K těm příjemnějším částem včerejšího jednání zastupitelstva města Vimperk patřilo (po úvodních formalitách) vyhlášení letošní soutěže O nejkrásnější květinovou výzdobu domu. Z rukou starosty převzali ocenění manželé Kolmanovi, pánové Bořek a Sarauer, paní Bartošová, paní Kunešová a celková vítězka paní Klementová.
Pak už dostaly prostor ryze pracovní záležitosti, které byly projednávány a diskutovány více než čtyři hodiny, mezi nimi i stále palčivé otázky spojené s nepřizpůsobivými občany města a Romy. Oproti veřejnému setkání před dvěma týdny se ale zastupitelstva zúčastnila pouhá hrstka občanů z veřejnosti.
V ‚klasické‘ agendě zastupitelstva byla v záležitostech majetkoprávních přijata usnesení například k bodům: řešení pozemků dotčených v žádosti Správy NP a CHKO Šumava v k. ú. Vimperk, Lipka, Klášterec a Solná Lhota, prodej budovy bývalé správy budov a pozemků U sloupů, prodeje, nákupy a výměny pozemků, prodej budovy bývalé knihovny ad.
Zastupitelstvo na svém jednání včera také neschválio prominutí poplatků z prodlení placení nájemného dvěma žadatelům, přijalo usnesení schvalující dodatek ke Smlouvě o správě sportovních zařízení týkající se změny správce a schválilo změny městského rozpočtu z hlediska rozpočtových změn (investice ad.) a pohledávek města.
První delší diskusi odstartovalo hlasování o příspěvku na provoz chirurgické ambulance na rok 2013 BH-Nemocnici Vimperk a. s. ve výši 400 tisíc korun. Tento bod byl nakonec odložen na listopadové jednání zastupitelstva s tím, že vzhledem k tomu že v organizaci došlo ke strukturálním změnám zahrnujícím také přesun části hospodaření, zastupitelé odsouhlasili, že dozorčí rada nemocnice poskytne do listopadového jednání přesnou organizační strukturu včetně přehledu hospodaření s přidělenými prostředky města a finančních toků s nimi souvisejících. Teprve poté budou zastupitelé jednat o výši příspěvku pro chirurgickou ambulanci nemocnice. Úvodem diskuse zazněla nespokojenost s jejím provozem co se týká doby čekání na ošetření, neochota zdravotnického personálu vůči pacientům apod. Byly zmíněny také informace o tom, že v nemocnici dochází ke snižování platů, omezování provozu a vznikají důvodné obavy o její budoucnost coby standardního zdravotnického zařízení.
Debata dotýkající se nepřizpůsobivých občanů a Romů přišla na řadu v době prostoru pro dotazy občanů před oficiálním zahájením jednání i v jeho druhé polovině. Zástupce občanů, podnikatelů a nového občanského sdružení Pro Vimperk Zdeněk Kutil se zeptal na aktuální situaci v objektu bývalého hotelu Vltava. Poukázal přitom na fakt, že je zde pozorován, navzdory tomu co bylo řečeno na veřejném setkání nájemci objektu, zvýšený pohyb romských občanů. Z debaty vyplynulo, že město, jakkoli provozovatelé slibovali možnost otevřené kontroly, nemá od minulého týdne (ani městská policie) právo kontrolních vstupů do objektu. Budova stále nemá statut azylového domu, jak uvedla místostarostka a ve spolupráci s úřadem práce a stavebním úřadem bude město dále podnikat kroky k možnosti legální kontroly ze strany samosprávy.
Další možností je kontrola podniku orgány státní správy – konkrétně sociálně právní ochrany dětí. Tato kontrola proběhla v objektu podle informací tajemníka MěÚ Vimperk v minulém týdnu, shledala některé ‚závady‘ a uložila nápravná opatření.
Nicméně jako hotel, jak oponoval Zdeněk Kutil, je možné provoz kontrolovat finančním odborem, který má na starosti správu poplatků za ubytování (kontrola podle hotelových knih ad.). Na to odpověděl tajemník úřadu, že kontrola poplatků je plánována do konce září.
„V této záležitosti budeme dále jednat i s Policií ČR o dalších možnostech kontroly a zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku,“ doplnila místostarostka Ing. Martanová.
Diskuse na toto téma, a téma bezpečnosti ve městě vůbec, pokračovala ve druhé polovině zastupitelstva, kdy na pořad jednání přišla připravovaná žádost města na neinvestiční dotaci na program Podpora terénní práce na rok 2013 – Romský terénní pracovník. V rámci diskuse k tomuto bodu vystoupila také ředitelka Oblastní charity Vimperk Mgr. Dana Marková. Usnesení o schválení podání žádosti o dotaci na romského terénního pracovníka na 0,3 pracovního úvazku na dobu 4 měsíců bylo po diskusi schváleno.
Zazněl ale zjevný nesouhlas občanů s tím, aby se romské menšině poskytovaly další a další sociální výhody o které v podstatě nestojí a které městu nepřinášejí nic viditelně efektivního. Vystoupilo hned několik z nich, aby sice podpořilo snahu města o řešení problematiky, ale zároveň vyjádřilo nesouhlas s tím, aby se tak dělo prostřednictvím „usnadňování“ běžných povinností jejichž neplnění není jinak absolutně tolerováno. Nicméně odůvodnění projektu s tím, že minimálně okamžitým efektivním výstupem jsou bezprostřední informace o stavu a počtu příslušníků romské komunity ve Vimperku a možnost práce s nimi, přesvědčilo zastupitele, aby žádost o dotaci (finanční spoluúčast města na letošní rok je 7 tisíc korun), podpořili.
