Posílám vám opět výběr fotek z posledních dnů.
Nejprve k mrakům. Jsou na nich snímky hustých cirrů, irizace a neklidných altocumulů floccus a castellanus s Tyndallovým jevem (stíny mraků vrženými do zakalené atmosféry, přesněji difúzní rozptyl světla, který vzniká, pokud paprsek prochází prostředím, které málo absorbuje mikroskopické částečky, které odklánějí procházející světlo). Dále přikládám i záběry mravenců pochutnávajících si na květech jívy na Zhůří, kornoutky rašících lístků buků zpod Přílby a pak snímky dvou květin, kterých je teď v našich lesích plno. Nejde tedy o vzácnost, ale proto nejsou méně krásné. Šťavel kyselý (Oxalis acetosella) zdobí lesy v celých kobercích. Jeho něžné kvítky s fialovým žilkováním připomínají pyžámka. Dřípatkami horskými (Soldanella montana) se doslova modrají příkopy podél šumavských silnic. Plazil jsem se mezi nimi s foťákem a pokoušel jsem se o nevšední snímky. Na jednom z nich (zde nazvaném Dřípatka IX Královská fotka) došlo k zajímavému a pro mě nepochopitelnému jevu. Vyfotil jsem květ dřípatky přes jiný její květ, který byl v bezprostřední blízkosti objektivu. Je na snímku rozostřen jen v podobě fialové skvrny, ovšem siluety jeho lístků se odrazily zostřené ve světlých skvrnách pozadí lesa. Je to tajemství optiky.
Zdraví vás Roman Szpuk
{gallery}vimperk/2015/kveten/szpuk/{/gallery}
