Zlatý kolovrat na Zlaté stezce aneb Jak děti krásnou Dorinku zachránily
Kde se vzal, tu se vzal, objevil se kdysi na Zlaté stezce zlatý kolovrat. Soumaři ho odnesli k ohni, kde se sesedli a vyslechli si zvláštní písničku, co kolovrátek zpíval. Vlastně to byla pohádka, ale kdo ví, možná se to všechno v dobách minulých v hlubokých šumavských lesích doopravdy stalo…
Karel Jaromír Erben by jistě prominul a společně s Janem Ámosem Komenským by se zaradoval. Jeho baladě Zlatý kolovrat ze sbírky Kytice vdechli novou a hravou podobu členové obecně prospěšné společnosti Portus Prachatice, o.p.s. , která ve svých šesti zařízeních poskytuje sociální služby rodinám a dětem pod jednou střechou. Protentokráte však zaměstnanci a přátelé Portusu vyměnili svá civilní oblečení a působení za pohádkové kostýmy a role s nimi spjatými.
Hravou a na míru Zlaté stezky šitou formou baladu přetvořila duše celé akce Dita Šmídová Hejníková, prachatické veřejnosti známá především jako realizátorka Primární prevence Phénix. V interaktivním programu pro děti kladla důraz právě na regionální reálie a na aktivní zapojení dětského i dospělého návštěvníka. Pohádková atmosféra zavládla v prachatickém parku u hospice a zpestřila sobotní odpoledne Slavností Zlaté stezky především rodinám s malými, ale i odrostlejšími dětmi. I na ty organizátoři pamatovali a měli pro ně vymyšleny náročnější úkoly.
Oč bylo původní předloze ubráno na expresívnosti a dramatičnosti některých scén, o to bylo přidáno na aktivní účasti dětského spolutvůrce příběhu. Protože bez dětí by krásná Dorinka jistojistě spala dodnes.
Na pohádkových stanovištích plnily děti nejrůznější úkoly – sličná měšťanka je u vchodu přivítala, s příběhem seznámila – a v ten okamžik se děti proměnily v pohádková pacholata, jejichž hlavním cílem bylo probudit krásnou Dorinku. U pomocníků kouzelného dědečka si pacholata v obrázkové hře a v kvízu osvěžila znalosti o Zlaté stezce i o autorovi balady, králi pomohla prozřít a mlhu nevědomosti sejmout, zlou macechu nevzbudila a o neprávem nabyté zlaté přadénko připravila (běda však, když se jen hláskem pacholata prozradila, zlá macecha je tělesným trestem v podobě dřepů potrestala)…. až konečně od kouzelného dědečka získala pacholata živou vodu (a vůbec nevadilo, když již tak dosti živé pachole Kačenka jedním lokem vodu vyzunklo, kouzelný dědeček nebyl skrblík a daroval Kačence ještě jeden lok, tentokráte však již opravdu ten jedinečný potřebný pro záchranu krásné Dorinky.) Za každý splněný úkol děti získaly valounek a jaký jiný, když jsme na Zlaté stezce, než zlatý. Atmosféra, za kterou by se nestyděli mniši v tibetských chrámech, na děti, tedy pacholata, čekala na finálním stanovišti. Scénu podtrhovaly barvy temně vínové drapérie, kterými byl potažen altán v parku, ve kterém spočinula Dorinka s kouzelnou babičkou a zlatým kolovratem.
Edukativní vložka o spřádání vlny na pravém funkčním kolovratu, které mnohé z dětí i dospělých vidělo v provozu poprvé v životě, přirozeně překlenula napětí, které by se chvílemi dalo krájet, u lože krásné Dorinky, která stále nejevila známky života. Za pomoci rad a kouzelného rituálu se Dorinku dětem nakonec podařilo k životu navrátit a sladkou odměnu si vysloužit.
Pohádkové interaktivní představení Zlatý kolovrat zhlédlo přibližně čtyři sta navštěvníků a aktivně v pohádková pacholata se proměnilo celkem 143 dětí.
Finančně představení podpořilo Město Prachatice.
(jk)
{gallery}prachatice/2014/07_cervenec/kolovrat/{/gallery}