Vážení,
dovolte mi se u Vás doma na malou chvilku zastavit a nechat Vás nahlédnout do svého srdce. A na oplátku můžeme společně uvažovat.
V naší zemi vane čerstvý vzduch škvírou pootevřených dveří, vězí v ní Babišova bota. Cosi jako vánek naděje. Stále nám ze senátních a parlamentních křesel škodí politici a za jejich zády dosud vládnoucí skryté mocenské skupiny. Rozdělili mezi sebe majetek státu a jejich dalším cílem je zcizovat majetek soukromý. A krást nepřestanou, zůstanou-li na svých místech.
Troufnu si s nadsázkou říci, že nepotřebujeme politiku. To, co skutečně potřebujeme, je malý silný stát s ostrými zuby, který bude chránit uvnitř i zvenčí tvořivost a pracovitost. To je jediné naše skutečné bohatství. Takový stát může být velmi efektivní, protože bude malý. A v něm právo a pořádek. Pořádek zajištěný spravedlivými zákony, podle kterých zdravá státní správa vymůže právo rychle a bez výjimek.
Znovu rozeznat pojmy a slova, jako ano-ne, pravda-lež, poctivost-zlodějina, nám asi potíže dělat nebude. Demokracii se ve vzkříšeném státě sice budeme učit znova, ale podle osvědčených vzorců. Naprostá svoboda a pořádek v něm budou podvázané pouze osobní zodpovědností a dodržováním zákonů.
Ne, nejsem utopista. Založil jsem a vlastním společnost na výrobu funkčního prádla MOIRA CZ, a.s., ve Strakonicích, kde již 24 let se svými spolupracovníky vytvářím hodnoty.
Počáteční kapitál byla moje poslední mzda řidiče lékařské pohotovostní služby.
Moira nyní patří mezi 100 nejobdivovanějších firem v Česku. V textilní oblasti je hodnocena již pošesté. Nejhůře byla třetí, přičemž dvakrát zvítězila. Vysoce si cením svých skvělých spolupracovníků, kteří se nedají penězi zaplatit. Ti mi pomohli firmu vybudovat a zajišťují její provoz.
A co ještě za tím úspěchem stojí? Jednoduše. V naší výrobní společnosti si můžeme tvořit pro svůj provoz vlastní zákony. Jistěže spravedlivé, jinak by u nás nikdo nepracoval. Jsou nastavené tak, aby výsledek, k němuž jejich dodržování vede, byl dopředu zřejmý.
A nyní, o co mi jde?
Toužím po politické změně stejně jako Vy. Ocitl jsem se poprvé ve veřejném prostoru, který jsem ke svému životu zatím nepotřeboval. Uposlechl jsem ale svědomí a vydal se na cestu. A jsem-li na cestě, jdu rovně a hodně křičím.
Kdo z Vás ví, že pomocná ruka je na konci Vašeho ramene, přidejte se. Přijďte prosím dne 10. – 11. 10. k senátním volbám a podpořte mě.
kandidát na senátora za Hnutí ANO
Mario Vlček
