Josef Váchal ( 1884 – 1969 )
Šumava umírající a romantická
V roce 2005 časopis Umění vyhlásil anketu o nejvýznamnější dílo českého výtvarného umění 20. století. Na druhém místě se v této anketě umístila Váchalova autorská kniha Šumava umírající a romantická, dokončená roku 1931, jejíž jeden (nesvázaný) exemplář se nachází ve sbírkách Muzea Šumavy.
Mistr Josef Váchal byl samouk. Vyučil se sice knihařem, ale pak se „po svém“ věnoval vlastní, mnohdy málo chápané tvorbě. Vytvořil nepřeberné množství dřevorytů, ex libris i osobitých knih. Když v roce 1927 podnikl Váchal jednu ze svých cest po Šumavě, napadl ho námět na novou knihu a tak se pustil do práce, která neměla do té doby obdoby – psal text, vytvářel barevné dřevoryty a pro svou knihu vytvořil i nové, vlastní písmo. Na odlití liter pro jejích osmdesát čtyři stran spotřeboval autor dvě stě kilogramů směsi cínu a olova, použil dva druhy písma a šestnáct barev. Výsledkem jeho úsilí je Šumava umírající a romantická – monumentální kniha o rozměrech 64 x 48 cm, vážící asi 20 kg. Kniha obsahuje 74 barevných dřevorytů a sám autor o ní pronesl, že je to danajský dar vyžadující mnoho místa k uložení a mnoho síly k přenášení. Když rozevřete tuto šumavskou bibli, nevíte, co obdivovat více, zda barevné dřevoryty, nebo slovesný text, stejně nápaditý jako osobitý. Z knihy je znát, že Váchal prošel Šumavu opravdu krok za krokem. Šumava ho zcela okouzlila, ale pochopil i to, že zde nic není zadarmo, že v tomto drsném kraji se vede neustálý zápas o přežití. Váchal v knize vyslovuje i obavy před vpádem moderní civilizace, průmyslu a nových zvyků. Vidí, jak se do šumavských hvozdů tlačí neukáznění turisté, ubývá tajemství a přibývá hluku. Váchalova Šumava se tak stala vlastně i jednou z prvních ekologických výzev.
Svou práci knize začal Váchal 19. července 1928 a dokončil ji 3. května 1931. 7.září téhož roku si odnesl od knihaře v Praze první svázaný exemplář Šumavy, za který zaplatil 700 korun a dal ke svázání další výtisky. Celkem vzniklo pouhých 11 výtisků této knihy a z toho asi tři zůstaly nesvázané. Dnes se ví o šesti dochovaných exemplářích uložených v muzeích a galeriích. Osud zbývajících není znám, Váchal ostatně hledal kupce obtížně: plnou cenu, 15.000 korun, prý dostal jen od knížete Jana Nepomuka ze Schwarzenberga, za dva tisíce korun odprodal jeden exemplář brněnskému sběrateli Arnu Sáňkovi. Dnes by originál stál několik milionů.
Právě malý počet exemplářů a pevná forma svázané knihy však zapříčinily to, že se Váchalovy jedinečné listy staly téměř nepřístupné veřejnosti a jen málo čtenářů může Šumavou umírající a romantickou listovat, i když by mohla očarovat tolik lidských očí. Šumava umírající a romantická je vlastně jedna velká výstava obrazů, uložená do jedné knihy. A vzhledem k nedostupnosti knihy bylo v ní dosud Váchalovo dílo uloženo jako v trezoru.
V roce 2007 připravila Jihočeská vědecká knihovna první samostatné vydání textové části Váchalovy Šumavy. Ukázalo se však, že vazba osobitého Váchalova jazyka a jeho autorských dřevorytů je velice těsná a originální a že nestačí vydat jen text, který je organickou součástí tohoto velkého a Váchalova nejnáročnějšího výtvarného díla. Na reprint celého díla si totiž žádný český nakladatel zatím netroufal. Byla to velká, až nerealizovatelná výzva, a přesto se nakonec našel někdo, kdo se jí odvážně chopil: pan Ladislav Horáček, který pomyslný trezor otevřel a toto unikátní dílo v původním formátu vydal ve svém nakladatelství PASEKA. Šumavu připravil ve dvou různě velkých podobách. Ta první je přesnou kopií Váchalova originálu a vychází z exempláře uloženého v Muzeu Šumavy. Vydalo se pouze 200 číslovaných kusů, z nichž každý je originál. Váchalova kniha je po slavném Codexu gigas ( Ďáblově bibli ) naší největší knihou.
Text: Mgr. Z. Řezníčková Muzeum Šumavy Sušice, foto J. Váchala: R. Klinkovský, 1947, obr. z autorovy knihy – Boubínský prales
