Průzkum kostela sv. Václava
Zastupitelstvo města odhlasovalo v loňském roce financování stavebněhistorického průzkumu kostela sv. Václava. O vysvětlení, co takový průzkum přinese a jak bude probíhat, jsme požádali historika Muzea Šumavy v Sušici PhDr. Jana Lhotáka:
„Laskavostí a pochopením představitelů města Sušice byl v roce 2012 schválen finanční příspěvek na uskutečnění stavebněhistorického průzkumu děkanského kostela sv. Václava v Sušici – gotické trojlodní baziliky, jejíž počátky i vývoj prošly poměrně složitým architektonickým vývojem. Až dosud se veškerá suma znalostí o kostelu odvíjela od interpretace písemných zpráv, počínajících v polovině 14. století a teprve od 18. století natolik konkrétních, že umožňují vyprávět příběh kostela ve větších detailech. Starší vývoj je nadále zastřen temnotou dohadů a spekulací. Sám kostel je přitom otevřenou knihou, hmotným historickým pramenem, ve kterém lze při správném postupu číst a dozvídat se poznatky, které písemné zprávy doplňují, obohacují a logicky rozvádějí. Metodou, která tímto způsobem „čte“ historické stavby, je stavebněhistorický průzkum. Po vzájemné konzultaci se zástupci církve, města a Muzea Šumavy byl jako hlavní garant projektu získán Ing. et Mgr. Jan Beránek z generálního pracoviště Národního památkového ústavu v Plzni. S průzkumy tohoto typu má již bohaté zkušenosti, zpracovával i takové stavby, jakou je např. kostel sv. Jakuba v Kutné Hoře. Působil také v našem regionu, z jeho dílny pochází stavebněhistorický průzkum kaple sv. Anny v Kašperských Horách a sousedního kostela sv. Mikuláše, jenž má se sušickým kostelem sv. Václava některé půdorysné podobnosti.
Vlastní průzkum proběhne v několika stupních. Nejdůležitější přípravnou fází v daném případě bylo geodetické zaměření celého kostela. Proběhlo 9. a 10. května tohoto roku. Českokrumlovská firma CePT, jež se ho zhostila, postupovala moderní metodou trojrozměrného skenování. Její výhodou je možnost vytvoření takové databáze dat, z níž lze vygenerovat libovolné plánové výstupy (půdorysy v různých výškách stavby, řezy příčné a podélné atp.). To bude významné při vysvětlování půdorysných anomálií, které jsou pro kostel typické a zcela neoddiskutovatelně vyplývají z jednotlivých stavebních fází (především odklon osy presbytáře od osy hlavní lodi). Ve druhé fázi tyto informace doplní historická rešerše, jež se pokusí zkompletovat všechny podstatné písemné zprávy, relevantní pro architektonický vývoj kostela. Obojí potom poslouží nejdůležitější fázi interpretační, která z nashromážděných informací vyloží stavební dějiny kostela. Pomocníkem tu budou výsledky nedestruktivního geofyzikálního průzkumu, jenž proběhl v předchozích letech a naznačil některá možná řešení. Důležité bude získané závěry kombinovat s výsledky stavebněhistorického průzkumu předměstského kostela Nanebevzetí Panny Marie, který by bylo ideální zrealizovat hned v roce 2014.“
Kostel sv. Václava objektivem Josefa Kunského (1942).
