Hnutí DUHA vs. Rada NP: zákon o Šumavě

logo hnuti duha

HNUTÍ DUHA PÍŠE SENÁTORŮM: „ZAMÍTNĚTE KMOTROVSKÝ NÁVRH ZÁKONA O NP ŠUMAVA!“
NÁVRH SENÁTORA JIRSY (ODS) Z HLUBOKÉ ZCELA OTEVÍRÁ NÁRODNÍ PARK DEVELOPERŮM, DŘEVORUBCŮM A LOVCŮM
 

úterý 22. dubna 2014

Hnutí DUHA dnes odeslalo senátorům kritické připomínky k návrhu jejich předlohy zákona o NP Šumava a žádá je v dopise, aby zákon ve čtvrtek v prvním čtení zamítli. Ekologická organizace jim také zaslala rozbor sporných paragrafů zákona, v němž dokazuje, že jeho přijetí by ve skutečnosti vedlo k likvidaci národního parku (připomínky i dopis v příloze).

Hnutí DUHA již po zveřejnění návrhu počátkem dubna uvedlo, že unikátní šumavská příroda by byla podle návrhu senátora Tomáše Jirsy (ODS) v řadě aspektů méně chráněná než příroda mimo národní park.
 .
Návrh otevírá téměř dvě třetiny národního parku výstavbě. Navíc rozvoj obcí má mít v NP podle senátorů stejnou prioritu jako ochrana přírody. Mezi hlavní problémy patří tyto návrhy senátorů:

•    zákon až na dvou třetinách národního parku umožňuje další výstavbu včetně developerských projektů (§ 1, §6 odst. 4);
•    zákon vůbec nezajišťuje, že v parku bude jakékoli místo pro divokou přírodu – tedy účel, kvůli kterému se národní parky zřizují (§ 4);
•    zákon vyvádí pozemky z majetku státu (§ 11);
•    zákon změnou hranic třetí zóny vychází vstříc spekulantům s pozemky (příloha č. 4);
•    péče o lesy v národním parku by neměla podléhat zákonu o ochraně přírody, ale pouze zákonu o lesích, takže by byly dokonce méně chráněné než komerční lesy, kde platí zákony oba (§ 8 odst. 2);
•    zákon nařizuje správě, aby umožnila lov zvěře v národním parku, a to úplně všude kromě intravilánů obcí (§ 8 odst. 4).

Senátoři chtějí také podpořit developerský projekt na Hraničníku, v jednom z nejcennějších částí parku, kde žijí vzácní tetřevi. Navrhují převést pozemky pod plánovanou lanovkou a sjezdovkou rovnou do zóny s nejbenevolentnějšími pravidly pro výstavbu. Klíčový expertní posudek, který si objednalo ministerstvo životního prostředí, přitom tuto stavbu neumožňuje legalizovat.

   
Především by se však podle senátorů měla většina lesů v národním parku napříště řídit přednostně pravidly lesního zákona, který platí pro komerční lesy. Nyní všechny české lesy – nejen v národním parku, ale také i mimo něj – podléhají především zákonu o ochraně přírody a krajiny. Teprve na druhém místě se uplatňuje zákon o lesích. To v praxi může například znamenat, že při těžbě dřeva v národním parku by dřevorubci nemuseli brát ohled na hnízdící chráněné druhy ptáků, kdežto mimo národní park takové omezení bude nadále platit. 

V národním parku senátoři nechtějí vůbec žádnou divočinu – také v prvních zónách nařizují „chov zvěře, který …. cíleně zvyšuje chovnou kvalitu zvěře a upravuje stavy zvěře na optimální stav“, a umožňují „časově a prostorově omezené přímé zásahy člověka“ za nejasných podmínek. V minulosti bylo tímto způsobem ospravedlňováno i velkoplošné kácení.

Podporu obcí si chtějí senátoři zajistit také paragrafem, podle kterého mají bohaté obce v parku dostávat „od státu finanční náhradu za ztížení péče o všestranný rozvoj jejich území a ztížení péče o potřeby jejich občanů“. Do Národního parku Šumava přitom přijíždí ročně téměř dva miliony návštěvníků, díky nimž mají obce dvojnásobné příjmy a podstatně nižší nezaměstnanost než obce za hranicí národního parku.

 Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů z Hnutí DUHA, řekl:


„Šumava potřebuje jasná pravidla pro všechny, která ukončí letité spory. Senátní návrh zákona ale hájí zájmy jen několika regionálních politiků a podnikatelských skupin. Umožnuje výstavbu na dvou třetinách území národního parku, nezajišťuje podmínky pro ochranu divoké přírody, vychází vstříc pozemkovým spekulacím a umožnuje volný lov zvěře všude mimo obce. Podle takového bizarního zákona by byla vzácná šumavská příroda chráněna méně než příroda mimo národní park.“   

„Zákon by vytvořil zcela nejasné právní prostředí a ještě větší chaos ve správě Šumavy. Návrh je v rozporu s evropskou legislativou i s mezinárodními pravidly péče o národní parky a také se zásadami, kterými se řídí ostatní naše národní parky.“

„Návrh zákona od kmotrů z Hluboké nad Vltavou je očividně napsaný pro spekulanty s pozemky a papalášské lovce, kteří si chtějí přijet do parku zastřílet. Udivuje mne jen, že se pod něj podepsali i další senátoři než jen Tomáš Jirsa a Pavel Eybert, kteří podobné nápady předkládají dlouhodobě a jejichž projevy na téma Šumavy patří k senátnímu koloritu.“

– tz hnutí DUHA, Jaromír Bláha, Jan Piňos –

 

 

 

Stanovisko Stínové vědecké rady NP Šumava

Senátní návrh zákona o Národním parku Šumava je plný skrytých výhod pro místní politiky a developery

 

Skupina senátorů pod vedením Pavla Eyberta a Tomáše Jirsy z ODS předkládá tento týden na schůzi Senátu návrh zákona, který by prakticky zrušil ochranu přírody na Šumavě a postavil ji zcela na roveň podnikatelským aktivitám. Stínová vědecká rada NP Šumava považuje návrh za neodborný a manipulativní a odmítá jej jako celek. Účelem návrhu je oslabit dosavadní ochranu přírody v NP Šumava, která je dána zákonem o ochraně přírody a krajiny č.. 114/1992 Sb. Tento zákon patří k nejlepším v Evropě a přírodu chrání dobře a dostatečně. Naopak předkládaný návrh by ochranu přírody značně omezil a otevřel pole aktivitám, které nejsou s ochranou přírody v národních parcích slučitelné. Před zahájením schůze Senátu, která proběhne 22. – 23. dubna shrnuje Stínová vědecká rada NP Šumava své hlavní výhrady do následujících bodů:

1.      Nedostatečná velikost území ponechaného přírodě

V návrhu je jen 25,9% I. zóny a i v budoucnu by neměla být rozloha I. zóny již nikdy zvýšena nad 35% rozlohy NP. To je pro zákon o NP neakceptovatelné omezení, které je zcela v rozporu s reálným stavem přírody..  Jak vyplývá z vědecké studie, uveřejněné v roce 2013 ve vědeckém časopise European Journal of Environmental Sciences, je již dnes v NP Šumava téměř 50 % území s tak vysokou přírodní hodnotou, že si zaslouží ochranu na úrovni I. zóny.

2.      Přílišný důraz na „rozvoj samosprávných celků“

Návrh zákona klade stejný důraz na rozvoj obcí jako na ochranu přírody a neposkytuje tak dostatečnou ochranu přírodně výjimečně hodnotnému území. Právě kvůli ochraně přírody jsou ovšem národní parky vyhlašovány. Formulace návrhu zákona musí být postavena tak, aby bylo zřejmé, že ochrana přírody má v NP Šumava přednost před ostatními aktivitami.

3.      Nedostatečná regulace stavebních aktivit

Návrh obsahuje pouze proklamativní regulaci stavební činnosti v NP Šumava. Už i vládní nařízení č. 163/1991 Sb., kterým byl národní park vyhlášen (a které tímto zákonem bude rušeno), obsahovalo alespoň základní pravidla o regulaci územní a stavební činnosti. Navržený text zákona tak umožní další zástavbu krajiny národního parku zejména díky rozšíření III. zón ve stavebně atraktivních oblastech. Jak ukazuje praxe, pozemky ve III. zónách se zpravidla dříve či později uvolňují pro stavební účely.

4.      Výjimky

Návrh je protkán možností výjimek z ochrany přírody, a je zjevné, že podle tohoto zákona je bez problémů možno postavit například lanovku Klápa-Hraničník v oblasti Smrčiny. Unikátně zachovalá oblast horského lesa, kde žije tetřev hlušec a další kriticky ohrožené druhy rostlin a živočichů, má být rozetnuta lanovkou a sjezdovkou. Těžko si lze představit pregnantnější porušení principů, které tvoří podstatu budování národní parků.

5.      Finanční náhrady pro obce

Návrh zavazuje stát k nedefinované finanční podpoře obcí. Přitom obce v NP Šumava mají výrazně vyšší příjmy, než srovnatelné obce mimo NP.

6.      Požární ochrana

Návrh bizarně detailně pojednává o protipožární ochraně jako povinné činnosti správy NP Šumava. V zákoně zcela nadbytečný paragraf má evidentně sloužit k povinnosti udržovat hustou síť asfaltových silnic a vodních nádrží.

