekl: „Těžko lze najít dost málo slov jako poděkování, je to velká úcta k městu a jeho dějinám, moc Vám děkuji a vnímám to jako ocenění práce celého spolku. Moc bych si přál, abych dokázal překonat svojí nemoc a mohl prožívat ve společné úctě k dějinám města tyto chvíle společně. Děkuji Vám za společné chvíle, které jsme spolu prožívali v úctě člověka k člověku.“
Se Zdeňkem Papešem jsme se spolu s rodinou, členy spolku, zástupci města Sušice, okolních obcí i široké veřejnosti rozloučili dne 4. září 2015 v Praze na Olšanských hřbitovech s poděkováním za všechno, co celý život nezištně dělal pro druhé a pro náš pošumavský kraj.
Jiřina Rippelová
Při spolkovém setkání na sušické radnici v roce 2012 doc. Zdeněk Papeš mluvil i o tom, kolik že „Sušic – Sušicí“ vlastně u nás je, jakými zajímavostmi oplývají a co (nebo koho) bychom na nich v historii mohli najít společného. Znali ho dobře také čtenáři Sušických novin, do nichž dlouhá léta přispíval nejen poznatky z historie. Velmi si vážím toho, že jsem osobnost pana Zdeňka Papeše mohla osobně poznat a spolupracovat s ním.
Andrea Staňková
