PODLE AKTUÁLNÍHO EVROPSKÉHO PRŮZKUMU VŠAK LIDÉ POŽADUJÍ VÍC MÍSTNÍHO ZDRAVÉHO JÍDLA
Zveřejněné výsledky evropského průzkumu veřejného mínění ukazují na vysokou podporu lidí místním potravinám, vyprodukovaným ekologicky šetrným způsobem. A ukazují také, že Česká republika má co dohánět – ve většině hlavních ukazatelů je ze sledovaných osmi zemí západní, střední i jižní Evropy na posledním místě. Stručná závěrečná zpráva z průzkumu s infografikou je v příloze tiskové zprávy.
Zejména jen pouhá třetina (resp. 34%) Češek a Čechů nakupuje jídlo přímo od farmářů – např. ve farmářských prodejnách nebo na farmářských trzích. Jedná se o nejnižší výsledek ze všech zemí, které byly do průzkumu zahrnuty. Například v sousedním Polsku nakupuje potraviny přímo od místních farmářů 62 % lidí, v Maďarsku 65 %, v Bulharsku 43 %. Infografika znázorňující hlavní výsledky průzkumu v ČR je zde: http://hnutiduha.cz/sites/
Průzkum ukázal, že většina lidí chce nakupovat místní jídlo vyprodukované udržitelným způsobem (za použití menšího množství pesticidů, umělých hnojiv a s ohledem na přírodu). Z průzkumu vyplývá, že:
• 83 % lidí chce, aby vláda dělala více pro podporu výroby a nákupu místního jídla,
• podle 80 % nákup místních potravin produkovaných udržitelným způsobem podporuje vznik pracovních míst v regionu,
• 63 % si myslí, že takové potraviny poskytují kompletní vyváženou stravu,
• 62 % považuje jejich produkci za ekologickou.
Problém Češi a Češky vidí jak v nedostatku informací a možností, kde takové jídlo nakoupit, tak v jeho vyšší ceně či omezenosti výběru. Dokládají to tato čísla:
• 78 % lidí nakupuje v obchodě nejbližšímu jejich bydlišti,
• 65% považuje místní jídlo za příliš drahé,
• 64 % lidí myslí, že nakupovat místní potraviny znamená příliš omezený výběr,
• 62 % dotazovaných uvádí, že v okolí jejich bydliště není mnoho příležitostí k nakupování místních potravin, jen 26% si myslí opak,
• 62% považuje za obtížné najít informace o tom, kde se dají tyto potraviny koupit,
• 27 % lidí nikdy nekoupilo potraviny přímo od farmáře nebo z farmářské prodejny,
• 24 % zjišťuje, zda výrobky, které nakupují, jsou místního původu.
Výsledky průzkumu jsou zajímavé také vzhledem ke kampani na podporu českých potravin, kterou vedlo ministerstva zemědělství od října minulého roku a jež přišla na 60 milionů korun. Během posledních šesti let ministerstvo utratilo za podobné projekty jeden a půl miliardy korun.
Kvalitním lokálním potravinám by však spíše než drahé marketingové kampaně a nepřehledné množství různých „českých“ značek, které mnohdy český původ potraviny vůbec nezaručují, pomohla cílená podpora. Měla by směřovat k místním farmářům hospodařícím udržitelným způsobem a krátkým dodavatelským řetězcům, jako jsou prodeje „ze dvora“, na farmářských trzích či prodejnách nebo například v rámci komunitou podporovaného zemědělství. Nabídnout by ji měl především vládní Program rozvoje venkova a další opatření posilující spotřebu potravin v místě produkce – například zvýšení sazby a rozšíření mýtného pro kamiony i na silnicích nižších tříd.
Nákup lokálních potravin přímo od prvovýrobců nebo za pomoci maximálně jednoho dalšího subjektu přináší řadu výhod – vznik pracovních míst v regionech a podporu místních drobných farmářů, zlepšení přístupu ke kvalitním, místním potravinám nebo snížení znečištění způsobeného nadměrnou dopravou. Navíc původ potravin i způsob produkce je v těchto krátkých dodavatelských systémech zřejmý. To nelze říci o velkých obchodních řetězcích, kde jsou spotřebitelé odkázaní na těžko dohledatelné a často zavádějící informace. To je pravděpodobně také důvod, proč podle průzkumu pouze 24 % dotazovaných zjišťuje, zda výrobky, které nakupují, jsou místního původu.
Hnutí DUHA provozuje adresář farmářů prodávajících své produkty spotřebitelům přímo nebo prostřednictvím vlastních prodejen čí bedýnkových systémů. Spotřebitelé si tak mohou najít svého nejbližšího farmáře a začít nakupovat přímo u něj.
Klára Havlová ze spotřebitelského programu Hnutí DUHA řekla:
„Nejnovější evropský průzkum ukázal, že spotřebitelé podporují a požadují lokální potraviny, které byly vyrobeny ekologicky šetrným způsobem na místních farmách. Odhalil však také nejčastější překážky takových nákupů – málo důvěryhodných a přehledných informací i málo možností k nákupu a jeho omezený výběr. Naše země má co dohánět – ve většině sledovaných charakteristik je ze sledovaných osmi zemí na posledním místě. Například jen třetina Čechů a Češek nakupuje jídlo přímo od farmářů.“
„Drahé marketingové kampaně vyzývající k nákupu českých potravin nejsou účinné bez účelné podpory farmářů a krátkých dodavatelských řetězců. Místní farmáři potřebují vhodně nastavený systém dotací podporující udržitelnou produkci a možnosti odbytu na lokálních trzích – tedy co nejkratší cestu ke spotřebiteli, která nevede přes velké obchodní řetězce. Spotřebitelé zase potřebují dostatek informací i možností k pohodlnému nákupu důvěryhodných potravin od farmářů.“
(hnutiduha)
