Vzpomínka na Káťu
Vždycky, když se dozvíte, že tento svět opustil člověk, kterého jste znali vlastně od nepaměti, trochu ve vás zatrne. Stejně tomu bylo, když jsem se dozvěděl, že zemřel Káťa. Občanským jménem Zdeněk Koukal, ale většina jsme ho znali jako Káťu. Byl to svérázný člověk, někdy s velmi neotřelými názory. Dovedl vám vynadat, ale přitom neurazil. Zlobit se uměl jen chvíli. Zajímavé bylo jeho vyprávění zážitků, které prožil při stavbě plynovodů. Možná si trochu i vymýšlel, ale svými postřehy a průpovídkami uměl pobavit. Byl velkým sportovním fanouškem, chodil často na fotbal a nikdy místní fotbalisty nešetřil. Od té doby, co nás opustil, když přijíždím k Vltavě se zbožím, pořád mi tu někdo schází. Hlavně už nikdy neuslyším to Káťovo typické „Ahoj, Karlosi!“. Zároveň s ním odešel i kus historie. Patřil mezi pravidelné návštěvníky slavných diskoték v Malenicích. Právě tam jsem jej měl možnost poprvé poznat. Dovedl se zastat slabších, když došlo na ruční vyřizování neshod. Kdo jste ho znali, někdy si vzpomeňte.
Karel Beránek
