Zrušení Střední odborné školy ekonomické ve Vimperku nikoho netěší. Provoz a naplnění školy se údajně diskutuje od léta, rozhodnutí kraje (zřizovatele) ale už padlo a ekonomka skončí ve chvíli, kdy současní studenti dokončí studium. Noví už letos nabíráni nebudou.
Rada Jihočeského kraje rozhodla o ukončení oboru od 1. září 2014 především z důvodu nízkého zájmu absolventů základních škol o tento obor v předcházejících letech. Překvapením pro město bylo i urychlené rozhodnutí o sloučení základní školy praktické se střední školou.
O stanovisko k neutěšenému počtu studentů už v několika ročnících SOŠ ekonomické bylo vedení města požádáno v létě loňského roku, ačkoliv několik měsíců předtím se o omezení nebo zrušení provozu z kraje k vedení města nedostala žádná informace.
V následujících článcích dostalo prostor k vyjádření jak vedení města (starosta a místostarostka), tak zastupitel Mgr. Pavel Dvořák, který na únorovém jednání zastupitelstva problematiku otevřel, vyjádření zaslala i bývalá ředitelka G a SOŠe Ing. Piherová. Jsme si vědomi rozsáhlosti celého materiálu, ale považujeme za vhodné poskytnout čtenářům pohled všech těchto stran současně (poznámka redakce, as).
Kdy bylo znám záměr kraje o omezení a následném zrušení provozu odborné školy ekonomické?
Ing. Jaroslava Martanová, místostarostka Vimperka
„Ani na jaře loňského roku, kdy byl vybírán nový ředitel gymnázia a já jsem byla členkou výběrové komise, se v té době nikdo nezmínil o tom, že by provoz Střední odborné školy ekonomické měl být zrušen. Ještě budeme prověřovat, jakým způsobem probíhalo jednání školského výboru, protože zastupitel Pavel Dvořák hovořil na jednání zastupitelstva o tom, že zvrátil rozhodnutí o rušení oboru, s ročním odkladem. Stejně tak budeme prověřovat otázku budoucích záměrů kraje s ostatními školami ve Vimperku, zejména víceletým gymnázium, což je otázka nejen pro naše město, ale úzce souvisí i s provozem základních škol v okolí, z nichž žáci do gymnázia přicházejí. Určitě chceme na námi položené otázky písemná vyjádření.“
Ing. Bohumil Petrášek, starosta Vimperka
„V červenci jsme byli pozváni krajem a jednání do Českých Budějovic, spolu se starosty dotčených obcí. Byli jsme požádáni, abychom k problematice zaslali své vyjádření. Stanovisko vedení města, v němž jasně stojí, že navrhované řešení, tedy zrušení celého oboru, nepodporujeme, jsme začátkem srpna zaslali na odbor školství a radnímu pro školství JUDr. Vytiskovi.
Od krajského školského odboru jsme vyjádření k problému ekonomky neobdrželi ani po naší žádosti.
Podle informací od ředitele Gymnázia a Střední školy ekonomické mám informace, že dostali pokyn nenabírat pro další školní rok žádné studenty na ekonomický obor.“
Věděli o připravovaném kroku kraje rodiče dětí, které nastupovaly do prvních ročníků ekonomky ve stávajícím školním roce?
Ing. Martanová:
„Domnívám se, že se o tom vědělo obecně, protože se do prvního ročníku ekonomické školy na stávající školní rok přihlásilo 6 studentů. To byla situace, která už se musela řešit a došlo ke sloučení studentů ekonomické školy a gymnázia. To se řešilo už v průběhu června, kdy tam byli pozváni rodiče studentů – zájemců o ekonomický obor – a s nimi se jednalo o tom, do jaké třídy budou jejich děti chodit. Takže o tom, že tu hrozí zánik ekonomické školy se vědělo zhruba od června.“
Ing. Petrášek
„Rezolutní rozhodnutí kraje nás poměrně překvapilo i v souvislosti se slučováním ZŠ Praktické. To se tak původně mělo stát se začátkem školního roku, došlo k němu ale dříve. Obě tato rozhodnutí mají zásadní dopad na školství ve Vimperku.
Začátkem listopadu jsem byl z kraje telefonicky dotázán, zda mám nějaké výhrady ke kroku sloučení škol už k 1. lednu 2014. I přestože jsem potvrdil, že se nám tento postup nelíbí, bylo v plném právu zřizovatele rozhodnout tak, jak rozhodl. Opakovaně jsem na odbor školství zaslal námitky, které jsme vůči tomuto postupu měli, bohužel bez ovlivnění výsledku rozhodnutí. Zaslal jsem i argumenty, proč by slučování nemělo proběhnout už k 1. lednu, osobně si myslím že to není šťastné řešení z mnoha důvodů. Na prosincovém jednání zastupitelstva kraje se tento bod projednával a byl odsouhlasen v rámci rozhodnutí kraje.
