Zatím jen dva páry koní, ale během pěti až sedmi let přiblížit se stavu před deseti lety, kdy za ředitelování Ivana Žlábka stahovalo dřevo v Národním parku Šumava na osmdesát koní. Taková je představa ředitele šumavkského parku Jiřího Mánka s návratem koní na Šumavu. Koně by měli nejen pomáhat se zpracováním dřeva, ale projekt by měl také turistům ukázat práci s koňmi jako tradiční šumavské řemeslo. Ve výhledu by pak koně mohli posloužit pro turistické vyjíždky na povozech.
Foto: Pavel Pechoušek, Správa NP a CHKO Šumava
V lesích, o které pečuje Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, pomáhali koně od jejího vzniku. K samotné Šumavě patří od nepaměti. V posledních letech z ní ale téměř vymizeli. Koně se na území parku využívali masivně hlavně v době ředitelování Ivana Žlábka (1994 – 2003). Správa parku v té době vlastnila asi 80 koní, kteří každý den pracovali v lese, a také zaměstnávala kočí, kteří se o koně starali. S rekordním množstvím dřeva, které se na území parku těžilo na konci první dekády nového tisíciletí, živé koně nahradila železná a těžká technika.
Právě bývalý ředitel parku Ivan Žlábek je coby velký znalec koní, kterým se věnuje celý život, garantem celého projektu. „Správa parku se po mém odchodu chovala ke koním macešsky. Všude tam, kam se nedostane špičková mechanizace, by mohli koně pomáhat. Na území parku budou pro začátek fungovat dva páry koní. Naše představa je taková, aby byl jeden pár koní v každém sídle územního pracoviště. Tady s ním bude pracovat jeden člověk, kočí,“ říká Ivan Žlábek. „Opravili jsme několik provozních budov, včetně historických maštalí. Maštale jsme tehdy udělali i ze starých vojenských rot. Všechny tyto budovy jsou pořád k dispozici,“ dodává Žlábek.
Koně se na území parku využívali masivně hlavně v době ředitelování Ivana Žlábka (1994 – 2003). Správa parku v té době vlastnila asi 80 koní, kteří každý den pracovali v lese, a také zaměstnávala kočí, kteří se o koně starali. S rekordním množstvím dřeva, které se na území parku těžilo na konci první dekády nového tisíciletí, živé koně nahradila železná a těžká technika. Pro koně na Šumavě nebylo místo. To se během tohoto roku změní.
„Na Šumavu je zapotřebí stále vracet historické tradice. Už jsme úspěšně začali spolupracovat s místními farmáři při smysluplném využívání historického území bezlesí. Využití koní pro práci v lese je dalším prvkem tradiční obživy člověka v podmínkách Šumavy,“ doplňuje ředitel Mánek.
Jiří Mánek nechce postupovat jako jiní chovatelé, kteří používají koně určené spíše už na jatka. Pro práci v lese využije správa parku kvalitní chladnokrevné koně ze Zemského hřebčince v Písku. Současné vedení Správy NP a CHKO Šumava si větší využití chladnokrevných koní pro přibližování dřeva na Šumavě dalo jako prioritní úkol. „Kam jinam, než do národního parku tato čistá technologie a živý tvor patří? Naším cílem a vizí je vyvážená ochrana přírody, do které patří soužití člověka s přírodou. Koně se z lesů vytratili, nahradila je technika, a to nejenom v Národním parku Šumava, ale po celé Evropě. Což je samozřejmě špatně,“ vysvětluje Jiří Mánek.
Koně při práci budou moci vidět i turisté. Správa parku plánuje, že bude pořádat divácky atraktivní ukázky. První akce, při které by šumavští ochranáři předvedou zájemcům práci s koňmi, bude ještě během tohoto léta.
(jr)
