Vzpomínky Jiřího Potužníka 12.4

12.4. Myšlenky Horáka na způsob rekonstrukce tepelného hospodářství a jejich možné dopady  do chodu celého systému tepelného hospodářství

 

 

Pro lepší názornost zde chci proto ještě doplnit, popsat, srozumitelnými slovy případné důsledky Horákova myšlení pro uživatele, hlavně bytů, připojených na rekonstruovaný systém tepelného hospodářství, kdyby došlo k realizaci Horákových výmyslů, nebo spíše nesmyslů!

Já osobně mám mnohaleté zkušenosti s provozováním těchto tepelných systémů a na rozdíl od profesora !  Jirky Horáka moc dobře vím o čem zde píši!

Jak vyplývá z jeho článků, tak se profesor ve svých textech vůbec nezabýval konkrétními  důkazy. Např. technickým stavem stávajícího systému tepelného  hospodářství (před rekonstrukcí), jako byl parovod, teplovody a výměníkové stanice!

Podle Horáka byly tyto zřejmě „ve velice dobrém technickém i morálním stavu“, které tedy asi naprosto nepotřebovaly žádných rekonstrukcí, když tyto rekonstrukce vůbec nezmiňoval, a proto snad podporovaly jeho „pochybnou“ myšlenku s cenovou náročností rekonstrukcí! Toto také Zámečník ve své reakci bezvýsledně uváděl.  Přestože se někdy na konci zimy 2004 musela opravovat havárie podzemního kanálového potrubí v Luční ulici – tedy nejnovější potrubí.

Profesor se zabýval pouze rekonstrukcí uhelné kotelny a propojením tehdy obou kotelen (u Jitony a ve Sklářské ul.)! A potom také s obrovskou zarputilostí  neustále zdůrazňoval fixaci ceny tepla (asi ve všech článcích), ceny 1 GJ v úrovni doby, kdy se začala připravovat rekonstrukce  celého tepelného hospodářství (r. 2003)! I když také připustil určitou možnost zdražování! Nebo tuto cenu neustále váže k ceně při spalování uhlí.

 

Ale pěkně od začátku. Převážná část celého systému zásobování teplem byla vybudována cca v r. 1981 až 1982. U posledních výměníkových stanic (Mírová, Luční) a k nim příslušejících kanálových potrubních rozvodů o něco později, dle pokračující výstavby.  Jejich stáří v době rekonstrukce bylo cca 20 až 23 roků a ty poslední kanálové rozvody ještě mladší, cca o 10 roků, např. ulice K Rokli, Luční a Mírová až na kopci. 

Při použité technologii v době výstavby, bylo toto strojní zařízení u těch nejstarších zařízeních z větší části zcela určitě krátce před jejich technickým i morálním dožitím! U podzemních kanálových potrubních rozvodů je ta oprava vždy náročnější.

Proto si dovolím tvrdit, že kdyby se tato rekonstrukce neprovedla buďto v inkriminovaném r. 2004 nebo o něco málo později, tak by provozovateli v brzké době rozhodně hrozil rok co rok kolaps!, minimálně vždy nějaké části systému! Pochopitelně, že více na těch nejstarších zařízeních.

Přitom ty problematické jsou vždy v topných kanálech hlavně na systému TUV (teplé užitkové vody) a na parovodním sytému. Méně pak na systému teplovodního vytápění z výměníkových stanic do bytů. Jak píši výše, někdy na konci zimy 2004 vznikla havárie podzemního potrubí vedeného v topném kanálu v Luční ulici – relativně nejnovějšího vedení. Uvedeno do provozu v r. 1992 – 1993.

Tyto poruchy by mohly způsobovat i časté výpadky ve vytápění bytů a dodávce teplé vody občanům,

obyvatelům převážně panelových domů, i v průběhu následujících topných sezón, tedy nejenom v letním období! To znamená, že by se mohly vyskytovat dny bez dodávky tepla do všech nebo jen některých domů!

Rozumní lidé si umí velice dobře představit obývání nevytápěného bytu v zimních měsících, zvláště pak s dětmi a nemocnými! I kdyby trvala jedna výluka jenom jeden den! Což by nikdy nebyla jistota a výluka by mohla trvat i více dnů!

To ale zřejmě Jirkovi Horákovi naprosto uniká v zájmu jakýchsi jeho „vysokých politických a ideologických cílů“, či jenom pouhé demagogie?!!! Protože tyto jeho útoky nemůžou být nic jiného!

Nehledě k tomu, že by se havarijními opravami neustále neúměrně zvyšovaly provozní náklady na dodávku tepla a teplé vody, a tím by neustále stoupala i cena za teplo a teplou vodu! To asi Horákovi také myšlenkově nedochází.

Zdražování ceny tepla by způsoboval také nepřiměřený únik topných médií z poškozených rozvodů (pára, kondenzát a topná voda), únik teplé vody z poškozených rozvodů teplé užitkové vody, než by došlo k jejich opravě. Tyto ztráty by vznikaly  i při vlastní opravě potrubí, protože by se určitá část  potrubí musela vždy vypustit!

Cena tepla by se zvyšovala i nepřiměřeně velkými ztrátami tepla v důsledku dožitých tepelných izolací na rozvodech, především v topných kanálech! Tyto ztráty by se zákonitě neúměrně zvyšovaly častým únikem topných médií a TUV do prostoru topných kanálů, což by způsobovalo nepřiměřeně vysokou vlhkost v kanálech.

A takovéto zdražování ceny tepla jenom z důvodu nehospodárného provozování opotřebovaného zařízení by profesorovi vůbec nevadilo?! Co ty na to Jirko Horáku?

S únikem vody z potrubí, ale i stavební netěsností, kterou dochází k vnikání vody do prostoru topného kanálu, ke které může určitě docházet po cca více jak 20 letech provozování a při použité technologii v době výstavby, vzniká v tomto kanálu příliš vysoká vlhkot, která určitou měrou ovlivňuje, v době topné sezóny, účinnost tepelných izolací z minerálních vat, které byly použity na všech potrubních rozvodech. U teplé užitkové vody pak trvale.

Určitě ale zásadně ovlivňuje zvýšené vnější korodování potrubí. Ta vlhkost se přitom z topného kanálu dostává jen velice obtížně, takže následně v určité míře zůstává a trvale ovlivňuje účinnost izolací i korozi potrubí. Hlavně při častém střídání zvlhčování a vysoušení povrchu potrubí.

Na nepřiměřených tepelných ztrátách a tedy i na ceně tepla by se ale velkou měrou podílel i tehdy provozovaný  centrální systém ohřevu teplé užitkové vody ve výměníkových stanicích!

Rekonstrukcí CZT došlo k osazení ohřívačů do každého jednotlivého domu, a tím se vyloučily značně ztrátové a poruchové rozvody TUV v kanálech mezi domy a výměníkovou stanicí.

A cena tepla, z vyjadřování profesora, mu „leží na srdci především“, že!!!  Technické vyhodnocení systému tepelného hospodářství usvědčuje profesora opět z uvádění zcela účelových nepravd, lží a nesmyslů!