DUCHOVNÍ POHLED OTCE TOMASE
„To je ten učedník, který o tom všem vydává svědectví a to všechno zaznamenal – a víme, že jeho svědectví je pravdivé. Je však ještě mnoho jiných věcí, které Ježíš vykonal. Kdyby měla být vypsaná každá zvlášť, myslím, že by celý svět neobsáhl knihy o tom napsané.“
Evangelium podle Jana, Kapitola 21., verše 24 až 25.
Bible je pro křesťany důležitá kniha, neboť to není pouhá kniha mezi ostatními, ale Boží slovo. Bibli můžeme vnímat různými způsoby. K vysvětlení použiji přirovnání k fotbalu. Někomu fotbal nic neříká. Je k tomuto sportu lhostejný, jako mnoho lidí je lhostejných k Bibli. Někdo si může číst novinovou rubriku Sport stále dokola, sledovat sportovní pořady v televizi, ale nikdy do fotbalového stadionu nevstoupí, neudělá si žádnou konkrétní zkušenost s živým zápasem. Tak řada lidí si čte knížky o Bibli, beletristické biblické příběhy, ale samotnou Bibli nikdy neotevřou. Pak jsou tací, kteří se s určitou pravidelností stanou návštěvníky stadionu. Jsou to diváci, podobní těm, kteří navštěvují bohoslužby a poslechnou si čtení a kázání. Přijímají určitou informaci, možná prožijí určité vzrušení, jako když se hraje kvalitní zápas, ale Bibli jako takovou téměř nikdy nečtou. Stačí jim, co se jim přečte při nedělní mši svaté a co je jim řečeno o daném úryvku při kázání. Pro ně zůstává Bible kniha, kterou sice mají, ale pouze k tomu, aby stála v knihovně a usedal na ní prach.
Někdy si lidé stěžují na to, že se jim Bůh nedává poznat. Tak rádi by uvěřili nebo prohloubili svou víru, ale Bůh nic. Bible je jako Boží seznamka: chci-li poznat Boha, pak je potřeba se seznámit s Biblí, jejíž autory inspiroval, jak věříme, samotný Bůh; chci-li slyšet Boží hlas, je nutné se naučit vnímat Bibli jako živé slovo Boží, které se chce stát součástí našeho každodenního života. O Vánocích jsme si připomněli, že se v jesličkách narodil Boží Syn, aby žil náš život, nikoli aby se stal legendárním guru nebo podivuhodnou historickou osobností, ale aby svědčil o nekonečné Boží lásce k nám. O tom se dočteme právě v Bibli. Neznám Bibli, neznám Boha, neboť právě v Bibli nám Bůh zjevuje jaký je. Bible by měla být základní duchovní potravou, něco jako zdravá výživa zralého křesťana. Rozjímáním nad Biblí křesťana drží v kondici; dává tolik, kolik sneseme, a udržuje nás v bdělosti.
Pokud chceme fotbal prožít na těle, je potřeba vstoupit na hřiště, prožít si vítězství a pády, vytrvalost a vyčerpání. Pak se nám otevře úplně jiná dimenze tohoto sportu. Začne se nás týkat osobně, bude nás formovat. Hra se stane naším životem, jako když vstoupíme do děje Evangelia a začneme být jeho součástí, začne pro nás opravdu žít. Můžeme přijmout roli jedné z postav nebo být těmi, kteří jsou svědky předmětného dění. Můžeme si všímat detailů, nasát atmosféru a klást si otázky. Mnoho příběhů je velice živých a hmatatelných. Tím, že vstoupíme do děje, se děj stává součástí nás samotných, naším příběhem. Slovo Boží v našem životě ožije, bude nám povzbuzením a lampou na cestě, vycházejícím sluncem a měsícem v noci. To bych přál každému z nás, zejména těm, kteří se s Bohem ještě pořádně nesetkali. K tomu Vám žehnám +
P. TOMAS+
