780 let od první písemné zmínky o Sušici
Na letošní rok připadá 780. výročí od první zmínky o Sušici v písemných pramenech. Pro historii města jde bezesporu o klíčové datum, i když jeho význam nesmíme absolutizovat. V obecném historickém povědomí se totiž letopočty prvních písemných zmínek chápou současně jako data založení. Jde samozřejmě o dvě zcela jiné věci. Písemné zmínky většinou zachytí danou lokalitu již v určitém stupni rozvoje a po několika desítkách (a někdy i stovkách) let existence. Vlastní dějinné počátky, které mohou mít i svou pravěkou epizodu, je s to odhalovat a rozkrývat jedině archeologie. Právě Sušice je toho ideálním příkladem.
Navíc, písemná zmínka z roku 1233 získala pomyslný primát až v polovině 19. století. Předcházel tomu delší vývoj, jenž velmi názorně odráží, jak se dějepis zvolna vymaňoval z čistě vyprávěcí roviny a přecházel do tábora vědeckých disciplin. Od roku 1541 se za první písemnou zmínku o Sušici považoval letopočet 790. Datum zavedl do literatury tetínský farář Václav Hájek z Libočan svou slavnou Kronikou českou. Teprve v roce 1763 pražský piarista P. Gelasius Dobner ve své obsáhlé práci podrobil Hájkovy údaje sžíravé kritice. Přesto se rok 790 ani poté (a vlastně ani dnes) z historického povědomí zcela nevytratil. Dosud zhusta přežívá v turistických letácích, průvodcích a dalších materiálech podobného druhu.
Rok 1233 přitom nebyl v Sušici neznámým již v 17. století. Nebyl však vnímán jako pomyslný počátek v psané historii, ale jen jako jedno z více historických dat v dlouhé řadě. Svou neotřesitelnou pozici získal vlastně až díky pečlivé práci pražského městského archiváře, známějšího spíše básnickou tvorbou, Karla Jaromíra Erbena. Ve své latinsky koncipované práci Regesta diplomatica necnon epistolaria Bohemiae et Moraviae využil starších edic historických dokumentů z bavorských archivů a poprvé tak širší odborné veřejnosti představil rok 1233 a v ní figurující německé místní jméno Schüttenhofen. Odsud se již potom začal lavinovitě šířit do všech zakladatelských prací, jakými ve své době byl Sedláčkův Místopisný slovník historický království Českého a konečně olbřímí encyklopedické dílo Antonína Profouse Místní jména v Čechách.
O tom, co rok 1233 v dějinách Sušice znamenal, v jakém kontextu
došlo k jejímu prvnímu písemnému zachycení
a dalších souvislostech bude pojednávat beseda, která proběhne dnes,
v pátek 22. března, od 19.30 hodin ve Smetanově sále gymnázia.
Všichni zájemci jsou srdečně zváni.
PhDr. Jan Lhoták, Muzeum Šumavy Sušice
Titulní list Dobnerovy polemiky na Hájkovu kroniku z roku 1763.
