12.8. Horákem neustále vynucované srovnání nově rekonstruovaného systému s uhelnou
Horák také opakovaně uváděl, že nedostal informaci o výši ceny za 1 GJ v případě, že by se nadále provozovala uhelná kotelna. Byl by to, podle mého názoru i splnitelný úkol, i když by se výpočty odehrávaly určitě v teoretické rovině. Já jsem se pro možná porovnání rozhodl pro tyto 3 varianty.
V 1. variantě by se jednalo o nejjednodušší a nejrychlejší porovnání s použitím pouze aktuálních cen výchozího období, bez porovnání s provozními údaji nového – srovnávacího – účetního období.
Ve 2. variantě by se navíc jednalo i o použití přepočtu spotřeby paliva na aktuální povětrnostní podmínky srovnávacího období.
Ve 3. variantě by se započítával provoz parní uhelné kotelny s napojením na již zrekonstruovaný rozvodný teplovodní systém.
Nejvíce prospěšné pro určité porovnání ceny tepla 1 GJ před a po rekonstrukci, by bylo porovnání 2. a 3. varianty. Musely by být ale k dispozici provozní záznamy, které jsou potřebné pro výpočet spotřeby tepla a jeho ceny za účtované období srovnávaných dvou topných sezón a veškeré účetní doklady.
To znamená, za poslední úplnou topnou sezónu provozované uhelné kotelny v letech 2003-2004, nebo poslední úplný rok provozu uhelné kotelny – v případě, že sledované účtované období je kalendářní rok, to je za rok 2003, kterou bychom mohli porovnávat s topnou sezónou období r. 2005-2006, nebo r. 2005. V tomto topném období se již nespalovalo uhlí, ale pouze plyn.
Takto bychom k nějakým celkem sice teoretickým, ale přeci jenom trochu přibližným výsledkům mohli dojít.
Zde musím doplnit, že asi od poloviny října 2004 byl již provozován celý nový rekonstruovaný systém tepelného hospodářství. A vzhledem k tomu, že měsíce listopad a prosinec již bývají náročné na spotřebu paliva – chladné počasí, takže by konečné výsledky r. 2004 byly značně zkresleny – nový systém až po obytný dům již vykazoval 12,5 % úspor ve ztrátách tepla, namísto 34 %, při provozování parního systému včetně potrubních rozvodů. Proto bych tedy použil údaje za r. 2003 a r. 2005.
Za delší období, než jak uvádím ve všech 3 variantách nelze porovnání rozumně provést.
To není případ nového zařízení, teplovodního systému s provozní teplotou do 105 ºC, kdy by se odborný odhad dal vypracovat i na poměrně dlouhou dobu, i snad na Horákem uváděných 15 roků..
1. Varianta – nejjednodušší a nejrychlejší porovnání – původní systém – 23 roků provozovaná uhelná kotelna se stejně starým parovodním kanálovým potrubním systémem a centrálními výměníkovými stanicemi – stav před rekonstrukcí.
Tento nejednodušší přepočet by spočíval v tom, že by se údaje poslední úplné topné sezóny r. 2003-2004, nebo za rok 2003, provozovaného parního systému, přepočítaly na ceny topné sezóny r. 2005-2006, nebo r. 2005. Tento přepočet by nám ukázal, pouze cenový nárůst oproti sezóně r. 2003-2004, nebo za rok 2003, za neměnících se ostatních podmínek. Nic více.
U této varianty bychom mohli provést přepočítání i na více následných topných sezón, avšak s pouhým odhadem inflace. V každém výpočtu nové další topné sezóny by se nám projevila vždy jenom zdražování cen všech vstupů. Podle mne těch hlavně zásadních jako je uhlí a elektrické energie.
Zde bychom ale museli také odhadovat náklady na údržbu strojního zařízení a celého rozvodného systému. Takže, čím více by se porovnávaná topná sezóna vzdalovala od výchozí topné sezóny (rok 2003), tím by byly výsledky porovnání více zkresleny, byly by více nedůvěryhodné a proto těžko použitelné!
2. Varianta – již trochu složitější výpočet. Tak jako u 1. varianty, původní systém – 23 roků provozovaná uhelná kotelna se stejně starým parovodním kanálovým potrubním systémem a centrálními výměníkovými stanicemi – stav před rekonstrukcí.
