Svatá Barbora ze Žichovic
Neznámý autor, konec 15. století
V 60. letech 20. století se do Muzea Šumavy dostalo několik zajímavých sochařských děl ze Sušicka. Jednou z nich byla i socha svaté Barbory z kaple sv. Aloise v Žichovicích. Do muzea byla deponována „z důvodů neustálého ohrožení různého druhu“ v roce 1963. Plastika z lipového dřeva je vysoká 114 cm, základna má šířku 32,5 cm. Po převzetí sochy muzeem proběhlo její restaurování pod vedením Františka Kotrby, který odstranil řadu druhotných zásahů. Především novodobou polychromii a dodatečná zdobení koruny. Vynikla tak ladnost postavy podtržená kaskádou pláště na pravém boku i nepatrné vykročení. Dílo lze datovat do posledních desetiletí 15. století. Plastika je torzem. Domyslet si musíme mimo jiné typický atribut – kalich, který držela světice v pravé ruce.
Svatá Barbora z Nikomédie, jejíž svátek se slaví 4. prosince, žila dle legendy na přelomu 3. a 4. století v Malé Asii. Byla dcerou bohatého kupce, který ji nechal zavřít do věže, aby nepodlehla svodům tehdy módní křesťanské víry. Nepodařilo se, Barbora se stala křesťankou a otec jí ze zloby sťal hlavu mečem. Svatá Barbora je patronkou například havířů, dělostřelců, stavebníků a všech, kterým hrozí nenadálé úmrtí.
Jan Lhoták a Jiří Novák
Foto: Bohumil Krutiš