Na krajském zastupitelstvu se projednávala pouze ZŠ Praktická, ne osud ekonomky.“
Rozhodnutím zřizovatele, kraje, byla zrušena příspěvkové organizace Základní škola praktická bez likvidace ke dni 31. 12. 2013 a následně byla k 1. lednu 2014 sloučena se Střední školou Nerudova ul. Ze střední školy se tak stala Střední škola a Základní škola, Vimperk, Nerudova 267.
Jak bude uzpůsoben provoz sloučených škol?
Ing. Petrášek:
„V materiálu, který jsme zasílali na kraj jsme jasně vyjádřili názor, že je nanejvýš důležité, aby školy byly i technicky odděleny. Nedovedu si představit, jak děti z praktické školy s různými typy a stupni hendikepů by se potkávali ve společných prostorách se studenty střední školy. Já to vidím jako velký problém. Také ředitel SŠ potvrdil, že v současné době nemá žádné vhodné prostory, do kterých by mohl žáky praktické školy přestěhovat. Proto zůstává praktická škola tam kde je a pokud by se měly školy sloučit do jednoho areálu, musel by se vybudovat pro tyto účely nový pavilon.“
Ing. Martanová:
„ V podstatě nejvíce „potrestané“ budou samotné děti z praktické školy. Připadá mi, že v rámci úspory která v konečné fázi vyjde možná na statisíce (netroufla bych si mluvit o milionech), kraj obětuje fungující specializované a potřebné, vyhovující zařízení. Dopady mohou být ale mnohonásobně dražší a koncepce školství kraje, že zrušíme praktické školy a budeme děti z nich integrovat do základních škol, je podle mě nešťastná. Někdy jsme svědkem, že i překonání malého hendikepu stojí velké úsilí. Musím se ptát – o co tedy jde? O žáky? O školu? O peníze? Podle mě jde v tenhle moment o peníze a to je zásadně špatně. Podobě jsme to uvedli i ve svých stanoviscích.“
Ing. Petrášek:
„Já se domnívám, že se v případě Vimperka na provozu praktické školy zásadně neušetří. Je to přizpůsobený objekt, vybavený pro speciální potřeby. Pokud jsou vyšší náklady na energie, nebyl by přece problém budovu například zateplit. Úspora, která je tam v současné době, je pouze úspora v rozdílu platů ředitele a zástupce ředitele. Jiný rozdíl tam není. Pokud by se budova měla přestěhovat, bude to reálně stát další peníze. V tomhle případě opravdu úsporu nevidíme.“
Jaké je tedy oficiální stanovisko města?
Ing. Martanová
„Napsali jsme oficiální stanovisko k záměru optimalizace škol ve Vimperku a v komentáři starosty stojí doslova: …“respektujeme rozhodnutí zakladatele škol k jejich sloučení, i když je nepovažujeme za šťastné. Jsme toho názoru, že pokud dojde ke sloučení, mělo by se jednat pouze o sloučení organizační a děti navštěvující praktickou školu by nadále měly mít samostatnou budovu. Ředitel základní praktické školy by měl mít po sloučení postavení zástupce ředitele školy se zaměřením na řízení základní praktické školy. Prosím o informaci, jaký je na toto názor školského výboru zastupitelstva.“
Ing. B. Petrášek:
„To že respektujeme rozhodnutí zakladatele vychází ze situace, že s tím ani nic jiného dělat nemůžeme.“
Vimperské školství teď hýbe veřejností i zastupiteli. Mgr. Pavel Dvořák se k situaci ohledně zrušení ekonomického oboru střední školy rázně vyslovil na zastupitelstvu a následně vydal své prohlášení. V něm se dotýká i bývalé ředitelky Gymnázia a Střední školy ekonomické Ing. Evy Piherové. I ona se k nastávající situaci vimperského školství vyjádřila.
Mgr. Pavel Dvořák, městský a krajský zastupitel, ve svém vyjádření odpověděl i na doplňující otázky:
Končí ekonomický obor na „ekonomce“. Stručná zpráva pro Vimperk. Po více jak 75 létech se už nebude otevírat další ročník kdysi prestižního oboru. Co tomu říkáte, dlouho jste tam učil, teď jste ve školském výboru kraje.
