NÁZOR KARLA BERÁNKA: Cestička k domovu známě se vine, hezčí je a krásnější než všechny jiné. Pokud by básník viděl cestu od II. ZŠ na sídliště Míru, nejspíše by zaplakal, než aby složil básničku.
Vymlouvat se na letošní zimu, která jistě byla dlouhá, mně připadá nepatřičné. Chodníky byly totiž v tomto stavu již vloni na podzim. Vím, že když jsme šli ke krajským volbám, upozorňovali někteří občané, a to oprávněně, na stav chodníků a cesty. Zároveň se podivovali nad tím, že to asi nikomu nevadí. Pohyblivé schody jsou atrakce pro turisty, ale pohyblivé dlaždice je poukázka na veliký úraz. Maminky s kočárky si cestu k domovu se svými ratolestmi zpestřují kličkováním mezi chybějícími dlaždicemi. Už slyším argumenty: zima byla dlouhá, peníze na údržbu máme zkrácené apod. Jenže opravdová zima přišla až v únoru, kdežto volby byly, jak jsem již napsal, vloni na podzim. Stěžoval si mi jeden mladý pán, že vedl svoji babičku na procházku právě tímto úsekem, ale byl to pro oba zážitek. Místo uvedené básničky v úvodu mého příspěvku použiji trochu upravenou část písničky Karla Kryla:… opři se, babičko, cesta je rozbitá, nesmíš mně vyčítat, jestliže nedojdeme…
Posuďte sami, nakolik si vymýšlím. Přece jen se našel zastupitel, který na problém upozornil při dubnovém zasedání zastupitelstva. Bude se blýskat na lepší příští?
Karel BERÁNEK
{gallery}vimperk/2013/duben/beranek/{/gallery}
