Kam s ním?
Nerudovská otázka je věčná. Jednou jde o slamník, jindy třeba o radioaktivní odpad. A ten bylo i hlavním tématem setkání starostů s poslanci a senátory v pondělí 16. dubna v Horažďovicích.
Každá industriálně vyspělá společnost produkuje i odpady, jejichž nepříjemnou vlastností je určitá míra aktivity, tj. nestabilita prvků spojená s emitováním určitých kvant energií různých vlnových délek při probíhajících přeměnách. Jedná se o odpady ze zdravotnictví, defektoskopie, energetiky a řady dalších odvětví. Zodpovědná společnost přemýšlí a hlavně koná v duchu onoho Nerudovského „kam s ním?“. V rámci ČR bylo vytipováno několik geologicky vhodných lokalit pro vybudování podzemního uložiště radioaktivních odpadů. Jedno z nich se nachází právě nedaleko Horažďovic.
Starostové obcí potenciálně dotčených záměrem vybudování podzemního uložiště právě v této lokalitě diskutovali se zákonodárci o ne zcela dobré situaci okolo tohoto záměru. Někteří si stěžovali na nedostatečnou komunikaci s příslušnými státními orgány – MPO, SURAO, SÚJB. Další poukazovali na nedostatečné kompenzace obcím za takto případně způsobenou újmu, a někteří jasně deklarovali, že záměr zcela a zásadně odmítají. Jednáním se jednoznačně nesla myšlenka, že stát a jeho orgány doposud nedocenily a nedoceňují spolupráci s obcemi, na jejichž katastru či v jejichž blízkosti by nějaké takové úložiště mělo vzniknout.
Méně se ale již diskuze točila okolo toho, že průzkum neznamená automaticky realizaci záměru. Nebo že je relativně málo pravděpodobné, že by v tomto uložišti končilo „vyhořelé“ palivo z našich současných jaderných elektráren (technologický vývoj určitě včas vyřeší jeho další efektivní energetické využití). Bude potřeba urazit ještě dlouhou cestu, při které každý z aktérů tohoto procesu musí něco nabídnout a z něčeho slevit. Jen tak uspokojivě odpovíme na otázku „kam s ním?“.
Miroslav Krejča, duben 2013