Ale nepřepočítávali bychom pouze cenové rozdíly, jako u 1. varianty, ale přepočítávali bychom i spotřebu uhlí a elektrické energie na provozní a povětrnostní vlivy topné sezóny r. 2005-2006, nebo r. 2005.
Nepočítali bychom zde ale s množstvím vyrobeného a dodaného tepla již nového, úsporného systému po rekonstrukci. Pro přepočet bychom použili množství spotřebovaného uhlí z období sezóny r. 2003-2004, nebo za rok 2003.
U ostatních údajů potřebných pro výpočet porovnání, jako je množství napájecí vody do parních kotlů nebo ostatních doplňovaných médií bychom použili množství z r. 2003, upravené dle povětrnostních podmínek, s cenami r. 2005
Také by se sem musela započítat část odhadovaných nákladů na opravy zařízení v této sledované topné sezóně. Která by se musela stanovit z průměrných ročních nákladů na opravy za posledních asi 5 roků, plus s nějakým navýšením. Že se již začaly prokazovat opravy ve větší míře potvrzuje i porucha kanálového potrubního vedení v Luční ulici do výměníkové stanice v Luční ulici, vlastně nejnovějšího potrubí (uvedení do provozu r.1992 až 1993), asi na konci zimy r. 2004.
V tomto výpočtu by se oproti 1. variantě více projevily pouze změny povětrnostních podmínek. Myslím si, že by nám tento výpočet, ve smyslu Horákova napadání výše ceny 1 GJ, neposkytl o mnoho více informací, než 1. varianta. Poskytl by nám ale potřebné výchozí informace pro porovnání vývoje ceny tepla 1 GJ s výpočty 3. varianty.
U této 2., ale i 3. varianty musím připomenout jeden ze zásadních rozdílů oproti již zrekonstruovanému systému, a tím byla finanční náročnost obsluhy a údržby uhelné kotelny a parovodního systému s teplovody a centrálními výměníkovými stanicemi! Nebo náročnost na množství upravené vody pro výrobu páry.
3. Varianta – také složitý výpočet. Tato by zahrnovala parní uhelnou kotelnu a již celý nový rozvodný teplovodní systém – po rekonstrukci, provozovaný na teplotní spád asi 80/60 ºC s max. teplotou až 100 ºC.
Tento propočet by nám s určitostí ukázal skutečný nárůst ceny 1 GJ, jak by se asi vyvíjel v případě, že by se k provozované parní kotelně započítávaly již provozní údaje nově zrekonstruovaného úsporného rozvodného systému namísto značně opotřebovaných parních rozvodů potrubí a centrálních výměníkových stanic. Začaly by se používat údaje rozvodů potrubí s velkou úsporou tepelných ztrát.
Myslím si, že by se Jirka Horák velice divil, jak by šla cena 1 GJ výrazně nahoru!!! Podle prokázané úspory na tepelných ztrátách rozvodného systému mi vychází, že by se navýšení, pouze z důvodu rekonstrukce rozvodů, mohlo pohybovat minimálně mezi 50,- (100,-) a v případě studeného počasí až 120,- (180,-) i více korunami/1 GJ. A k tomu bychom museli připočítávat výrazné zdražování uhlí tak, jak uvádím ve stati o vývoji cen paliv a samozřejmě také i poplatky za znečišťování ovzduší ve výši 10,- až 15,- kč/1 GJ.
U výpočtu spotřeby paliva (uhlí) pro parní kotelnu, bychom museli vycházet z přepočtu skutečně vyrobeného a dodaného tepla již nově zrekonstruovanou teplovodní kotelnou ve sledované topné sezóně let 2005-2006 (nebo r. 2005), z které bychom vypočítali zpět teoretickou spotřebu uhlí.
Toto vypočítané množství uhlí z vyrobeného tepla by již odpovídalo novému úspornému systému CZT. Tedy spotřeba by byla mnohem menší, než při dodávání tepla původním parovodním systémem.
Proto by se zde projevila úspora tepelných ztrát nového systému ve výši cca 25 až 30 % oproti oběma variantám ve spotřebě uhlí.
Také účinnost této uhelné kotelny by určitě nedosahovala účinnosti nově provozované teplovodní kotelny. Proto by se musela pro spotřebu uhlí tato účinnost parní kotelny o nějaké procento ponížit. Předpokládám minimálně okolo 10 až 15 %, na 67 až 70 %. Čímž by samozřejmě opětně narostla teoretická spotřeba uhlí.
