Šumava zažila tři velké katastrofy. První se odehrála v letech 1938 – 1939, kdy se odsunem českého obyvatelstva z pohraničí narušila kontinuita dlouhodobého vývoje této oblasti.
Přišla válka a po ní další rána. Tentokrát odsun německého obyvatelstva. Tím došlo k vylidnění míst, která měla svoji kulturu, tradice a zvyky.
Asi největším zásahem pak bylo vytvoření rozsáhlého vojenského prostoru, který přinesl definitivní zkázu. Vojsko zcela změnilo ráz této části Šumavy. Vesnice srovnané se zemí, zničené historické památky, neustálé a hlavně nesmyslné manévry. (www.novinky.cz, Jan Kaše)
Zajímavým, i když místy ne příliš veselým vyprávěnm provedl posluchače historií Šumavy a zejména jejích zmizelých obcí, pamětník, šumavák-srdcař a milovník všeho dobrého šumavského, Emil Kintzl. Na besedě, která zahajovala výstavu Zaniklé obce na Šumavě v Muzeu Lamberská stezka v Žihobcích. Zaplněný sál byl ‚svědkem‘ odsunu šumavského obyvatelstva, doby válečné i poválečné, kdy vytvořením vojenského prostoru a jeho „obhospodařováním“ došlo pravděpodobně ke škodám největším. Vsi a obce zmizely z mapy, historické památky byly nenávratně zničeny, o mnohých neexistuje dodnes žádný záznam, na mnoha místech příroda ustoupila zběsilému násilí… Už tak těžký život šumavských horalů, byl nevratně poznamenán a Šumava se pomalu vylidnila.
Naštěstí ale díky právě takovým lidem, jako je Emil Kintzl a jemu podobní, ožívá stará Šumava – ta nezničená, krásná, nepokořená a byť tvrdá, tak poskytující domov a práci – alespoň na starých fotografiích a v generačním vyprávění.
Více než stovka posluchačů odměnila poutavé vyprávění potleskem a poděkováním a v debatách o minulosti i budoucnosti Šumavy se pokračovalo při prohlídce expozice.
Nenechte si ji ujít ani vy – možná budete překvapeni, co všechno „rázem“ ze Šumavy zmizelo…
Příležitost navštívit výstavu v Žihobcích máte až do konce letošního března.
-red, dp-