„Je to špatná zpráva. Kraj spustil „druhou vlnu optimalizace“. Říkám tomu rušení oborů a škol. Ve Vimperku je malý zájem o obor. To je fakt a příčin asi bude víc než demografických.“
No ano, ale byl jste za hnutí Jihočeši 2012 garantem vašeho školského programu. I váš program musel vycházet z velmi špatných demografických čísel.
„Střední školství v kraji je předimenzované, musí se do toho sáhnout. Není možné mít poloprázdné budovy, špatné kapacity ročníků. Navíc řada budov „padá na hlavu“, v kraji i na městě. Demografický propad je veliký – jenom v kraji jsou to za posledních 5 let skoro 3 tis. v populačním ročníku. Silné ročníky „husákovských dětí“jsou pryč. Změnily i možnosti pro osobní rozhodování. Ve Vimperku klesl počet obyvatel na zhruba 7700, odešla armáda, populace zestárla, mladí odchází. Podobně v okolí. A teď jsou právě nejslabší ročníky patnáctiletých.“
Právě jste to řekl – není možné mít poloprázdné budovy. Je to otázka ekonomicky efektivního provozu. Rozhodnutí kraje, jako zřizovatele školy, o zrušení ekonomky, je v tomto světle logické…
„Logické to je. Naplněnost školy je alfou a omegou fungování úspěšné školy, její prestiže. Rada školy v zápisech hodně kritizovala bývalou ředitelku a to opakovaně již v předminulém roce. Podařilo se dát šanci novému řediteli. Ten udělal okamžitá opatření právě k efektivitě. Se sborem kantorů pracují na image výstupu, podpoře v regionu včetně návaznosti na hospodářství, na potřebě trhu práce vzhledem k nabídce oborů. Ale to „dědictví“. V prvním ročníku na ekonomce je 5 studentů, byli přijati i ti s nejhorším prospěchem. A tak vedení požádalo o jednoroční odklad definitivního zastavení ekonomického oboru. Chtělo s tím něco udělat. Možná by se ukázalo, že představy jsou mimo, ale škola se mohla o něco pokusit.“
Ve školském výboru z 13 lidí jste sice jenom 3 z opozice, zbytek za ČSSD a KSČM, v radě kraje pak 8 socialistů a 2 komunisté, ale nešlo to zachránit? Co jste navrhoval?
„Ve školském výboru byl precizní analytický materiál. Neměl jsem v ruce nic jiného, než zkusit prosadit dva principy z našeho programu.
První princip je nastavení limitů.
Za JIH 2012 říkáme: Školo, řediteli, kantoři prokažte, že je na to, aby se to udrželo. Dáváme vám limity – kvalitní přijímací řízení (a to v rámci celého kraje i ČR), počet žáků ve třídě, uplatnění pro práci, podpora a návaznost na region, atd. A máš na to rok, dva. Pak se rozhodne.
Druhý je princip rovnovážného rozvoje kraje.
Přece nevylidníme periferní oblasti. Něco pro to se musí udělat, trochu zvýhodnit. Podívejte, školy v našem regionu dostávaly o 6 % provozních financí více od státu v rámci programu „Osídlení a hustota“. Kalousek to zrušil v rámci „balíčků“. Teď jsme na tom všichni stejně – Praha jako my v málo osídlených oblastech. Zrušila se lesárna, ale ze světa víme, že se školy nechávají tam, kde je les…. Je to zásadní politická věc. „
Jsme opět u rozhodnutí kraje – z pozice zřizovatele je jeho rozhodnutí definitivní. Jak rada kraje změnila váš návrh? Jaké byly vaše argumenty proti?
„Ve školském výboru jsem prosadil dát roční odklad. Hlasování bylo 9 – 0 pro, ale rada kraje to změnila, hlasovala pro okamžité zrušení. Má na to právo. Rychlá snaha ušetřit… „
Takže co dál vás čeká ve školském výboru?
„Teď v kraji jsou na řadě velké školy ve velkých městech. Jsem na to zvědav. Definice cílů ve školství nejsou jasné, jde se krok za krokem, myslím cestou nejmenšího odporu…. Je to ošemetná věc. Mockrát jsme vedení kraje vyzývali, aby na stůl dali něco jasného, nějaký cíl, abychom se mohli o tom i bavit. Odpověď? „Jednáme, až to bude připravené tak to dáme do zastupitelstva“. Samosprávy měst se brání i úspěšně jako v Kaplici, Dačicích, Milevsku.“
Měli jste tedy připravený plán i vy? Jaký?
