Jestli neplánujete okukovat jubilejní rallye ale přesto se chystáte ven za jarním sluníčkem, máme pro vás jeden TIP NA VÝLET s fotopozvánkou Jana KUBITY.
Vydejte se objevit kouzlo Nalžovských Hor a tajemné pozůstatky hraběcího rodu Taaffů – víte o nich?
U Nalžovských hor v lese Prašivice si nechal kolem roku 1840, Hrabě Taafe, majitel zdejšího panství původně z Irska, postavit věrnou kopii irského rodového sídla, hradu Ballymotte.
Věděli jste, že:
…nejslavnější kapitolu v dějinách Nalžov jistě napsal původně irský šlechtický rod Taafů, kteří se stali majiteli panství v roce 1769. Taafové se od 17.století začali výrazně prosazovat v Rakousku. Theobald, člen jejich rodu, se proslavil v roce 1683 při obraně Vídně před Turky, Mikuláš Taafe snad přivezl z Branibor do Čech první brambory v polovině 18.století. Na panství nalžovském se Taafové snažili hospodářsky podnikat a stavět. František Taafe postavil koncem 18.století mezi Hradešicemi a Nalžovy kapli sv.Barbory, patronky horníků. Pod kaplí zbudoval rodinnou hrobku. V současnosti je v těsné blízkosti kaple, která dnes nese název kaple sv.Antonína, známá restaurace.
Do historie Nalžov se výrazně vepsal Ludvík Taaffe, vzděláním právník, který se stal prezidentem nejvyššího soudu v rakouské monarchii. K panství přikoupil Kolinec, zakládal rybníky v okolí, v obci nechal obnovit pivovar a vystavěl lihovar.Právě on nechal vtisknout lesu Prašivici podobu anglického parku. Místní kameník Kvíčala upravil kamenné balvany do podoby draka a želvy, v lese vyrostly altánky, umělé jezírko a v nejvyšším bodě lesa Ludvík nechal vystavět umělou zříceninu hradu Ballymotte v Irsku, rodového sídla Taaffů. Stavebními úpravami dostal nalžovský zámek dnešní podobu – věž zámku byla zvýšena, v rozích byly dostavěny tzv. rondely, v průčelí zřízen balkón podepíraný sloupy. Při zámku vznikl rozsáhlý anglický park.
Nejvýznamnějším členem rodu Taafů byl bezesporu JUDr. Eduard Taafe.Od mládí byl důvěrníkem císaře Františka Josefa I., postupně vystřídal řadu vysokých funkcí – stal se např. hejtmanem Salzburku, místodržitelem v Tyrolsku, císařským radou v Čechách, několik let byl i ministrem vnitra v Rakousku. Jeho politická kariéra vyvrcholila v 80.letech 19. století, kdy se stal na 14 let /1879-93/ předsedou vlády v Rakousku-Uhersku. Tento konzervativní politik, jehož heslem bylo „co je možné odložit na zítřek, odložíme na pozítří“, neváhal k zajištění společenského rozvoje prosadit řadu reforem, které měly směřovat k modernizaci habsburské monarchie.
Nalžovský zámecký archiv měl skrývat doklady, které by mohly přispět k objasnění záhadné smrti korunního prince Rudolfa v Mayerlingu v roce 1889. Na zámku se měla také konat porada o zavedení všeobecného hlasovacího práva do vídeňského sněmu. Taffové vlastnili Nalžovy do roku 1937, kdy panství prodali statkářské rodině Mullerových. Ti pokračovali ve výrobě proslulého nalžovského sýra, při jehož zrání byla využívána přírodní plíseň, kterou Taaffové dovezli přímo z Irska. Karel Muller s rodinou pak v roce 1948 odešel do emigrace.V té době již byla v západní části zámku zřízena měšťanská škola, v polovině 5O.let zbývající část zámku obsadila armáda. Rodině Mullerových byl zámek v restituci opět vydán po roce 1991. (www.old.nalzovskehory.cz)
Příjemnou jarní procházku a svěží jarní chvíle při návštěvě tohoto zajímavého místa přeje 
a fotograf JAN KUBITA
