Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava letos vysází ještě o něco více stromů, než loni. Většinou to budou buky, jedle, ale i jeřáby. Vůbec nebude sázet smrky. Výsadba se plánuje do míst, které v minulých třech letech postihla kůrovcová kalamita – oblast Prášil, Srní, Modravy.
Správa NP a CHKO Šumava letos vysadí 275 tisíc stromků, což je zhruba o deset procent více, než tomu bylo loni. Představuje to plochu přesahující 100 hektarů, což je plocha větší, než 100 fotbalových hřišť. Jejich skladba bude podobně rozmanitá jako v předchozím roce. Navíc se na Šumavě vůbec nebudou sázet smrky.
„Budeme sázet původní, místně příslušné dřeviny, jako je například jedle, buk, jeřáb nebo javor. Les s vyšším zastoupením melioračních a zpevňujících dřevin lépe odolává mimo jiné i větru nebo atakům kůrovců. Takový les na Šumavě potřebujeme,“ uvádí Petr Kahuda, odborník na ochranu šumavských lesů Správy NP a CHKO Šumava.
Lesníci Správy NP a CHKO Šumava se snaží podíl smrků postupně snižovat a dlouhodobou péčí chtějí šumavské lesy co nejvíce přiblížit původnímu stavu.
„Při výsadbě systematicky snižujeme využití smrků, protože se zmlazuje přirozeně sám a dostatečně. Letos, oproti loňsku smrky z výsadby vynecháme úplně. Přirozená obnova smrku byla v letech 2010 – 2013 vykázána na ploše 432 ha. Investice do umělé obnovy smrku se již jeví jako zbytečné,“ vysvětluje Jiří Mánek, ředitel Správy NP a CHKO Šumava s tím, že přirozeně se samozřejmě zmlazují i jiné dřeviny, než smrk, i když ne na takových plochách.
„Při obnově lesa je účelné v maximální míře využívat přirozenou obnovu. V roce 2012 byla ve státních lesích NPŠ zaznamenána přirozená obnova na ploše 110 ha a v roce 2013 pak na 116 ha. Aktivní péčí se zaměřujeme především na zajištění v minulosti obnovených stanovištně vhodných dřevin, které se v konkurenci smrku zvýhodněného způsobem využívání lesa v minulosti velmi těžce prosazují,“ doplňuje Jan Kozel, náměstek ředitele pro lesní ekosystémy.
Stromy jsou pro Šumavu důležité svou retenční schopností – zadržují vodu, která nesteče po povrchu, ale tvoří zásoby spodních vod, které napájí prameny řek. Jeden vzrostlý strom zadrží přibližně 6 hektolitrů vody za rok. Výsadbu listnatých stromů a jedlí chystají lesníci v oblastech ve výšce pod tisíc metrů nad mořem a mimo bezzásahové zóny.
Díky plánované výsadbě bude Šumava opět zelenější. Zelené lesy jsou důležité nejen pro zadržení vody. Velmi důležitá je i schopnost odebírat ze vzduchu oxid uhličitý a vracet do něj kyslík.
Stejně jako v předchozích létech se nejvíce stromů vysadí v oblastech Modravy, Srní a Prášilska.
-tz, nps-
