„Ježíš řekl svým učedníkům: „Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Milovat budeš bližního svého a nenávidět nepřítele svého‘. Já vám však pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují, abyste byli syny nebeského Otce; protože on dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé. Budete-li milovat ty, kdo milují vás, jaká vás čeká odměna? Což i celníci nečiní totéž? A jestliže zdravíte jenom své bratry, co činíte zvláštního? Což i pohané nečiní totéž? Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.“
(Evangelium podle Matouše, 5. kapitola, verše 43 až 48)
Máj, lásky čas. Ale je to skutečně čas bezpodmínečné lásky, nebo se při projevování lásky omezujeme jen na některé osoby, tj. milujeme své bližní, ale naše nepřítele nenávidíme? Ježíš není troškař. Vyzývá nás ke skutečné lásce, která překračuje naše vlastní hranice, která bortí hradby, jež jsme postavili okolo svého srdce. Ježíš nás vede na cestě k dokonalosti. Je to cesta nádherná, ale nepohodlná, bohatá na zkušenosti a zážitky, nikoli procházkou růžovou zahradou; je to trasa dobrodružná, která v sobě nese mnoho úskalí a nečekaných zvratů.
Proč nás Ježíš vyzývá k lásce k nepřátelům? Nepřítel je každý, vůči kterému máme své výhrady nebo kterého nemáme příliš v oblibě, protože je pro nás nepřijatelně jiný; každý, kdo mi nahání strach nebo mě kdysi zranil; každý, kdo mi dává pocit nejistoty, méněcennosti; každý, s kterým se nedokážu smířit, o kterém mám nepěkné mínění. V tomto pojetí má každý z nás nepřátele. Ježíš nám říká: pokud chcete být Božími dětmi, které jsou svobodné a šťastné, nositeli radosti a pokoje, pak potřebujete milovat i své nepřátele, neboť neláska k nim vás vnitřně užírá, bere vám pokoj v srdci, radost z očí. Ježíš nám dává za příklad Boha Otce: vždyť i náš nebeský Tatínek dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé. V každém z nás se najde paprsek zla i temnoty, u jednoho více, u druhého méně. Přesto nás Bůh má všechny stejně rád. Chesterton měl jednou napsat: „Bible nás učí milovat jak své bližní, tak své nepřátele. Pravděpodobně proto, že jsou to jedni a tíž lidé.“
Křesťanství je náročné, protože nás Ježíš zve do nejvyšší ligy, ligy mistrů. Trénuje nás, abychom jednou v této lize hráli věčnou hru. Stále nás vybízí, abychom s Boží pomocí překračovali své hranice, překážky, úzkosti a těžkosti. „Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.“
Na cestě k dokonalosti v týmu Pána Ježíše, našeho božského Trenéra, vám žehnám +.
P. TOMAS
