Jediný lidský výtvor, který má srdce

Slavnostní vysvěcení nového vimperského zvonu Inocenc proběhlo právě dnes, za přítomnosti zhruba tří stovek vimperských občanů.

inocenc sveceni 05

 

Vysvěcení se ujal biskup Pavel Posád, který  je ve funkci světícího biskupa českobudějovické diecéze 6 let a ve Vimperku byl vůbec poprvé. Jak připomněl, zvon je jediný lidský výtvor, který má srdce.

inocenc sveceni 11

 

Všichni přítomní ve slavnostní okamžik pravděpodobně cítili to samé a přáli si stejnou věc – aby zvon hlásil vždy jen poselství míru a  neoznamoval katastrofy, a aby jeho srdce bilo hlasitě a  čistě dlouhá staletí. To bylo ostatně i přání  rodáků z Německa, kteří na pořízení zvonu také přispěli nemalou částkou.

Kromě biskupa se ale  na slavnostním okamžiku podílel mimo oficiálních hostů, kteří na zvon  „poklepali“, i někdo další – jako symbol předávání vzpomínky na tento den dalším generacím a „poslové zpráv“ se jej dotkly dvě malé děti.

inocenc sveceni 15

 

Vysvěcení zvonu právě v dnešní den bylo z pohledu církevních svátků o to slavnostnější, že se k dnešku vážou i další významné  události. Dnes končí liturgický rok* a zároveň Rok víry vyhlášený papežem Benediktem XVI.

 

Putování zvonu Inocenc je téměř u konce. Co ještě zbývá? Jeho „cesta“ na  věž a oživení srdce.  Jste zváni i na další slavnosti, které se k této události vážou:

26. listopadu v 18 hodin – v kostele Navštívení Panny Marie koncert jako poděkování všem dárcům, kteří na zvon přispěli, vystoupí Wild Sticks.

27. listopadu v Šumavském pivovaru se bude již čepovat 19° pivo Inocenc a v 18 hodin s harmonikou vystoupí Jakub Komrska.

28. listopadu se předpokládá osazení zvonu do věže v dopoledních hodinách.

30. listopadu nastane slavnostní okamžik, kdy bude prvně tlouci srdce zvonu Inocenc, který bude doprovázet druhý zvon Maria Hilfe. Slavnost rozeznění nového zvonu nastane při rozsvícení vánočního stromu a vše začne po 17 hodině na náměstí.

 

DALŠÍ FOTOGRAFIE JIŘÍHO ŠEJNY Z DNEŠNÍ SLAVNOSTI NAJDETE VE FOTOGALERII.

-as,jp-

 

 

————————————————————————————————————————————————————————-

*Liturgický rok nebo též Církevní rok se skládá z řady tzv. liturgických období a určuje pořadí a závaznost různých slavností, svátků, a které úryvky z Písma sv. se při bohoslužbách mají číst. Liturgický kalendář vznikl překrytím dvou velkých cyklů, jednoho pohyblivého, druhého stálého. Stálý cyklus svátků je vázán na pevná data kalendáře, tj. na dne v měsíci. Nejvýznamnějšími svátky s pevným datem jsou Vánoce. K těmto svátkům patří i naprostá většina svátků svatých.

Druhý, pohyblivý cyklus svátků je závislý na datu Velikonoc a od nich se odpočítává. Proto se každý rok mění. Kromě Velikonoc mezi tzv. pohyblivé svátky patří Popeleční středa či Seslání Ducha Svatého. Pohyblivým svátkem je v podstatě i 1. adventní neděle, jelikož se jedná o 4. neděli před 25. prosincem a datum této neděle se mění každý rok.

Krom těchto svátků patří do liturgického kalendáře i další slavnosti, svátky a památky podle liturgického kalendáře platného na daném území, diecézi či řádu. Liturgický rok začíná 1. nedělí adventní, která připadá na přelom listopadu a prosince. Po adventu následují Vánoce, které vrcholí slavností Zjevení Páně a slavností Křtu Páně.

Liturgický rok má mnoho společných bodů s občanským kalendářem, v našich zemích se jedná o Velikonoce, Vánoce, 5. července – slavnost svatých Cyrila a Metoděje a 28. září – svátek sv. Václava a státní svátek české státnosti.