Petice „NE-35 procent prvních zón v NP Šumava“, kterou podepsalo 11 000 občanů, byla dne 29.11. 2012 předána do rukou předsedy Senátu Parlamentu ČR Milana Štěcha. Přítomen byl také senátor Marcel Chládek, který je předsedou Výboru pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Ti převzali podpisové archy od členů petičního výboru: Petra Martana, poradce v lesnictví; Naděždy Kavalírové, předsedkyně Konfederace politických vězňů ČR; Josefa Kalbáče, poradce prezidenta republiky. Mezi další účastníky patřil i jeden ze šumavských starostů Jiří Jukl z Města Hartmanic.
Začátkem listopadu byla petice již odevzdána do Poslanecké sněmovny, kde bude v nejbližší době uspořádáno Veřejné slyšení. Také v Senátu petenti překročili potřebnou desetitisícovou hranici a budou vyslyšeni a obsah petice projednán na nejbližší schůzi.
Podepsaní občané odmítají zvyšování rozlohy prvních zón v návrhu zákona o NP Šumava, který předkládá Ministerstvo životního prostředí. Vyzývají zákonodárce, aby odhlasovali zákon, který trvale určuje 1. zóny v rozsahu do 20% území a zamezuje tak dalšímu usychání lesů.
Dle členů petičního výboru není navrhovaná 35% rozloha prvních zón výsledkem odborné analýzy stavu a racionálního uvažování. Je jen výsledkem aritmetického průměru názorů účastníků Chalupova kulatého stolu. Připomeňme, že někteří tito účastníci nesou spoluodpovědnost za ekologickou devastaci lesů Šumavy a doposud unikají alespoň morálnímu odsouzení.
Jde o 9 000 ha území zelených lesů, které může být zachráněno před uschnutím tím, že nebude zákonem zařazeno do 1. zón ihned či v budoucnu. Návrh zákona otevírá cestu k uschnutí lesů v oblastech Povydří, Křemelné, Kvildy a Borové Lady. To by bylo špatně a nepřirozené. Jde o 9 000 ha lesů, v nichž by mohl i v budoucnu existovat vysoký zelený les a v jeho stínu růst nový. Jedině tak to má být.
Problémem současné doby již není žír kůrovce. Dnes se ptáme, co se stane v lesích NP až přijde další orkán a padne větší množství stromů. Zachová se správce parku a MŽP stejně, jako v r. 2007, kdy se úmyslně napadené dřevo nechalo bez zpracování? Pokud bude schválen návrh zákona, který stanoví 35% území v režimu bez zpracování polomů a bez kácení kůrovcem napadených stromů, tak se katastrofální historie bude znovu opakovat.
Za petiční výbor
Petr Martan
