12.3. Další zmatečná sdělení Jirkou Horákem
Je to např. : v zásadě vytrvalé obhajování soukromé firmy, kdy profesor odkazuje na jenom její informace o rekonstrukci uhelné kotelny a propojení kotelen a považuje je za 100 % správné. Nic jiného pro něj neexistuje!!!
A to, aniž by toto odůvodňoval jak technickými argumenty, tak i finanční analýzou investičních i provozních nákladů s vyčíslením přínosu a nejenom zmínit nějakou předpokládanou a podle mne zcela nevěrohodnou celkovou cenu, „vytaženou jaksi z klobouku“.
Takže jenom z významu těchto Horákových vět zcela přesvědčivě vyplynulo přesně to, čemu se Horák rozčileně brání v č. 4/2006 VN, když osočuje Zámečníka, „ že mu vnucuje představy, že by podle Horáka byl pronájem tepelného hospodářství soukromé firmě výhodný“!
Jako profesor by Jirka Horák měl o významu obsahu slov a vět něco vědět! Nemusí se přeci říci přímo doslova, např. jak já formuluji co asi Horák ve svých nekorektních článcích psal a hlavně myslel, že : „Jedině tato soukromá firma měla pokračovat v provozování tepelného hospodářství, protože by to bylo pro Město i občany nejvýhodnější.“. Ale tento význam vyplývá z obsahu vět i z celkového kontextu jeho článků!
Nebo neustálé, mohu říci pouze obrazné, zdůrazňování výhodnosti rekonstrukce uhelné kotelny bez jakéhokoli seriózního argumentu, kde by byly zahrnuty opět všechny ovlivňující podmínky, parametry i konkrétní přínosy apod. a nepochybně i prognóza o dlouhodobém vývoji dostupnosti uhlí jako paliva a nejen obecné odůvodňování či nepodložené opakování možné ceny 1 GJ a dále, a také v oddílu 12.8.
Nebo v č. 3/2006 VN – co říci na výstřelek jeho myšlenkových pochodů, kdy v textu uvádí, cituji : „To se nám to utrácí, když jdou peníze z obecní kasy! Navíc jen pro třetinu obyvatel města. Co na to třeba ve Výškovicích, …….. . Opravdu jde o účelné nakládání s prostředky obce? Nebo o vyhazování peněz?“
Z uvedeného vyplývá, že by podle profesora mělo Město investovat pouze tak, aby tyto investice pocítili všichni obyvatelé a nikoli jenom jejich 1/3!, která je v tomto případě, bohužel, napojena na centrální vytápění města! To je podle mého rozumu již vyložená demagogie a samozřejmě také lidská hloupost nejvyššího kalibru!!!
Toto by mohlo platit pouze v případě, že by Horákem uváděné informace byly na 100 % správné! Že by opravdu došlo ke zbytečnému a neopodstatněnému plýtvání! Ale vzhledem k mým vysvětlujícím odůvodněním, založených na technických i finančních důkazech, se vyhazování peněz odehrává jen a pouze v Horákově myšlenkovém centru!
V č. 3/2006 VN dále uvádí Horák svůj další myšlenkový záblesk, kdy Zámečníka napadá, „že demontáží, či odstraněním, zařízení ne zcela dosloužené uhelné kotelny vznikla Městu škoda 150 mil.! Za které by se (dle Horáka), taková nová kotelna postavila“ a nebere vůbec v úvahu její 23 -leté provozování a její zůstatkovou hodnotu ve výši 29,8 mil. !!!, i když tuto zůstatkovou hodnotu v dalším svém článku pouze stroze konstatuje. To je další nepřehlédnutelné, snad pomatené?, hnutí profesorovi mysli!
Dle textu Zámečníka, v č. 3/2006 VN, se jedná o zůstatkovou hodnotu celkovou, to je, strojního zařízení včetně budov a staveb. Přitom veškeré stavební objekty jsou využívány i po rekonstrukci kotelny na spalování dřevních štěpků !!!
Je si také třeba uvědomit, že dle zákona se strojní zařízení v kotelně odpisuje po dobu 5 roků (malé strojní zařízení, např. čerpadla, armatury apod.) a 10 roků – kotle. A odpisová doba stanovená zákonem je odvozena ze skutečných zkušeností člověka s jejich provozováním, ta není stanovena jen tak, jaksi „od boku“, administrativně.
Kdežto stavby se odepisují, mají životnost, celých 50 roků. Protože ze zkušeností člověka vyplývá, že snižování zůstatkové hodnoty probíhá 5x pomaleji než strojního zařízení, např. kotlů.
Takže v zůstatkové ceně uhelné kotelny (29,8 mil.) bude s určitostí převažovat zůstatková hodnota právě budov a stavebních konstrukcí, které se využívají i nadále při spalování štěpky.
Bohužel, nepodařilo se mi zjistit od majitele, Města Vimperk, skutečné finanční zůstatkové hodnoty zvlášť u strojního zařízení (kotlů) a stavebních objektů v době rekonstrukce.
Nový provozovatel, od listopadu r. 2008 ?, si stanovil tuto odpisovou dobu veškerého strojního zařízení včetně kotlů na jednotnou dobu – 15 roků. Je to v jeho pravomoci a určitě se tak rozhodl i s ohledem na jeho zkušenosti s provozováním teplovodních systémů.
Jedná se nakonec o novou kotelnu, zdůrazňuji teplovodní, s provozováním do 105 ºC, na spalování dřevní štěpky, uvedené do provozu na konci r. 2006.
A nikoli o středotlakou páru, provozovanou na 225 ºC . Tím, že provozuje pouze teplovodní kotelnu, tím prodlužuje odpisovou dobu, a tím defacto snižuje cenu tepla, 1 GJ.
I přesto z uvedeného vyplývá, že profesor Horák opět velice a velice, slušně řečeno, uvádí značně zkreslené informace!, zcela odtržené od reality! Zkrátka, absolutní „a přechytralý Neználek“!