I náklady na elektřinu bychom museli přepočítávat na množství vyrobeného tepla, protože by se vyrobilo celkově méně tepla, cca o 25 až 30 % – viz. údaje ing. Jedličky, takže by kotle také nejeli na takový výkon jako před rekonstrukcí CZT.
Museli bychom ale odečíst spotřebu el. proudu nové kotelny.
Větší spotřeba elektrické energie pro čerpadla, vzhledem k 3-směnému provozu, již byla zohledněna ve fakturovaném množství spotřeby.
Museli bychom zde také dopočítávat upravenou vodu do parních kotlů, které je celkem velké množství, a která byla v kotelně měřena. Prostě ji přepočítat na nově vypočtený tepelný výkon uhelné kotelny.
Také by se sem musela započítat část odhadovaných nákladů na opravy kotelny, v této sledované topné sezóně. Která by se musela stanovit z průměrných ročních nákladů na opravy kotelny za posledních asi 5 roků, plus s nějakým navýšením.
Musela by se také započítávat investice na protiproudové ohřívače na přeměnu páry celého tepelného výkonu kotelny na teplou – topnou vodu, které by se musely do kotelny osadit (zda by bylo dostatečné místo), nebo, osadit vedle kotelny a zastřešit je. Což by byly další nemalé investiční náklady, které by také zvyšovaly cenu 1 GJ.
A výhody teplovodního topného systému nelze ani v nejmenším srovnávat se zásadními nevýhodami silně opotřebovaného celého parního rozvodného systému, provozovaného před rekonstrukcí.
Tento propočet by podle mne byl nejreálnější, i když samozřejmě ne úplně přesný. Stručný výčet nákladů uvádím níže, v Soupisu nejdůležitějších provozních nákladů.
V žádném případě by se nejednalo o absolutní reálné srovnání! Těmito výpočty by se určitě k nějakým přibližným teoretickým číslům dospělo, ale nikdy by to nebylo přesné a věrohodné porovnání!, které by mohlo dostatečně a přesvědčivě sloužit „samosoudci!“ Horákovi k nekompromisnímu rozsudku nad Zámečníkem!!! Respektive, nad sebou samým !!!
Vzhledem k tomu, že Jarda Zámečník ve svých článcích uvádí, že nedošlo k razantnímu navýšení celkové ceny za topnou sezónu na jednotlivý byt, a uvádí zkušenost ze svého bytu, kdy jak píše, „rozdíl ve spotřebě tepla za rok je téměř žádný“. Myslím, že zde mohl mít spíše na mysli cenu tepla a nikoli spotřebu, která po zateplení domu musela být nižší a i tak se navyšovala jednotková cena a nikoli spotřeba tepla – jak podrobněji
Již jenom z tohoto důvodu si myslím, že by tyto teoretické výpočty bylo zcela zbytečné vypracovávat!
Myslím si, že kdyby Horák přistupoval ke kritice rekonstrukce tepelného hospodářství slušně a seriózně, ale hlavně zodpovědně, a kdyby tuto kritiku uplatňoval v Radě či v Zastupitelstvu na základě skutečných argumentů, bylo by vedení Města nuceno hledat způsob jak toto vyhodnocení i v té teoretické rovině provést. Hlavně měl ale tuto kritiku vznášet v r. 2004, nejpozději pak v r. 2006, kdy byly dostupné všechny potřebné provozní údaje jak kotelny, tak i celého systému tepelného hospodářství.
Kdyby vybraný odborník prováděl toto posouzení v r. 2006, nejspíše by dospěl k závěru, že pouhé porovnání celkové spotřeby tepla v jednotlivých bytech před rekonstrukcí a již známé po ní, s přihlédnutím k povětrnostním vlivům je dostatečně vypovídající o tom, že nedošlo k zásadnímu nárůstu ceny tepla!
Tímto porovnáním by tuto skutečnost potvrdil odborník, respektive znalec, který by zákonitě vzal, jak se říká, „vítr z plachet“ mohu říci, že doslova hloupému profesorovi, jenž používal naprosto nevěrohodné argumenty a snad by jej i myšlenkově vykázal do patřičných mezí.
Domnívám se proto, že i profesorem neustálé omílání ceny, bez reálných souvislostí, nespadá do oblasti myšlení inteligentního, seriózního a soudného člověka!
Vzhledem k neodvratnému vývoji ve společnosti jsem přesvědčen, že k serióznímu pohledu na tuto problematiku nám dává i Přehled cenového vývoje a tepelného výkonu paliv
