Jeden den s …
V dnešním díle seriálu, který chce zmapovat nejrůznější profese ze všech, nejen těch navenek viditelných stran, se s Martinem Kramerem podíváme k další ze složek Integrovaného záchranného systému – zdravotnické záchranné službě v Sušici. Jaký je den se záchrankou?
Ti, co k nám přijedou, když vytočíme 155
Na zpravodajském webu www.isusice.eu jste si již mohli přečíst o tom, jak vypadá den hasičů a policistů v Sušici. Aby byl výčet povolání, přímo zasahujících do Integrovaného záchranného systému, kompletní, budeme se dnes věnovat ženám a mužům, kteří pracují na sušické záchranné službě. Mnoho z vás si možná myslí, že práce u záchranky je „jen“ o tom, že výjezdové posádky ZZS vyjíždí zachraňovat životy. Samozřejmě, že záchranáři primárně zachraňují životy, avšak mají daleko více povinností, o kterých se více dočtete v tomto článku.
Dvanáctihodinové směny
Na sušické záchranné službě slouží dvě výjezdové skupiny. První z nich je lékařská posádka, kterou tvoří lékař, záchranář nebo školená sestra „s ARIPem“ (sestra pro intenzivní péči v rámci anesteziologicko- resuscitační, intenzivní péče a řidič.
Druhá posádka je bez lékaře, tvořená také záchranářem, nebo sestrou s ARIPem, a řidičem.
Posádka bez lékaře poskytuje stejně kvalitní přednemocniční péči jako posádka, ve které je přítomen lékař, samozřejmě záleží na závažnosti případu.
Na záchranné službě se pracuje ve dvou směnách, denní směna začíná v 07:00 a končí v 19:00, noční běží od 19do 07:00 hodin následujícího dne.
Kontrola techniky a vybavení
Každá směna, která nastupuje po předchozí, je povinna zkontrolovat technický stav sanitních vozidel, vybavení které v sobě sanitky vozí (ať už jde o kontrolu expirace léků, nebo funkčnost život zachraňujících přístrojů), a přihlásit se do ‚systému‘ pohotovosti, do kterého se členové posádek záchranných služeb musí hlásit.
Při zjištění jakéhokoliv nedostatku (problém s přístroji, expirace léků, nebo snad nefunkční světlo či maják sanitky) je okamžitě zjednaná náprava. A pokud nelze problém vyřešit na výjezdové základně v Sušici, vozí se sanitky do Plzně, kde má ZZS Plzeňského kraje svůj vlastní servis. Konec kontroly – pohodový den? Ani omylem! „Čekání na výjezd“ probíhá za plnění dalších úkolů a povinností. Od úklidů sanitních vozů (každý den jiný – v Sušici jsou dislokovány tři, dvě sloužící pro výjezdové posádky a jedna záložní; každý z nich se alespoň jednou týdně čistí), až po další vzdělávání se. Záchranáři si musí doplňovat vzdělání a vědomosti neustále, setkávají se s případy mimořádnými i výjimečnými a musí na ně být připraveni.
Takové zásahy jsou hodnoceny nadřízeným – vyhodnocení situace, 
připomínky, návrhy na další možné varianty apod. pomáhají práci záchranářů. Kromě dalšího také mezi činnosti ZZS patří proškolování i dalších složek IZS – například hasičů (možná si vzpomínáte, že v jednom z článků jsme o tom informovali, školení tehdy vedla bývalá vedoucí lékařka ZZS v Sušici).
Telefon ožil…
A je to tu! Zdravotnickému záchranáři Martinovi začal houkat telefon, navíc se v místnosti výjezdové skupiny záchranky v Sušici ozývá z reproduktorů počítače:
„Posádka 151 má výjezd! Posádka 151 má výjezd!“ V tu samou chvíli z tiskárny u počítače vyjede papír se všemi potřebnými instrukcemi k výjezdu.
Netrvá to ani minutu a sanitka sloužící pro výjezdovou skupinu Rychlé lékařské pomoci již opouští svou garáž. V cíli své cesty jsou za pár minut. Také díky tomu, že mohou využívat majáky a sirénu – ostatní řidiči na silnici vědí pak o mimořádné situaci a většinou „rozhoukané a rozsvícené“ sanitce uvolňují cestu. (Ano, většinou. Bohužel někteří, přesvědčení o své neomylnosti a vlastní důležitosti, jim prostě neuhnou a neuhnou…).
Když se na to ptám Martina, který kromě toho, že je zdravotnický záchranář, slouží i jako řidič, odpovídá: „V Sušici a okolí takové problémy nemáme. Řidiči o nás vědí, uhnou nám. Vždy se ale najdou výjimky, se kterými si musíme poradit.“ Martin ještě dodává, že není od věci, když za vámi pojede sanitka s „rozblikanými majáky“, dát znamení řidiči záchranky, třeba tím, že použijete výstražné blinkry.
Všechno je důležité!
Výjezdová skupina RLP ze Sušice je již na místě kde se nachází muž, kterého bolí u srdce. Jde o celkem rutinní zásah. Lékař muže vyšetří, pacientovo srdce monitoruje přístrojem Corpuls, který funguje i jako defibrilátor, monitor EKG, měřič tlaku atd. Po všech důležitých úkonech, mezi které patří mimo jiné zjištění jména pacienta, data narození, zdravotní pojišťovny (samozřejmě toto vše se provádí, pokud je pacient při vědomí nebo je u něj osoba, která pacienta zná!), zaléčení (podání léků podle aktuálního zdravotního stavu), řidič společně se záchranářem transportují pacienta do sanitky. Následně odjíždí – směr sušická nemocnice. Takový výjezd byl opravdu rutinní. Vše proběhlo hladce, pacient bude v pořádku, ale jsou i případy, které takovou rutinou nejsou.
