K adventu a vánočním svátkům se váže mnoho tradic, zvyklostí, obyčejů… Některé přetrvaly dodnes a předávají se z generace na generaci, na jiné už si možná ani nevzpomeneme. Hodně jich je spojeno s odvěkou touhou nahlédnout alespoň trochu do budoucnosti a podle znamení uhodnout, co koho čeká. Připomeňme si některé z nich.
Kdo se postí, uvidí zlaté prasátko
Štědrý den je posledním dnem adventu. Dříve byl v tento den nařízen přísný „post“ (půst). Dnes jej církev už nestanovuje jako povinnost, ale někteří katolíci jej dodržují.
Odtud pochází právě například i pověst o zlatém prasátku, která měla půst zpříjemnit dětem, nebo postní složení štědrovečerní večeře – po objevení první hvězdy (po západu slunce) začínají vánoční oslavy. Štědrovečerní večeře je kompromis toho, že půst se má dodržovat až do půlnoci, ale doba po západu slunce už patří podle liturgických zvyklostí novému dni.
Stromek, betlém, koledy
Pravděpodobně už asi není nikdo kdo by pochyboval o tom, že ozdobený stromek je jedním ze symbolů Vánoc. Osvětlení ale dostal až na začátku 19. století v Německu. V českých zemích poprvé vánoční stromek připravil pro své přátele v roce 1812 ředitel Stavovského divadla J. K. Liebich na svém libeňském zámečku.
Ve většině rodin nechybí ani betlém v různých podobách . V Čechách se zvyk stavět betlém objevil v roce 1560.
Zpívání koled u stromku nebo u betlému snad není ani třeba nijak zdůrazňovat. České koledy patří k těm nejkrásnějším a mají velmi bohatou tradici, která se aktivně udržuje a rozvíjí dodnes.
Štědrovečerní večeře… „i pro strýčka Příhodu“
Tradiční rybí polévka, bramborový salát s kaprem, cukroví… nic z toho by na štědrovečerním slavnostním stole nemělo chybět. Ale nezapomeňte připravit jeden talíř navíc – pro nečekanou návštěvu, kterou byste měli do svého domu vlídně přijmout a pozvat ke stolu. Můžete pod všechny položit minci nebo šupinu – to pro dostatek štěstí a peněz. Dobře si rozmyslete, co všechno u štědrovečerního stolu budete potřebovat – vstávat od stolu během večeře smí jen hospodyně. To proto, aby se rodina nerozutekla a o dalších Vánocích se opět celá sešla.
Třesu, třesu bez
Dnes se opět vracejí tradiční zvyky – lití olova a hádání „co mě čeká“ podle toho, do jaké podoby se ve studené vodě vytvaruje, pouštění ořechových lodiček abychom zjistili, koho cesty odvedou nejdál od domova a kdo se dožije vysokého věku, rozkrajování jablíček (vytvoří jádřinec hvězdičku pro zdraví, nebo křížek znamenající neradostné zprávy?), házení pantoflem …
K těm méně dodržovaným, i když poměrně ještě také známým, patří například tradice třesení bezem. „Třesu, třesu bez, pověz ty mě milý kdes.“ Tak se ptaly dívky o štědrovečerní půlnoci bezového keře. Z které strany pak zaštěkal pes, odtud měl přijít i vytoužený milý. Ono s láskou vůbec souviselo hodně zvyků – už zmíněný pantofel, bez, ale také sekání děr do ledu – co dívky v hlubině spatřily, to se dozajista vyplnilo – , každý zná „Barborky“ – třešňové větvičky na sv. Barboru natrhané když vykvetou na Štědrý den, bude do roka svatba…
V minulosti se hospodáři na Štědrý den především postarali o stavení a dobytek, nezapomnělo se ani na stromy k nimž se sypaly drobty od večeře, prosila se studna o dostatek vody, za trám se strčila rybí kůstka a mnoho dalších rituálů se v magický den provádělo. Například samotný štědrovečerní stůl se obepínal řetězem nebo provazem, což mělo zaručit ochranu stád před vlky, statku před zloději a soudržnost rodiny po celý rok.
Bosou nohou na sekyru
Zajímavá je i tradice stoupání si bosou nohou na sekeru ležící na zemi – to prý mělo zaručit, že dotyčného pak celý rok nebolely nohy.
Cibule a sůl prozradí počasí
Z cibule naloupeme dvanáct ‚sukének‘, dáme je do řady vedle sebe a do každé nasypeme trochu soli. Jednotlivé sukénky znamenají jeden měsíc v roce. Na které se sůl do rána rozpustí, v tom měsíci bude pršet, ve kterém zvlhne, ten bude srážkově průměrný, a ve kterém většina zůstane, v tom lze čekat sucho.
Co přináší o Štědrém dni štěstí?
Když na Štědrý den vystřelíte z pušky směrem k Měsíci.
Čerstvý chléb upečený 25. 12. a čerstvá vejce snesená 25.12. mají kouzelnou moc.
Štědrý den v pondělí – dobrá úrody a hodně medu.
A co rozhodně nedělat?
Na Štědrý den se nesmí prát, přináší to smůlu.
Na Štědrý den se nemají čistit stáje, dobytek by pak kulhal.
Před půlnoční mši se nesmí šít ani plést – myši by dílo zničily.
A co vy? Dodržujete některé ze starých štědrovečerních tradic?
Hvězdičku v překrojeném jablíčku vám přeje redakce.
(ilustrační foto bsp)
