Dva podobné návrhy se sejdou v nejbližší době v parlamentu při projednávání zákona o Šumavě. Mimo plzeňského, který prošel do druhého čtení, vznikl další, tentokrát na půdě ministerstva životního prostředí. Jak a v čem se liší, o tom promluvili ve čtvrtek při akci Zeleným pivem za zelenou Šumavu na Horské Kvildě ministr životního prostředí Tomáš Chalupa a oba hejtmani krajů, na nichž se Národní park Šumava rozkládá, plzeňský Milan Chovanec a jihočeký Jiří Zimola.
Jak se všichni tři shodli, není cílem za každou cenu prosadit svůj návrh, ale najít kompromisní řešení. „Vedeme diskuze mezi krajskými a ministerskými expertními týmy a rozumné domluvě se nebráníme. Chceme však hájit zájmy místních lidí,“ uvedl Milan Chovanec. S tím Tomáš Chalupa souhlasí. I pro něj je podstatnější názorová shoda s obcemi a jejich zvolenými zástupci, případně s vedením parku, než s organizacemi, jež nemají žádný mandát o Šumavě rozhodovat, konstatoval na Horské Kvildě ministr.
„Naším cílem je přijmout takový zákon, který by zamezil do budoucnosti jakémukoliv ministru životnímu prostředí a jakémukoliv řediteli parku experimentovat se Šumavou tak, jako se to dělo v minulých dvaceti letech,“ prezentoval hlavní poslání nového zákona o Šumavě Tomáš Chalupa.
Jak přiznal ministr Chalupa, jeho návrh vychází z plzeňského. Vládní verze mimo jiné určuje přesnou zonaci, jasně definuje cestní síť na Šumavě, včetně stanovení režimu na těchto cestách. „Nedovedu si představit, že by například docházelo k uzavírání cest na Šumavě, které zde fungují tisíc let,“ prohlásil ministr.
Podle jeho názoru jsou si oba návrhy hodně podobné, shoda panuje s principy, cíli, debatu očekává spíše po stránce legislativně technické, zda věc definovat v zákoně obecně, či konkrétně. Přesto odlišnosti se objevují. Původní plzeňský návrh počítal, že by těžbu a zpracování dřeva na Šumavě měla na starost obecně prospěšná společnost, s čímž nesouhlasí ani ministr životního prostředí, podle něhož tato forma není nejtransparentnější variantou, ani jihočeský hejtman Jiří Zimola. „Máme už připravenou upravenou plzeňskou verzi, kde se už s obecně prospěšnou společností nepočítá,“ uvedl Jiří Zimola. Další rozdíl mezi plzeňským a vládním návrhem vidí jihočeský hejtman ve stanovení zonace. Zatímco ministerský návrh počítá s 26 procenty nejpřísněji chráněných prvních zón, Jiří Zimola by si raději dovedl představit zákonem stanovenou definici tak, aby se mohlo v budoucnu podle ní určovat zařazení do prvníchzón. „Nechť příroda rozhodne, kolik bude na Šumavě prvních zón,“ oponuje vládní verzi návrhu.
Josef Rychtář
foto: Josef Rychtář
