POSTŘEH KARLA BERÁNKA: Letošní rok se vyznačuje velkými výkyvy počasí, ale hlavně růstem hub. Nejdříve nerostly vůbec, pak to chtěly dohnat a byly opravdu všude. Nejhezčími parádnicemi jsou muchomůrky červené. Pěkně se vyjímají na každé mezi nebo okraji lesíka. Krásnou podívanou poskytují například cestou na vlakové nádraží naproti Lidlu. Chtěl jsem je již několikrát vyfotografovat pro svou radost, ale až nedávno byl můj pokus úspěšný. Má to však jedno „ale“.
Na místě jsem zastihl pracovníky městských služeb, jak zde uklízejí a kosí trávu až k potoku. Bylo mně proto hloupé rušit je při užitečné činnosti. Museli mít dobrý pocit, když viděli výsledek své práce. O den později znovu beru svůj foťák a už jsem celý nedočkavý, kolik parádnic tu na mě čeká. Co jsem ale spatřil, máte možnost vidět na fotografiích. Za jediné dopoledne (či noc?) dokázali někteří naši spoluobčané z uklizeného a posekaného trávníku udělat malé smetiště. Vůbec nepochybuji, že budou patřit mezi veliké kritiky, jaký že to je ve městě nepořádek (bordel). Dal jsem si tu práci a odkrokoval, kolik je to k nejbližšímu koši kroků. K prvnímu 30 a ke koši u Penny 35. Lenost, lhostejnost, nevšímavost – která z těchto novodobých nemocí postihla ona „prasátka“, která svými odpadky úplně znehodnotila práci druhých? Jak to vypadá u nich doma, nechci raději ani vidět.
Karel BERÁNEK
{gallery}vimperk/2012/rijen2012/uklid/{/gallery}
