NÁZOR ANTONÍNA SCHUBERTA: Dlouhodobé výzvy šumavských starostů k otevřenému dialogu o budoucnosti národního parku dostaly ve čtvrtek další velkou ránu. Ekologičtí aktivisté a někteří vědci požadují zařazení 52 procent Národního parku Šumava do I. zóny. Zcela mimo kontext dosavadních jednání. Jde o příslovečnou hokynářskou taktiku, která je však políčkem do tváře všem, kteří se domnívali, že je tu vedeno seriózní jednání.
Jsme lidé, kterým je Šumava domovem, místem kde žijeme a pracujeme. O to složitější je pro nás spor s těmi, kteří na Šumavě nikdy nežili, nežijí a žít nebudou. Prosazujeme takový rozsah I. zóny, který je pro stávající šumavskou přírodu odpovědný a pro národní park a jeho přirozené procesy reprezentativní. Musíme se však bránit takovým řešením, nad kterými si za pár let jeho aktéři umyjí svoje pilátovsky čisté ruce.
Předně je třeba připomenout, že šumavské obce nejsou proti rozšíření I. zón na 50 procent rozlohy. Po vzoru celé řady světových národních parků však usilujeme o to, aby k rozšíření I. zóny došlo postupně v průběhu několika desetiletí. Nejsme pro šokovou terapii, která skýtá nezměrná rizika. V dnes předneseném návrhu některých aktivistů a vědců se uvádí: „V některých místech byly do první zóny zahrnuty desítky let staré lesy, vzniklé samovolně v opuštěných vojenských prostorech. Naopak z ní byla vyřazena byť i přírodně cenná území v okolí obcí a v pásmu na hranici národního parku kvůli ochraně okolních hospodářských lesů před kůrovcem“ a požadují výměru I. zóny na 52 procent území Národního parku Šumava. Tyto požadavky a jejich zdůvodnění dokladují, že lidé stojící za touto představou zcela rezignovali na respekt k jinému než vlastnímu názoru, na fakt, že demokracie se vyznačuje dialogem a ne diktátem.
Pokud údajný ekolog požaduje, aby bylo do první zóny zařazeno 52 procent území, pak vystavuje Šumavu obrovskému riziku vzniku další kůrovcové kalamity. Území, o které se zde jedná, je z velké části smrkový les. Tato smrková monokultura nevalné kvality je výsledkem hospodaření člověka. Z takové monokultury, pokud zhyne během krátkého časového období, vznikne opět stejnověká smrková monokultura, velmi náchylná na přemnožení kůrovců.
Ti, kteří dnes kritizují zařazení do I. zóny samovolně se vyvíjející ekosystémy v opuštěných vojenských prostorech zároveň požadují, aby byly do I. zóny zařazeny rozsáhlé plochy uměle vysázených pasek, které byly ještě nedávno Českou televizí prezentovány jako nejděsivější příklad destrukce lesa národního parku. Tyto nepochopitelné kroky považujeme za výsledek honby za procenty, která nahradila věcné jednání a smysluplný dialog.
Antonín SCHUBERT,
předseda Svazu obcí NP Šumava, starosta Modravy
