Velikonoce jsou nejvýznamějším křesťanským svátkem, oslavující zmrtvýchstání Ježíše Krista (Boží hod velikonoční). Respektive její vigilie na Bílou sobotu (Velká noc) a noc na neděli Zmrtvýchvstání Páně – tedy noc, kdy vstal z mrtvých Ježíš Kristus. Velikonoční třídenní (období od Zeleného čtvrtka a soboty) je vlastně součástí postní doby, ne tedy doby velikonoční. Toto pojetí terminologicky je ne zcela správné. V nejširším smyslu pak celá doba velikonoční, tedy pětidenní období od neděle Zmrtvýchstání do letnic (křesťanský svátek slavený 50 dnů po Velikonocích a 10 dnů po Nanebevstoupení Páně). 
{jcomments off}
Svatý týden
KVĚTNÁ SOBOTA – je nedělí před Velikonocemi a věřícím připomíná vjezd Ježíše do Jeruzaléma. Název je odvozen od květů, jimiž jsou vyzdobeny kostely. Na oslavování jara si naše příbytky také zdobíme květinami.
MODRÉ NEBO ŽLUTÉ PONDĚLÍ – v tento den začínají studentům a dětem jarní prázdniny. Názvu se říká asi od barvy látky, která kryje oltář v kostele tento den.
ŠEDIVÉ ÚTERÝ – hospodyňky čistily svůj příbytek i jeho okolí, vymetaly z koutů prach a pavučiny. Tím symbolicky vymetávaly i zimu ze svých duší.
ŠKAREDÁ STŘEDA – tento den se vymetaly saze z komína. Škaredá pochází od tradovaného předpokladu, že ten den před svou zdradou se Jidáš na Ježíše mračil. Říká se, že kdo bude následovat jeho vzoru, bude se celý rok škaredit.
ZELENÝ ČTVRTEK – tento den se nemáme hádat, aby se nám celý rok hádky vyhnuly a nic si půjčovat, aby se nám nevyhýbaly peníze. Proto aby lidé byli zdraví celý rok, myli si ruce v rose. Dle lidových zvyků by se měla jíst zelená strava. Pekly se jidášky, provázané smyčky nebo dukátky jako symbol Jidášovy zrady. Dukáty připomínají odměnu, kterou Jidáš dostal za zradu Krista, a provaz, na kterém se Jidáš oběsil. Ve znamení smutku zazní zvony dříve, než odlétnou do Říma. Znovu se rozezní až v sobotu.
VELKÝ PÁTEK – pro věřící – Kristovo ukřižování, den přísného půstu, smutku, ticha a rozjímání. Také varhany mlčí. Po vsích chodili řechtáci a nástroji oznamovali poledne, klekání a začátek bohoslužeb. Dle tradic se nesmělo prát. Lidé věřili, že by prádlo máchali v Kristově krvi. Je legenda, že na tento den se otevírá země a lidé zbožní a pokorní mohou najít poklad (zlaté kapradí, záře z otvoru skalního)
BÍLÁ SOBOTA – poslední den půstu, celá rodina připravovala následné oslavy. Ženy barvily vajíčka, pekly mazance a beránky. Muži splétali pomlázky (karabáč, mrskačku). V tento den se světí oheň, symbol světla a konec zimy. Do polí se zapichovala ohořelá dřívka a popelem sypala louka, aby byla úroda, dost trávy a sena. Nastává „Velká noc“ a znovu se rozezní zvony.
BOŽÍ HOD – v kostelech se světily pokrmy – mazance, beránky, vejce, chléb, víno. Kousky pokrmů se nechávaly na polích a zahrádkách pro dobrou úrodu. Víno představovalo dostatek vody ve studních. Skončil půst a hospodyňky se předháněly v přípravách velikonočních svátečních pokrmů.
VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ – chlapci chodí s pomlázkami za děvčaty a dostávají za koledu malovaná vejce či sladkosti. Vyšlehané děvče bude zdravé a veselé po celý rok. V některých oblastech ženy mohou pomlázku odpoledne oplatit, kdy vylívají na na chlapce kbelíky studené vody. Zvyky se napříč českými zeměmi mění.
Velikonoční menu podle paní Marty
VAJEČNÁ POMAZÁNKA S ČESNEKEM
Suroviny: 125 g másla, 2 stroužky česneku, 4 vařená vejce, mléko nebo bilý jogurt, sůl, petržel
Vejce nastrouháme , utřeme s máslem, přidáme jogurt, utřený česnek se solí a přidáme petrželku. Mažeme na kolečka rohlíků, veky. Zdobíme různě a podle chuti – ředkvičkou, červenou řepou, hroznovým vínem.
KOPŘIVOVÁ POLÉVKA
Suroviny: 3/4l vody, hrst mladých kopřiv, lžíce olivového oleje, 2 lžíce sojové mouky, vejce, 1 – 2 cibule, koriandr, česnek, sůl
Kopřivy opereme povařené ve vodě a zcedíme. Na oleji zpěníme cibuli, zaprášíme soj. moukou a zalijeme vývarem z kopřiv. Povaříme. Nakonec přidáme nasekané kopřivy, česnek utřený se solí a zjemníme vejcem. Na talíři přizdobíme zelenou natí, perželkou a kápneme trošku smetany.
KOPŘIVOVÉ KROKETY
Suroviny: hrnek ovesných vloček, hrnek kopřivového špenátu, 2 lžíce sojové moučky, 2 lžíce strouhanky, 4 vejce, kuškátový květ, sůl
Na hustou kaši uvaříme vločky s vodou, přidáme žloutek, sůl, muškátový květ a špenát. Tvarujeme krokety, které obalíme ve strouhance a v rozšlehaném vejci. Smažíme na oleji. Podáváme s kopřivovým špenátem. Místo kopřiv můžeme nahradit klasickým špenátem.
Kopřivový špenát – jarní kopřivy propláchneme a na drobno nasekáme. V kastrolu zalijeme trochou vody, osolíme a krátce podusíme. Přidáme na lžíci oleje zesklovatělou cibuli a prolisovaný česnek.
SALÁT Z ČÍNSKÉHO ZELÍ
Suroviny: hlávka čínské zelí, mletý pepř, mrkev, lžíce citr. šťávy, sladká paprika, 2 lžíce pažitky, lžíce hořčice, 1/2 lžíce cukru, 4 lžíce ol. oleje, vařejné vejce, petržel, česnek (na vymazání mísy)
Čínské zelí nakrájíme na provázky, vše smícháme a dáme do misky vymazané česnekem.
ZELENINOVÉ KARBANÁTKY
Suroviny: 5 lžic nahrubo nakrájeného celeru, 5 lžic ovesných vloček, česnek, cibule, lžíce majoránky, sůl, bílek
Cibuli zpečeme na malém množství oliv. oleje, přidáme nastrouhaný celer a trochu vody. Asi 3 minuty dusíme, pak přisypeme vločky a vaříme tak, aby vznikla hustá kaše. Přidáme zbývající suroviny a promícháme. Tvarujeme karbanátky a pečeme v troubě na olejem vytřeném plechu. Jako přílohu si k tomu můžeme dát zeleninový salát – uvaříme mrkve, celer, petržel a nakrájíme na jemno. Přidáme vinný ocet, sůl, pepř, hořčici, smetanu a dle chuti můžeme přidat vejce, šunku, sýr.
CITRONOVÝ KOKTEJL
Citron omyjeme a zbavíme kůry. Rozkrájíme ho na malé kousky a rozmixujeme s hrnkem sojového mléka a hrnkem smetany. Přidáme 2 lžíce medu. Necháme vychladit a podáváme ho s plátkem citronu.
Vyzdobte si byt jarními motivy, připravte si velikonoční menu na Váš stůl a užívejte si svátečního hodování.
To svým čtenářům přeje Vaše Marta 
