Šumavský Mouřenec slaví letos 20 let od znovuvysvěcení. O víkendu zve na bohoslužbu, po celé léto pak na prohlídky, přednášky a koncerty
MOUŘENEC – Tradiční česko-německá bohoslužba odstartuje v sobotu 18. května oslavy 20. výročí znovuvysvěcení kostela svatého Mořice na Mouřenci nad Annínem. Slavnostní mše za účasti německých rodáků začne ve 14 hodin a sloužit ji bude generální vikář českobudějovické diecéze Mons. Adolf Pintíř. Šumavský chrám se ale veřejnosti otevře už ve 13 hodin, kdy žáci ZŠ v Dlouhé Vsi sehrají divadelní představení „Legenda o svatém Mořici“.
„Česko-německé setkání na Mouřenci má svou specifickou atmosféru,“ říká duchovní správce kostela P. Tomas van Zavrel. „Přijíždějí němečtí rodáci, kteří nechali v devadesátých letech kostel opravit a kteří zde prožili dětství a mládí. Jejich řady ale bohužel řídnou. Přichází sem ale také stále více českých poutníků a turistů. Setkání lidí z obou stran hranice nepochybně přispívá k přátelství obou národů a k napravení mnohých křivd a smutných událostí, kterých byl Mouřenec svědkem ve válečných a poválečných letech,“ dodává páter van Zavrel, který se spolu s několika dobrovolníky snaží chrám otevřít častěji veřejnosti. Víkendovou mši doprovodí na varhany šumavský historik a hudebník dr. Vladimír Horpeniak.
Sobotní bohoslužba bude i oficiálním začátkem několikaměsíčního kulturně-vzdělávacího cyklu Léto na Mouřenci. „Až do září nabídne odborné přednášky zaměřené na historii i současnost kostela, ale také koncerty a samozřejmě komentované prohlídky. Milovníci středověkého umění se mohou těšit například na přednášku prof. Jana Royta o vzácných mouřeneckých gotických freskách, milovníky hudby pak jistě potěší koncert kytarového virtuóza Lubomíra Brabce. Akce na Mouřenci budou od června do září začínat pravidelně každou neděli ve 14 hodin,“ říká jedna z hlavních organizátorek a programová dramaturgyně cyklu Helena Pekárková.
V sobotu lidé na Mouřenci také poprvé uvidí chystanou podobu sochy svatého Mořice, která tento románsko-gotický kostel zkrášlí od letošního září. „Před rokem jsme s duchovní správou dohodli, že peníze, které lidé věnují kostelu při prohlídkách nebo koncertech, půjdou na dřevěnou sochu patrona tohoto chrámu,“ říká novinář a jeden z pořadatelů mouřeneckých akcí Lukáš Milota. „Bude to zmenšená kopie gotického originálu z 15. století, který kdysi v kostele byl a nyní je vystavený v Muzeu Šumavy v Kašperských Horách. Zhruba metrového světce zhotoví známý šumavský řezbář a např. jeden z autorů sušického mechanického betlému Karel Tittl z Velhartic,“ upřesňuje Lukáš Milota, který loni přišel s podpůrnou iniciativou Přátelé Mouřence a propaguje kostel a pořádané akce na internetových stránkách www.pratelemourence.cz. „Už teď chci moc poděkovat stovkám lidí, kteří dosud na sochu přispěli a ještě při letošních akcích přispějí. Chci také poděkovat všem, kteří si Mouřenec oblíbili a nezištně pomáhají s přípravou nejrůznějších akcí,“ uzavírá Milota.
Sobotní bohoslužba se koná za výrazné podpory Obecního úřadu Dlouhá Ves a také Hotelu Annín, který u kostela zajistí prodej občerstvení.
-tz lm-
———–
Kostel svatého Mořice patří mezi nejstarší a nejvýznamnější církevní památky v jihozápadních Čechách. Byl postaven kolem roku 1220 v pozdně románském stylu. Později byl goticky a barokně upraven. Během poválečnému odsunu muselo i z oblasti kolem Mouřence odejít původní německé obyvatelstvo. Za komunistického režimu kostel ztratil svůj význam, přestal sloužit věřícím, chátral a lidé ho postupně zdevastovali. Díky finanční sbírce německých rodáků se na počátku 90. let dočkal záchrany. Při nákladné rekonstrukci byly náhodně objeveny vzácné gotické fresky ze 14. století, které mohly být restaurovány i díky státnímu příspěvku, který poskytl tehdejší okresní úřad. Před dvaceti lety, 26. září 1993, byl kostel znovu vysvěcen. Od té doby se zde konají česko-německé bohoslužby a v poslední době i další duchovní, kulturní a vzdělávací akce. V kostele se dochovala křtitelnice ze 13. století, věž zdobí gotický zvon z roku 1329. Součástí mouřeneckého areálu je i barokní kostnice, ve které bylo uloženo několik tisíc kosterních pozůstatků.