„Filosofii volebního plánu JIH 2012 jsem již představil. Je věcí vládnoucí krajské koalice, jak a co udělá.“
Máte pocit, že současné vedení města mělo podniknout ještě něco dalšího?
„Ani nevím kdo ze samosprávy má školství v gesci, zda starosta nebo místostarostka. Nějaký oficiální výstup k ekonomce ani ke sloučení zvláštní školy se SS Nerudova v radě ani na zastupitelstvu nebyl projednáván. Jinde ano. Odbor školství na městě se ze zákona stará o základní a předškolní školství.“
Chcete něco k problematice školství ve Vimperku dodat?
„Především věřím, že se zachrání rozsah gymnázia. Jsme přece pořád důležitým a perspektivním bodem na Šumavě, stojí se o to poprat. O město, region, školy i práci. Je to na lidech a jejich volbě i ohlasech.“
Ing. Eva Piherová, bývalá ředitelka Gymnázia a Střední školy ekonomické ve Vimperku:
„Obchodní akademie ve Vimperku má svoji dlouholetou tradici a její absolventi se nikdy nemuseli za své znalosti stydět. O to více bylo pro mne bolestné pozorovat, jak malý zájem o tento obor byl a je. V tomto směru nejsme bohužel v naší republice výjimkou, setkání ředitelů OA ČR byla každoročně plná zpráv ze všech koutů naší republiky o snižování počtu tříd obchodních akademií, slučování OA s jinými školami i zákazu přijímání nových žáků na tento obor. Na druhé straně kraje podporovaly učební obory a střední odborné školy především technického směru. Nejvíce byly drženy zkrátka školy s obory gymnázium a obchodní akademie. Navíc doprava do Vimperka z odlehlých částí našeho regionu byla vždy komplikovaná a při rozhodování o výběru školy často řešili žáci 9. tříd, zda komplikovaně dojíždět nebo bydlet ve velkém městě v domově mládeže. Dalším hlediskem byla i náročnost studia. Prospěchově lepší žáci často volili studium na gymnáziu a nejen proto se nám dařil naplňovat čtyřletý gymnaziální obor i v letech výrazného demografického propadu. Ti slabší žáci často hovořili o obavách z náročné maturitní zkoušky na obchodní akademii ve srovnání se středními odbornými školami v okolí.
Já osobně jsem vždy podporovala účast v ekonomicky zaměřených soutěžích, na toto téma jsme spolu s kolegyněmi z ekonomické sekce vedly opravdu hodně společných hovorů. Dále se za mého působení rozšířila odborná jazyková výuka o cílenou přípravu na specifické zkoušky z obchodní angličtiny a němčiny. Děvčata z obchodní akademie si vedla velmi dobře i v konkurenci českých a německých gymnázií v rámci projektu Budoucnost v hledáčku. Společně se zástupkyní i výchovnými poradkyněmi jsme prezentovaly obor obchodní akademie na základních školách i burzách škol. Přes všechna výše zmíněná opatření bylo jasné, že udržet tento obor ve Vimperku není jednoduché. Vždyť v dobách největší slávy prakticky neexistovala konkurence v okolních školách a žáků hlásících se na střední školy bylo mnohem více.
V celém Jihočeském kraji poklesl počet žáků vstupujících na střední školy od roku 2007 do roku 2013 z 8000 na 5500. A v roce 1990 byl počet žáků 9. tříd vyšší než 11000. Pokles se bohužel v souvislosti s uplatněním na trhu práce více projevuje ve venkovských oblastech, a to především právě v pohraničí. Já osobně nevím, zda by nějaký Superman dokázal zvrátit tento neblahý trend, a pokud ano, tak by to jistě neučinil z pozice ředitele školy.
Každopádně v historii našeho města má Obchodní akademie zcela oprávněně své čestné místo a kdo ví, třeba někdy přijde do rozhodování o koncepci středního školství i zdravý rozum. Zatím se mi to jeví tak, že i toto je výsledek spíše nahodilého rozhodování našich politiků, kde je hlas ředitelů obchodních akademií opomíjen. Chraňme a střežme to, co můžeme, važme si Sportovního gymnázia a rozvíjejme sportovní aktivity a vytvářejme podmínky pro úspěšné studium našich sportovců.
A mějme na paměti, že i pracovní příležitosti ve Vimperku ovlivňují to, zda letošní maturanti a budoucí rodiče našich uchazečů o studium zde budou chtít žít nebo se přestěhují za prací do velkého města. Přeji vimperskému střednímu školství i oběma současným ředitelům vše dobré v jejich nelehkém snažení.“
