Vimperk – Fotokronika Jana Tláskala – duben 2014

1 dubna, 2014
14:48

{jcomments off}

Vimperk a Šumava v proměnách, náladách, detailech a občas i překvapeních … tím vším je fotokronika Jana Tláskala

30.dubna:

Předmájový Boubín se sice probudil …

… do mírné okolní inverze, …

… která však neomylně slibuje …

… krásný den.

Duben se tak s námi loučí …

… nanejvýš přívětivě.

Rozloučí se však též aprílové počasí ?

29.dubna:

Namísto leckým možná očekávaného opakování včerejšího vývoje počasí …

… nakonec šumavské lesy …

… zaplavilo svou krásnou podvečerní září sluníčko.

28.dubna:

Nejednou už se (samozřejmě s patřičnou nadsázkou) v této fotokronice potvrdilo, …

… že svatého Petra, rozmarného staříka, jemuž lidová tvořivost vložila na bedra odpovědnost za počasí, …

… je nutno tak trochu „hecnout“, …

… aby se měl k aspoň trochu kloudnému bouřkovému dílu (ovšem ne že by neměl co zlepšovat) … 🙂

27.dubna:

Údělem sólistů je osamělost …

26.dubna:

Stále jsou nám slibovány bouřky, a zatím lze říci, že ve větší míře se Šumavě vyhýbají.

Přitom však v posledních dnech stále není nouze o charakteristickou oblačnost, …

… na jejímž základě by se skutečně dalo nějaké to pořádné hromobití očekávat. Např. ranní obloha nad Boubínem dnes slibovala mnohé, …

… ale odpolední pohled shora i přes počáteční optimismus …

… nakonec nabídl zcela jiný scénář.

Bouřková mračna se postupně rozešla …

… a uvolnila prostor podvečerní idylce.

Náhle vysvobozené sluníčko nezapomnělo na svůj typický podpis nad špičku boubínského stínu …

… a krajina se místo očekávaného dramatu oddala snivé náladě.

Překvapení se tedy asi konat nebude, …

… navíc vše svědčí spíše pro následné mírné ochlazení.

25.dubna:

Nepodbízí se, jen tiše čeká, zpomalíme-li krok a potěšíme oko …

24.dubna:

Svatojiřský podvečer …

… nakonec místo bouřky uchystal úchvatné rozloučení.

23.dubna:

Nejzranitelnější místo dávného středověkého hradu …

… je dnes místem možná nejpůsobivějším.

22.dubna:

Kupovitá oblačnost, která v posledních dnech zdobí v hojné míře šumavskou oblohu, lákala, jak jinak, vzhůru. Zprvu se zdálo, že by mohlo i zahřmět, …

… ale vývoj před západem nakonec vyzněl trochu jinak. Však si bouřek i vody shůry ještě užijeme.

Podíl temelínských par se tentokrát jevil víceméně zanedbatelným, byť jistě v celkovém kontextu oblohy nepostrádal svého kouzla …

Všechny jako vždy působivé postupné barevné proměny nám dnes mohly též připomenout, že dvaadvacátý duben se mimo jiné slaví jako Den Země …

Všehovšudy již jen pod Trojmezenskou hornatinou se ještě povalovaly cáry zbylé mlhy …

Dobrou noc z Boubína, těšícího se po nedávném velikonočním, dnes ovšem již kompletně zmizelém sněhu opět osmistupňové teplotě.

21.dubna:

Těžko říci, jaké další osudy čekají známý vimperský hotel, …

… ale není pochyb o tom, že jeho momentální stav mimo provoz nabízí přinejmenším z architektonického hlediska zajímavou podívanou.

20.dubna:

Velikonoční neděle přinesla zprvu mnohotvářné počasí, …

… v jehož rámci však nakonec …

… postupně nabyl vrchu …

… obrat k nadcházejícím vyšším teplotám, příznačným pro skutečné jaro.

19.dubna:

Na Bílou sobotu se sice oteplilo, přesto však od časného rána na nejvyšších šumavských místech zůstala v pravém slova smyslu bílou.

Nejvíce však překvapila okolo šesté hodiny večerní, kdy přímo nad Vimperkem vydatně zaburácel hrom následovaný neméně vydatným deštěm. Však je vody zapotřebí a malá velikonoční bouřka byla jistě vítaným zpestřením.

18.dubna:

Nejednou se v životě naplní stará známá zásada o správné chvíli na správném místě … platí to i o hledání sluníčka. Dnešek v tom směru správnými chvílemi rozhodně neplýtval …

17.dubna:

V pořadí druhá noc po úplňku se s velkou pravděpodobností zapíše do meteorologických archivů jako nejmrazivější v letošním dubnu.

Ještě před slunečním východem ukazoval teploměr na boubínské rozhledně pět stupňů pod nulou …

… a sluníčko, jako by náhle dramaticky pozbylo síly minulého týdne, nedokázalo po dlouhou dobu se zmíněným stavem pranic udělat.

Tím pádem je zřejmé, že ani sněhová vrstva, pohybující se tu v rozmezí pěti až devíticentimetrové síly, …

… hned tak nezmizí, …

… ačkoli je předpovídáno, že právě dnes k večeru by se celková teplota měla opět poměrně výrazně zhoupnout směrem vzhůru. Duben již sice přichystal možnost vydat se na Boubín v téměř letním ošacení, ovšem za daných okolností lze opět doporučit jedině poctivou zimní bundu, o čepici a rukavicích nemluvě … bez ohledu na to, že máme Zelený čtvrtek 🙂 .

16.dubna:

Ve výšinách se bílo spolehlivě udrží …

15.dubna:

V této chvíli je každému rodilému Šumavanovi jasné, …

… že za dveřmi jsou Velikonoce (… nebo spíše Velikovánoce 🙂 ? ) …

14.dubna:

V nefalšované aprílové zmatenosti se pod rozkvétajícím stromovím tlačí na sluníčko stále nové petrklíče … snad počítají s šokem, který na ně čeká …

13.dubna:

Co vše skýtá očím a s nimi pak i fantazii přebohatá oblačnost posledních dnů …

12.dubna:

… i taková zákoutí už umí nabídnout půle dubna.

11.dubna:

Kouzla oblohy dokáží vyvolat nejrozmanitější představy … čemu vstříc se asi zrovna řítí letoun v té závratné výši ?

10.dubna:

Je-li nám souzena deštivá, ba ve vyšších polohách i mírně sněhová změna počasí, ohlédněme se opět jednou nazpět, třeba o celých pět let … tehdy sníh mizel a počasí se tvářilo celkově příznivěji.

9.dubna:

Podle očekávání se nám poněkud ochladilo …

8.dubna:

Nejen ranní obloha dnes dobře ví, jak člověka přivést k němému úžasu …

7.dubna:

Jako by se už nemohly dočkat, až se rozvinou do své plné bílé krásy … ale není vyloučeno, že se dočkají ještě jiné bělosti – do Velikonoc schází něco málo přes týden …

6.dubna:

Sluníčko prý bylo o tomto víkendu obzvlášť výrazně stíněno saharským prachem … ale Šumava si své charakteristické nálady dokáže odjakživa vykouzlit i bez něj …

5.dubna:

Na jakékoli trosky dávných památek je vždy smutný pohled, zejména pak uvědomíme-li si, že nejen v případě této kdysi kapličky předcházelo přirozenému zubu času ničení lidskou rukou …

4.dubna: