Babička do starého železa nepatří
Před 120 lety poprvé na koleje do Vimperka přisupěl železný oř. A právě tohle výročí se v sobotu na vimperském nádraží pořádně slavilo. Režijní taktovku oslav držel Stifterův pošumavský železniční spolek a České dráhy.
„A chci být železničářem“ – takhle se muselo rozhodnout asi hodně dětí (možná i dospělých) poté, co se nemohly odtrhnout od úžasného modelu vláčků, prohlížely si parní lokomotivu i moderní soupravu, staly se diváky pohádek v kinematovlaku. Nad výstavou lokomotiv a traťových zařízení se rozplývalo srdce nejednoho modeláře, který pak ochotně nasedl do drezíny a samozřejmě neváhal navštívit jídelní vůz s občerstvením.
Aby toho nebylo málo, pro zájemce byla připravena ukázka historické hasičské techniky, vlaková pošta a pojízdná pohádková kancelář s pamětním razítkem, suvenýry a knížkami. K dobré náladě vyhrávala muzika. A co mohlo být lepší třešničkou na narozeninovém dortu, než jízda parní babičkou do Kubovy Hutě?
Ze všech stran byla slyšet pochvalná slova na adresu pořadatelů – výborné technické i organizační zajištění (no ano, na železnici přece musí být řád) dodalo celé akci jen ještě více lesku. Poděkování za příjemně strávený den si organizátoři i ti co zajišťovali doprovodné programy, vyslechli přímo na místě. Od některých hostů, kteří na železnici trávili celý svůj život, s velmi dojemným podtextem vzpomínek. Ale také radosti, že oslava proběhla tak důstojně a spořádaně, přitom ale vesele a se vším co k ní patří. Pokud ne u všech, tak zcela jistě u většiny přítomných dostaly vlaky na dlouho „zelenou“.
Slavili jste také? Podařilo se vám chytit spoj, nebo dohnat pěknou fotku? Pošlete nám ji! Zveřejním ji společně s ostatními.
-as-