7.      Mezinárodní vztahy

Zákon vůbec neřeší vztahy s mezinárodní legislativou ochrany přírody NATURA2000 a nereflektuje ani další mezinárodní závazky – např. bilaterální dohody o spolupráci mezi NP Šumava a NP Bavorský les.

 

Předseda Stínové vědecké rady NP Šumava, doc. RNDr. Jakub Hruška, CSc., shrnuje návrh zákona slovy: „Navržený zákon není založen na vědeckých argumentech a podkladech, je v ostrém rozporu s uznávanou mezinárodní praxí. Návrh připomíná politický handl mezi některými místními politiky a současným vedením národního parku. Takový zákon nebude dostatečně chránit vzácnou šumavskou přírodu a otevře prostor pro komercializaci území národního parku. Je to špatný zákon a žádáme senátory, aby při rozhodování o něm měli na mysli především účel, pro který je národní park zřízen. A to je ochrana unikátní přírody.“

 

-tz, M. Hrežíková-

 

 

 

 

RADA NP ŠUMAVA: Reakce na aktuální články týkající se Plánu péče

o Národní park Šumava

Kategorizace IUCN Národního parku Šumava

V souvislosti s finalizací Plánu péče o Národní park Šumava se dnes v celé řadě medií objevuje zpráva, že „Ekologové vítají, že MŽP jasně odmítlo pokus ředitele parku Jiřího Mánka vyřadit Šumavu ze seznamu IUCN“.

K tomu však jako Rada Národního parku Šumava musíme zaujmout stanovisko. Národní park Šumava je zařazen mezi chráněná území kategorie IUCN II. Oficiální pravidla pro zařazování chráněných území do jednotlivých kategorií hovoří o tom, že primární cíl pro zařazení konkrétního území do jedné ze šesti kategorií musí platit pro ¾ daného území. Národní park Šumava má stále platnou zonaci, podle které je do první zóny zařazeno 13% území. Za těchto podmínek je kategorie II pro Šumavu matením veřejnosti. Správa Národního parku Šumava v souladu se zákonem o ochraně přírody v regionu za poslední dva roky projednala zonaci novou, kterou je první zóna rozšířena o celých 100%, tj. na 26% z rozlohy Národního parku Šumava. Je to po 19 letech kritiky rozdrobené první zóny první hmatatelný výsledek ve změně zonace. Přesto však 26 procent první zóny ani zdaleka není 75 procent, jak o systému řazení chráněných území hovoří IUCN. Sama Mise IUCN, která se na Šumavě konala v roce 2002, ve svých závěrech konstatuje, že Šumava by měla spíše být zařazena do kategorie IUCN V.

S vědomím těchto faktů v minulých letech v souvislosti s přípravou plánu péče probíhala seriózní diskuse nad vhodnou kategorií pro Národní park Šumava. Obce a Rada Národního parku Šumava spíše prosazovaly kategorii IV nebo V. Ředitel Správy NP a CHKO Šumava Jiří Mánek opakovaně přicházel na jednání s návrhem dvojí kategorie II/IV. Což je opět zcela běžné, že jsou chráněná území zařazena do dvojí kategorie. Dvojí kategorie má své opodstatnění a zřejmě by nejlépe odpovídala šumavské realitě. Na části území by probíhala ekosystémová ochrana (II) a na části biotopová (IV). To přesně koresponduje i s nově navrženým plánem péče. Nicméně řediteli se v demokraticky jednajícím tělese Rady Národního parku Šumava tento návrh nepodařilo prosadit a to ani tehdy, kdy se snažil opakovaně vyvolat revokaci hlasování Rady Národního parku Šumava.

Proto se jménem Rady musíme ohradit proti tvrzení, že by ředitel Mánek chtěl přeřadit národní park do jiné kategorie. To co ředitel udělal, bylo to, že demokraticky respektoval většinový názor Rady, ačkoli to bylo proti jeho vůli. To co následně udělalo Ministerstvo životního prostředí, tedy že ponechalo Šumavu v kategorii IUCN II, vnímáme jako politické, nikoli odborné rozhodnutí.

Miloš Picek

předseda Rady Národního parku Šumava

 

pozn.

Pokud jde o kategorizaci chráněných území dle IUCN, stačí se podívat na www.protectedplanet.net, což je společný internetový interface IUCN a UNEP a největší globální databáze chráněných území. Na oficiálních stránkách IUCN se o této databázi píše, že se jedná oficiální seznam chráněných území World Database on Protected Areas (http://www.iucn.org/knowledge/tools/databases/). Při pohledu na IUCN IV. se objeví se 126 chráněných území, které mají ve svém názvu „National Park“ a jsou klasifikovány jako IUCN IV. Krkonošský národní park je dokonce zařazen do kategorie IUCN V. a nikomu to nevadí.