Do šumavských řek začali dnes pracovníci Národního parku Šumava vysazovat jednoroční lipany. Tím v řekách posilují původní stavy ryb i jejich přirozenou druhovou i věkovou rovnováhu.
„Do šumavských řek se nám dlouhodobě daří vracet druhy ryb, které sem patří. Díky tomu se populace ryb v našich pstruhových vodách přibližuje přirozené rovnováze, jak druhové, tak i věkové,“ pochvaluje si rybářský hospodář Správy Národního parku Šumava Josef Šperl.
Vlastimil Kučava nabírá jednoroční lipany v rybí líhni
Na území Národního parku Šumava jsou čtyři rybářské revíry – Řasnice, Teplá a Studená Vltava a Křemelná, což představuje zhruba 35 kilometrů řek, kde se dá lovit. Jak uvedl mluvčí šumavského parku Pavel Pechoušek, musí správci parku podle zarybňovacího plánu stanoveného ministerstvem životního prostředí do těchto řek vypouštět pstruha potočního, lipana podhorního, mníka jednovousého a střevli potoční, což jsou ryby, které do šumavských řek patří.
„Co se týká lipana obecného, tak každý rok musíme vysadit tři sta ročních ryb do každého revíru na území parku. Do Křemelné dokonce 500 ryb. Dohromady je to asi 1400 jednoročních ryb. Což jsou ryby o velikosti kolem deseti centimetrů,“ uvádí Josef Šperl.
Lipani se na jaře vytřeli v rybí líhni na Borových Ladách, pracovníci Správy parku je odchovali ve zdejším rybníčku. Dnes je vysadili do všech revírů. „Jednoroční ryba se musí vysazovat již v září, v řece si musí naučit přejít na přirozenou potravu, to všechno dříve, než se ochladí voda, aby přežila do jara,“ vysvětluje Josef Šperl.
Stav ryb v řekách na území Národního parku Šumava je dostatečný. „Určitě ale v řekách nemáme velké množství trofejních ryb. Na Šumavě žije dost přirozených predátorů, například vydra říční, volavka nebo čáp černý, které větší ryby zpravidla odloví. Například lipan není ryba, která se schová někam pod kámen. Je dobře slovitelný jak pro vydru, tak pro volavku,“ uvádí Šperl.
V řekách na území Národního parku Šumava má lov ryb zvláštní pravidla. Rybáři tu chytají metodou „chyť a pusť“ a na háčky bez protihrotu. „Rybáři si mohou odnést pouze ryby, které do vod na území parku nepatří, třeba pstruh duhový, nebo dravé ryby, jako je třeba štika, bolen nebo okoun,“ upozorňuje Pavel Pechoušek. Pstruhy i lipany musí rybáři vrátit zpět do řeky.
(jr)
foto: Pavel Pechoušek
