Z pokladů Muzea Šumavy
Muzeum Šumavy v Sušici má rozsáhlý sbírkový fond, z něhož může veřejnosti při stálých či příležitostných výstavách prezentovat jen omezenou část. Proto jsme se rozhodli vytvořit drobný cyklus, který by přiblížil kulturní bohatství, které muzeum spravuje. Prezentovat bychom chtěli díla umělecká i přírodovědní, která se nachází v depozitářích či jsou součástí stálé expozice.
Madona z Čímic
Neznámý autor, kolem roku 1500
Pozdně gotická plastika z lipového dřeva, kterou můžeme obdivovat v horním mázhauzu Muzea Šumavy v Sušici, představuje typ Madony Assumpty. Jedná se o zobrazení Panny Marie stojící na půlměsíci s nahým Ježíšem v jedné a se žezlem (dnes ztraceným) ve druhé ruce. Plastika je vysoká 122 cm. Postava Madony je esovitě prohnutá, v kontrapostu, se zvýrazněným pravým kolenem pod volně přehozeným pláštěm s bohatou drapérií u nohou a se zajímavým zahalením měsíčního srpu. Především díky těmto indiciím lze dílo datovat do druhé poloviny 15. století.
Skulptura byla pro muzeum získána roku 1958 od paní Anny Kadlecové z Čímic čp. 56, kde byla umístěna v kapličce u jejího domu. Odtud i její novodobé pojmenování. Původní provenience díla ale není známa. Restaurátor František Kotrba, který Madonu v letech 1959-60 odborně ošetřil, spekuluje, že se mohlo jednat o centrální figuru gotického křídlového oltáře. I když je autenticita sochy znehodnocena poškozenou polychromií či chybějícími prvky (vedle žezla například koruna, mandorla či pravá ruka Ježíšova), zůstává Madona z Čímic cennou uměleckou památkou, která k nám promlouvá především přes své melancholické zamyšlení zrcadlící se v Mariině líbezné tváři.
Jan Lhoták a Jiří Novák, foto Bohumil Krutiš