Správa šumavského národního parku seznámila dnes s výsledky mezinárodního projektu „Výzkum ekologie rysa ostrovida a srnce obecného v horském ekosystému.“ Diskuse a představení závěrů výzkumu, trvajícího za podpory fondů EU v letech 2009-2013, proběhlo v Ekologickém centru v Klášterci, ve stanici pro handicapovaná zvířata.
Výzkum, který byl součástí Česko – Bavorského projektu „Výzkum ekologie rysa ostrovida a srnce obecného v horském ekosystému“, probíhal na území národních parků Šumava a Bavorský les a přilehlém okolí o celkové rozloze 4 300 km2. Zaznamenával všechny stanovištní podmínky lokalit, kde byla nalezena mrtvá jelení či srnčí zvěř a příčinou jejich úhynu bylo ulovení rysem. Polohy mrtvých zvířat byly získány díky telemetrickým obojkům, které na sobě měl rys či jeho kořist.
Ačkoliv studií, zabývajících se pochopením životních podmínek konkrétního druhu bylo provedeno již mnoho, v případě rysa ostrovida je toto teprve první studie, zabývající se problémem do hloubky. (zdroj: Kateřina Swólová, FLD ČZU Praha)
Zhruba padesát rysů na Šumavě – to je číslo označující spodní hranici pro přežití populace rysa, ale zároveň nejmasovější populaci tohoto druhu u nás. Na Šumavu se rysi vrátili díky umělému vysazování, proto je jejich počet dnes poměrně silný, ačkoliv se v posledních letech nikterak výrazně nemění. Šelmy se pohybují na značném teritoriu více než stovky kilometrů čtverečních na obou stranách hranice, často se dostávají i desítky kilometrů mimo park.
Na ochranu rysí populace organizuje např. Hnutí Duha „rysí hlídky“, které mají za úkol odhalovat případné pytláky. Největší hrozbou pro rysa dnes je odlov, bylo nalezeno i několik zastřelených kusů s telemetrickým obojkem, některá úmrtí jsou zaviněná srážkou s vozidlem, pět se jich v průběhu monitoringu „ztratilo“.
Zoolog RNDr. Luděk Bufka k výstupům projektu uvedl:
„Během trvání projektu bylo jen na české straně získáno více než 500 snímků rysa, přes 100 vzorků pro analýzu DNA a GPS technologií bylo označeno 9 jedinců rysa a více než 100 srnců. Dvě rysí samice byly přeznačeny – opatřeny nový GPS obojkem, což umožnilo sledovat je po další rok.
Odborníci obou národních parků hodnotí spolupráci jako velmi úspěšnou a hodlají v dlouhodobém monitoringu rysa ostrovida pokračovat za pomoci metodických přístupů, které byly v rámci společného projektu vyzkoušeny a optimalizovány, konkrétně fotomonitoringu a sběru invazivních vzorků pro genetickou analýzu.
Informace získané dlouhodobým sledováním jsou stěžejním návodem ale i zpětnou vazbou pro posouzení efektivity ochranných opatření a vhodného managementu druhu.
V rámci projektu bylo využito:
• Speciálních fotoaparátů pro intenzivní a extenzivní fotomonitoring
• GPS telemetrie
• Sledování stopních drah a pobytových znaků
• DNA analýza za použití mikrosatelitů
Pomocí kterých bylo možné:
• Zpřesnit odhad početnosti a hustoty populace a jejich vývoje (Intenzivní fotomonitoring)
• Zkoumat prostorovou aktivitu a nároky (GPS telemetrie)
• Zkoumat potravní chování (GPS telemetrie, extenzivní fotomonitoring)
• Zaznamenávat rozmnožování (intenzivní a extenzivní fotomonitoring, GPS telemetrie)
• posoudit genetickou variabilitu a příbuzenské vztahy (analýza mikrosatelitů)
Odborné výstupy:
20 odborných článků publikovaných v mezinárodních vědeckých časopisech
66 konferenčních příspěvků
20 populárně naučných článků, jedna populárně-naučná publikace v německém jazyce a jedna populárně naučná publikace je připravována v českém jazyce.“
Obrázky z fotopastí:
{gallery}vimperk/2014/04_duben/obrazky_z_fotopasti/{/gallery}
-red, tz nps, foto V. Hošek-
{gallery}vimperk/2014/04_duben/rys_klasterec/{/gallery}
