Na Šumavě meziročně výrazně ubylo suchých stromů. Ukazují to čerstvě vyhodnocená data získaná z infračervených leteckých snímků lesů, které zpracovali pracovníci Správy NP a CHKO Šumava.
Letecké snímkování celé Šumavy se provádí posledních šest let každoročně v srpnu a září. Do té doby se prováděly každoročně záběry postupně vždy jen na lesy jedné ze šesti lesních správ. Díky snímkům se mimo jiné pracovníci šumavského parku dozví přesně, v jaké kondici jsou lesy, o které se starají.
„Letecké snímky nám každoročně ukazují reálný stav lesů Národního parku Šumava a slouží nám jako přesný podklad pro další práci lesníkům a odborníkům ze Správy NP a CHKO Šumava. Výsledky se používají i jako vstup pro zpracování důležité prognózy budoucího vývoje kůrovce v šumavských lesích. Ale také nám umožňují objektivně informovat veřejnost o kůrovcové situaci a stavu lesa v národním parku,“ uvádí Jiří Mánek, ředitel Správy NP a CHKO Šumava. „V letech 2007–2010 se veřejnosti tyto údaje utajovaly. V té době kůrovec nerušeně každý rok zahubil dospělé smrky na ploše až 1200 hektarů ročně, přičemž veřejnost byla informována o tom, že je kůrovec pod kontrolou,“ poukazuje na minulost tiskový mluvčí Správy NP Šumava Pavel Pechoušek.
„V období od září 2009 do září 2010 vzrostla plocha suchého lesa o téměř 1200 hektarů, od září 2010 až do září 2011 se plocha suchého horního stromového patra zvětšila o 954 hektarů, v posledním sledovaném roce (září 2011 – září 2012) to bylo už jen na ploše 165 hektarů, přičemž nejvíc to bylo na Modravsku a Srňsku,“ vypočítává Pavel Němčák, referent oddělení geografických informačních systémů Správy NP a CHKO Šumava, který letecké snímkování zpracovával.
Vyjádřeno objemově: v roce 2009 bylo na Šumavě pokáceno 300 tisíc kubíků, v roce 2010 dosáhl park pod vedením ředitele Františka Krejčího rekordu 350 tisíc pokácených kubíků, v roce 2011 za ředitele Jana Stráského bylo na území parku asanováno o třetinu méně stromů, než v roce 2010, konkrétně 240 tisíc kubíků, v roce 2012 správa parku pokácela jen 75 tisíc kubíků kůrovcem napadených stromů.
zdroj: NP Šumava
„Příští rok to bude ještě méně. V roce 2013 pokácíme nejméně stromů za posledních sedm let. Je to jasný vzkaz těm, kteří matou veřejnost tím, že v Národním parku Šumava je prostor pro dřevařské firmy a těžbu dřeva. Situace je taková, že v bezzásahových oblastech kůrovec usmrtil téměř všechny stromy, které mohl. V zásahových oblastech již byly kůrovcem napadené stromy vykáceny a tím postup kůrovce zastaven,“ uvádí šumavský šéf Jiří Mánek.
Letecké snímky ukázaly ještě na další důležitý fakt – výrazný pokles vytěžených ploch -holin. Plocha smrků, které byly napadeny kůrovcem a následně pokáceny z důvodu zamezení jeho dalšímu šíření, byla v uplynulém období (září 2011 – září 2012) 149 hektarů. Je to nejmenší meziroční nárůst plochy pokácených lesů za posledních 6 let. V roce 2010 vzniklo 1028 hektarů holin a v roce 2011 to bylo 652 hektarů. „Z toho vyplývá, že nám nejenom uschlo o 83 procent lesa méně než loni, ale také jsme udělali nejmenší holiny za posledních šest let. V období září 2011 a září 2012 se vytěžilo o 77 procent méně kůrovcového dřeva než v předchozím období,“ přidává další údaj Jiří Mánek.
Kůrovcová kalamita je podle vedení parku u svého konce. Historie šumavských lesů takovou nepamatuje. Ani v roce 1870, kdy Šumavu zasáhl silný orkán barvitě popisovaný Karlem Klostermannem, nebyla následná kůrovcová kalamita taková jako nyní. Doznívající kalamita je o třetinu větší než před skoro sto padesáti lety. Tehdy padlo za oběť kůrovci na území odpovídající dnešnímu Národnímu parku Šumava podle dohledatelných statistik usmrtil 2 miliony stromů za období 12 let. Zatímco při té poslední kalamitě kůrovec na území Národního parku Šumava usmrtil 3 miliony stromů a za období pouhých 5 let. Nepočítaje do těchto údajů větrné polomy, jedná se pouze stromy napadené kůrovcem.
(jr)
