ZUŠ Vimperk v historii

15 dubna, 2013
11:31

Základní umělecká škola, někdy nazývaná „liduška“, existuje ve Vimperku již od roku 1949.

Vzhledem k tomu, že historie ZUŠ byla rozsáhlá a bohatá, rozdělila jsem rozhovor s ředitelem Bc. Pavlem Vališem na dvě části. První část „Historie ZUŠ“ máte možnost si přečíst nyní, druhá část rozhovoru bude přesně za týden, již teď se můžete těšit na ZUŠ v současnosti. Dozvíte se, kdy budou zápisy do ZUŠ, jaká je její kapacita a co všechno tato škola nabízí.

Pokuste se shrnout historii ZUŠ Vimperk do pár vět. Jakým procházela vývojem a kdo se podílel na činnosti školy, která funguje již téměř 64 let.

Bude to složité, ale pokusím se. Historie je opravdu bohatá. V roce 1949 a v předcházejících letech vzrůstala poptávka místních obyvatel po hudebním vzdělání. Na základě této poptávky navrhl ředitel vimperské záložny Ladislav Bergmann zřídit ve Vimperku hudební školu. Místní národní výbor reagoval na tuto žádost hbitě, již v jarních měsících roku 1949 měli občané k dispozici přihlašovací formuláře.

První sídlo školy bylo v domě čp. 3 v ulici Partyzánská (dnes Steinbrennerova). Oficiální název školy byl Městský hudební ústav ve Vimperku. Ředitelem byl jmenován Karel Kašpar, který do té doby vyučoval na Hudební škole Bedřicha Smetany v Plzni. Z historie víme, že to byl muž pevných zásad, který se bil za své talentované žáky i proti vládnoucímu režimu. První učitelkou byla Helena Horová, která tu setrvala pouze jeden rok a v roce 1950 jí vystřídala druhá učitelka Zdenka Eremiášová. Vyučující učitel klavírní hry byl Otto Úbl, dechař a houslista a pro nedostatek učitelů byl nucen vyučovat několik hodin klavíru týdně i ředitel školy Karel Kašpar. Od roku 1951 nastupuje Otakar Hes, který vedl klavírní třídu po dobu šesti let a vychoval si dvě nástupkyně. Poté se počet učitelů začal rozrůstat a tudíž tu nemohu všechny jmenovat. Vyučování se setkalo s velkým úspěchem a proto přibývalo jak dobrých pedagogů, tak i žáků.

Bohužel původní sídlo školy přestalo již po roce působení z technických důvodů vyhovat a díky předsedovi MNV Silvestrovi Vlčkovi, se mělo možnost přestěhovat v roce 1950 do bývalého loveckého zámečku někdejšího majitele Alberta Kralika. Zde škola sídlila plných dvaatřicet let a jejími zdmi prošlo největší procento veškerého žactva. K oboru hudebnímu se postupně přidává i obor taneční, výtvarný a jako nemladší z oborů, také obor literárně dramatický. Název prodělal několikeré změny, jedním z nich byl i název „Hudební škola Karla Weisse ve Vimperku“.

Již od roku 1952 se zásluhou někdejší primabaleríny z ND paní Zdeňky Schubertové – Palečkové podařilo otevřít i taneční obor ve spolupráci s tehdejším Domem osvěty ve Vimperku. Její zranění ji donutilo k ukončení kariéry a začala vést ve Vimperku taneční kurzy. Ve svých svěřenkyních probouzela lásku ke klasickému baletu, nacvičovala s nimi i náročné kreace ze slavných světových baletních děl.

Na počátku 60. let byl založen výtvarný obor, který zprvu vedl učitel Josef Černoch (též ředitel II.ZŠ ve Vimperku) a po necelých dvou letech jej vystřídal Josef Hodouš. Do výtvarného oboru bylo tehdy přihlášeno 17 žáků a již od roku 1966 se obor vyučoval ve dvou ročnících. Hned od počátku se žáci zúčastňovali různých soutěží a mnoho prací bylo vystavováno i v zahraničí, kde získalo významné ocenění ( Jugoslávie, Polsko, NDR, Francie, Itálie, Anglie, Japonsko, Indie, Súdán, Egypt, Tunisko, Irán, Irák, Alžírsko, Keňa, Kanada, Argentina, Peru Mexiko, Brazílie ).

V roce 1960 nastupuje do funkce ředitele Tomáš Křiváček a v roce 1961vzniká název školy jako Lidová škola umění. Tomáš Křiváček strávil ve funkci ředitele tři roky a po těchto letech usedá do křesla ředitele první žena Věra Straňanová. Ta strávila ve fukci čtyři roky a poté jí vystřídal František Kovář. Tento jmenovaný ředitel vedl LŠU po dosud nejdelší dobu a to plných jednadvacet let. Za jeho působení došlo v roce 1982 kvůli technickému stavu budovy k opětovnému přestěhování LŠU, tentokrát do novostavby v sousedství SEŠ a Gymnázia v Pivovarské ulici.

Sametová revoluce odstartovala řadu změn. U nás to byl název školy, kdy se lidová škola stala Základní uměleckou školou a někdejší „lidušky“ se změnily v „zušky“. A na ředitelských postech se vystřídaly Milada Klátilová, Marie Šípová a Jana Hadravová.

Nemůžeme zapomenout na historii Dechového orchestru Vimperk. V roce 1991 se ujal opuštěného orchestru po panu kapelníkovi Miroslavu Plachém učitel ZUŠ Petr Staněk. V té době měl 29 členů a poprvé vystoupil na veřejnosti v květnu roku 1992 v hotelu Zlatá Hvězda a v červnu na náměstí ve Vimperku. Od té doby začal pravidelně koncertovat. V květnu roku 1996 se dostavil první velký úspěch ve Vysokém Mýtě, kdy Čermákovo národní přehlídku vyhrál. Orchestr se pravidelně účastní prestižních přehlídek dechových hudeb jako je Kmochův Kolín, FIJO Cheb, FEDO Štěstí aj. Pravidelně vyjíždí do zahraničí, např. SRN, Itálie, Francie, Lucembursko, Polsko, Rakousko.

V roce 1993 se ZUŠ opět stěhuje, aby uvolnila prostory Obchodní akademii a Gymnáziu. V nouzi nejvyšší, kdy byl velký problém sehnat prostory, nám pomocnou ruku podal tehdejší ředitel II.ZŠ Vimperk Miroslav Samec a poskytl nám azyl v jednom z pavilonů základní školy ve Smetanově ulici. Zde se v roce 1996 otevírá zatím poslední a nejmladší obor literárně-dramatický. Jeho založení iniciovala tehdejší ředitelka ZUŠ paní Jana Hadravová. Již ve školním roce 1997/1998 měl literárně dramatický obor 21 žáků.