Leckdy se kolektivy výjezdových posádek záchranných služeb (nejen v Sušici) setkávají s tím, že informace, které se k nim dostanou prostřednictvím operátorky linky 155, nejsou tak úplně pravdou, jak se původně mohlo zdát.
Je proto důležité, abyste, pokud linku 155 budete volat, nahlásili opravdu všechny problémy, které máte nebo na pacientovi vidíte. U některých zdravotních komplikací rozhoduje mnoho detailů. Lékař, záchranář nebo sestra, kteří přijedou na místo, samozřejmě všechny důležité informace a příznaky budou zjišťovat, ovšem pokud budou již vědět z linky 155, o co se jedná, urychlí to čas převzetí do zdravotnického zařízení i efektivitu zásahu na místě.
Bez papírů se to bohužel neobjede
Po výjezdu musí každý člen posádky vyplnit důležité dokumenty, které se archivují. Řidič vyplňuje listinu kam zaznamenává stav paliva nádrže, ujeté kilometry, nemocnici, kam pacienta vezl a mnoho dalšího. Záchranář musí zapsat všechny použité léky, osobní data pacienta, stav při předání pacienta/pacientů (mnohdy, třeba při dopravních nehodách, jedna posádka veze více pacientů) do nemocničního zařízení atd.
Po každém zásahu dále musí sestry, záchranáři a řidiči sanitku uklidit, provést desinfekci, doplnit spotřebované léky které se vypisují do další listiny, zdravotnický materiál atd.
Jako v každém zaměstnání, jsou i u záchranné služby nadřízení. I lékaři mají tedy svého vedoucího lékaře, sestry svou vrchní sestru, a tak podobně. Všechny tyhle profese mají mnoho dalšího papírování, účastní se pracovních jednání a operativních schůzek s vedením záchranné služby. Je potřeba poznamenat, že vedoucí lékař, vedoucí sestra i vedoucí řidič jsou zaměstnanci nemocnice, kteří jako každý jiný vyjíždí k zásahům. Jsou to profesionálové na svých místech, bez výjimky.
Služba nekončí úklidem
Okolo půl sedmé večer se již v nemocnici schází další záchranáři, kteří budou sloužit dalších dvanáct hodin. Pro směnu, která se chystá domů, pomalu práce končí. Řidiči zpravidla po každém dnu umyjí sanitky ještě zvenčí, záchranáři či sestry překontrolují stav zdravotnického vybavení a po příchodu všech zaměstnanců ZZS Sušice se mění služby. A co se stane, když je ohlášen výjezd v průběhu například úklidových prací? I v takových případech jsou osádky schopny vyjet na pomoc do dvou minut (což také ukládá zákon).
Závěrem
Určitě ne všichni lidé tuší, jak je těžká a složitá práce u záchranných služeb. Snad i díky dnešnímu pohledu do „zákulisí“ , v poměrně klidném dni, jsem vám práci mužů a žen ve výrazných lékařských zásahových oblecích alespoň trochu přiblížil.
Samozřejmě, není možné zacházet do detailů se vším všudy a zveřejňovat je, to jednak ani neumožňuje zákon a pak – přítomnost další, cizí osoby na místě zásahu je minimálně rušivý element. Jak ale asi tušíte, to, s čím se někdy záchranáři běžně setkávají, by ne každý „ustál“.
Určitě ale apeluji na všechny účastníky silničního provozu – (řidiče, cyklisty, chodce), aby bylo tolerantní a ohleduplní a když za sebou nebo proti sobě uvidí rozsvícenou a rozhoukanou sanitku, udělali vše pro její bezproblémový průjezd. Roli hrají někdy i vteřiny a nikdy nevíte, jestli právě tahle sanitka nejede k někomu z vašich blízkých, přátel, rodiny…
Zároveň si dovolím ještě použít slova záchranáře a řidiče Martina, který má prosbu na všechny řidiče: „Když nám
budete uhýbat, budeme rádi. Prosíme vás však o to, abyste nám dali vědět, že o nás víte!“ (rozsvícením výstražných blinkrů).
A ještě jeden poznatek, na který upozorňují i sami záchranáři – záchranka není taxi a ani nesupluje funkci ambulancí v nemocnici! Poměrně často se stává, že lidé „rychlou“ volají s banalitami, které se dají vyřešit na pohotovosti. Myslete tedy vždy, prosím, na to, že sanitku mohou v té chvíli potřebovat lidé v akutním ohrožení života. (Sušická) Záchranná služba tu byla, je a bude vždy pro vás.
Za možnost strávit „jeden den s …“ a nahlédnutí do práce záchranářů děkuji šéflékaři sušické ZZS MUDr. Jiřímu Chocovi a všem členům posádky. Vážím si toho a obdivuji jejich profesionalitu a přístup k jejich práci. Ne k práci, ale k poslání.
text a foto: Martin Kramer
————————————————————————————————————————————————————————–
Martin Kramer, autor článku, zrakově hendikepovaný fotograf, nafotil kalendář s ústředním motivem „Běžný den záchranáře“. Momentálně shání prostředky na uhrazení nákladů na jeho výrobu; výtěžek z jeho prodeje bude následně darován ve prospěch dětského oddělení sušické nemocnice.
Pokud by některý z čtenářů, firem, chtěl touto cestou například věnovat finanční prostředky na dobročinné účely, případně by se třeba ujal vytištění kalendáře, může se obrátit na vedení nemocnice, kde s ním rádi domluví podrobnosti.
(red)
