V Národním parku Šumava je podstatně nižší nezaměstnanost než je český průměr, šumavské obce mají většinou dvojnásobné příjmy na obyvatele než je běžné v Jihočeském a Plzeňském kraji a také jejich vylidňování je jen mýtus. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu a úřadů práce, které Hnutí DUHA shrnuje před dnešním prvním čtením senátního zákona v poslanecké sněmovně. Tento návrh prosazovaný kmotry a developery by národní park fakticky zlikvidoval a otevřel cestu spekulantům s pozemky a těžbě dřeva.
Renomovaná britská poradenská společnost EFTEC již dříve spočetla, že směřování parku podle navrženého zákona by mohlo poškodit současné i budoucí pracovní příležitosti z turistiky, renomé Šumavy na mezinárodním trhu a podkopat prosperitu obcí.
V Národním parku Šumava je nižší nezaměstnanost než jinde na venkově a dokonce nižší než celostátní průměr (který zlepšuje nízká nezaměstnanost ve velkých městech). Vyplývá to z údajů úřadů práce.
Údaje Českého statistického úřadu zase dokazují, že také tvrzení o chudobě šumavských obcí jsou jen dalším účelovým mýtem, kterým místní správa mystifikuje veřejnost. Ve skutečnosti průměrný příjem na obyvatele u obcí uvnitř národního parku i těch, které leží na jeho okraji, je minimálně dvojnásobný než krajské průměry. Zatímco v Západočeském kraji je průměrný příjem na hlavu 20 tisíc a v Jihočeském 22 tisíc korun, šumavské obce mají příjem 42 tisíc na každého obyvatele.
Údaje statistiků také vyvrací mýtus o vylidňování obcí na Šumavě. Za posledních dvacet let ubylo v centrální části celkem pět obyvatel. K vylidňování menších obcí, vzdálenějších od měst, dochází na většině území ČR. V porovnání s vylidňováním v Karlovarském, Olomouckém nebo Moravskoslezském kraji je šumavský údaj téměř zanedbatelný.
Lidé na jihu Čech si význam parku uvědomují. V průzkumu agentury STEM se 77 % obyvatel Jihočeského kraje domnívalo, že šumavský národní park je díky přílivu turistů pro místní obce ekonomickým přínosem. Pouze necelá čtvrtina (23 %) Jihočechů považuje národní park za překážku volnému podnikání
.
EFTEC (Economics for the Environment Consultancy), renomovaná britská expertní společnost, hodnotila v prosinci 2013 návrh zákona přeložený ministrem Tomášem Chalupou (ODS), který byl dokonce méně devastující než současný návrh skupiny senátorů kolem Tomáše Jirsy (ODS), a srovnávala jej s návrhem vědců a Hnutí DUHA na rozšíření divočiny, který podporuje 44 tisíc signatářů petice [5].
Případné přijetí senátního návrhu zákona:
poškodí ekoturismus a jeho rozvoj,
devalvuje hodnotu národního parku jako populární oblasti s divokou přírodou,
oslabí tak klíčovou ekonomickou hodnotu mimořádné turistické a rekreační oblasti ,
vytvoří pracovní místa spojená s velkými stavbami (lanovka apod.), většinou však krátkodobá a určená pro pracovníky odjinud.
Naopak přijetí návrhu na rozšíření divočiny:
využije růst poptávky po ekoturismu a zážitkové turistice,
vytvoří nové ekonomické příležitosti díky rozvoji turistiky v nově rozšířených oblastech divoké přírody a jejich okolí,
nepodkope však přitom ekologickou integritu národního parku.
Ekonomičtí experti EFTEC také upozorňují, že 81 procent turistů podporuje bezzásahovost na více než 30 % rozlohy národního parku, že 68 % respondentů se nelíbily vykácené holiny a 52 % respondentů nevadil pohled na mrtvé stromy.
Souhrn (6 stran) studie EFTEC v češtině najdete v příloze č 2.
Jak dokázala nedávno zveřejněná mapová analýza Hnutí DUHA, za senátním zákonem stojí především zájem o lukrativní pozemky. Dosud chráněná vzácná příroda by se schválením zákona mohla proměnit až na 7 700 stavebních pozemků, které si už předem skoupili velcí podnikatelé, osoby blízké předkladatelům zákona a realitní makléři či advokáti z okolí i velkých měst. Mezi nimi vyniká František Talián, poradce senátora Tomáše Jirsy, hlavního proponenta zákona.
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
„Vysoká nezaměstnanost, chudoba a vylidňování šumavských obcí jsou jen účelově šířené mýty. Ve skutečnosti Národní park Šumava a ochrana divoké přírody zajišťuje zaměstnanost dokonce nad celostátním průměrem a dvojnásobné příjmy obcí než je v kraji běžné. Údajně dramatické vylidňování v realitě znamená jen pět lidí za posledních dvacet let.“
„Právě dnes však hrozí, že se prosperita šumavských obcí začne hroutit. Poslanci a poslankyně budou rozhodovat o zákoně, který by národní park fakticky zlikvidoval a s ním i turistický ruch naději na další ekonomický rozvoj. Senátorský návrh zákona je prachobyčejným nájezdem na státní pozemky a znamená přínos pouze pro několik – na politiky napojených – lidí.“
„Dnes nepůjde o ochranu přírody, ale o test vládní koalice a všech slušných politiků, bez ohledu na stranickou příslušnost. Pustit senátní návrh zákona do dalšího čtení fakticky znamená přistoupit na debatu o tom, nakolik jít vstříc pozemkovým spekulacím, jak moc poničit jeden z největších přírodních klenotů, které máme, jak moc poškodit šumavskou ekonomiku a pověst České republiky.“
(tz)