Vzápětí byla probírána Výzva starostů 2013, k níž se Vimperk přihlásil právě také na veřejném jednání. Na jedné straně panuje obecný názor – ano, připojme se, k systémové změně je zapotřebí větší síly než jednoho města; na straně druhé je viditelná obava z vedlejšího efektu – o Vimperku by se mohlo veřejně mluvit jako o městě, které má (podobně jako ta, která Výzvu iniciovala Šluknov, Varnsdofr, Duchcov ad.) problémy s romskou menšinou a bezpečností. To nese samozřejmě i negativní dopad na veřejný život, turistický ruch, každodenní život obyvatel města na ulicích, ve školách.
I tento bod ale nakonec zastupitelé podpořili s tím, že je třeba (a místostarostkou komentované další kroky, které město aktivně podniká to dokládají) samostatně dále intenzivně pracovat na tom, aby ve městě takové problémy vůbec nevznikly.
Ještě byla doplněna některá fakta k ulici Pasovská, konkrétně objektům čp. 29 a 150 – v rámci další diskuse.
„Objekt č. 150 uvažuje město přestavět na azylový dům? Tak to totiž vyplývá ze zprávy k vysvětlení žádosti o dotaci neinvestičního projektu,“ ptal se Zdeněk Kutil.
Takové tvrzení místostarostka popřela s tím, že jde o hodnocení stavu pro dodatečné schválení druhého kola výzvy na neinvestiční dotaci pro terénního pracovníka, kde byla popsána aktuální situace k 31. červenci – město má několik objektů v této lokalitě, kdy vzhledem k technickému stavu zmíněného objektu zvažuje jeho přestavbu na azylové a startovací bydlení pro sociálně slabší rodiny z důvodu regulace nákladů bydlení – v objektu je lokální topení. (Tak je to uvedeno v příloze citované žádosti).
„Materiál je datovaný 4. 9. My jsme tu o den později řešili veřejně hotel Vltava, aby z něj nevznikl azylový dům…a vy týden na to předkládáte zastupitelstvu tento materiál, v němž je jasně uvedeno, že město zvažuje přestavbu čp. 150 na azylový dům?“ směřoval svou otázku na místostarostku.
„Opakuji, že tento mateiál byl posílán do vlády 31. července. Co se týká čp. 150, kde je 12 bytových jednotek, tak naším záměrem bylo, v jednom patře udělat startovací byty a v jednom patře jeden až dva byty, kam bychom mohli ve statutu azylového bydlení umisťovat naše rodiny. Objekt čp. 150 by v žádném případě neměl být celý azylový dům. Tento materiál jsem předložila zastupitelstvu tak, jak jsem jej předkládala k 31. červenci do vlády. Co se týká Vltavy, o tom problému jsme se dozvěděli 16. srpna.
Takto podaná informace je opravdu špatně vykládána a dávána do špatného kontextu. Naším záměrem bylo získat pro Vimperk možnost kontrolovaného bydlení s režimem pro vlastní lidi, nikoliv celý azylový dům pro cizí. Tak je to také v komunitním plánu města,“ vysvětlila Ing. Martanová. „Co nakonec vznikne v objektu čp. 150 na Pasovské ulici je věcí rozhodnutí celého zastupitelstva,“ doplnila.
I přes toto vysvětlení ale zůstává ve vzduchu viset obava z budování podobných zařízení, která by, i s patřičným, zákonem stanoveným statutem, dala možnosti přistěhování cizích sociálně slabých a nepřizpůsobivých rodin do města, čemuž se ale Vimperk (včetně radnice) v souvislosti s aktuálním děním kolem Vltavy brání. Je třeba postupovat v této oblasti nanejvýš obezřetně, aby nebyl vytvořen precedens, který by nebylo možné zvrátit. Zároveň byl zmíněný také objekt č. 29, který je, podle místních obyvatel v jeho blízkosti, více než problémový (kriminalita, prostituce, drogy…).
Podle slov místostarostky je tento dům a jeho provoz řešen od podzimu roku 2011 ve spolupráci s kontrolními orgány stavebního úřadu (uložena nápravná opatření), hygieny, hasičů, policií. Samospráva dala také podnět k prošetření situace úřadem práce.
Z diskuse bylo zřejmé, že oběma ‚stranám‘ – jak městu tak občanům, jde v podstatě o jedno – zajistit dostatečnou bezpečnost a předcházet nárůstu další kriminality, majetkové, drogové apod. Jasné je i to, že samospráva má poměrně svázané ruce a zcela jiné pravomoce než státní správa a občané i proto sami iniciují další aktivity.
Související otázka bezpečnosti města byla mimořádně zařazena do programu po stažení bodu „Návrh změny Vyhlášky k regulaci hazardu.“ Bezpečnost města vidí místní občané jako velmi problémovou. Jsou nespokojeni s prací městské policie, která na základě výsledku včerejšího jednání bude předkládat radě města vyhodnocení své činnosti za letošní rok podle schváleného usnesení: „zastupitelstvo města ukládá radě města předložit na listopadové zasedání zastupitelstva města kompletní zprávu o činnosti městské policie“.
Jednou ze zmíněných občanských iniciativ je návrh (o. s. Pro Vimperk) na zajištění možnosti výkonu služby bezpečnostní agentury, která by zajistila lepší pořádek a dohled v inkriminovaných místech. Znovu byla na podporu návrhu uvedena konkrétní města, která tuto službu využila.
K tomuto bodu, který byl již předběžně navržen na veřejném setkání, bylo přijato usnesení: „Zastupitelstvo města ukládá radě města projednat možnost využití bezpečnostní agentury k zajištění pořádku ve městě. Zodpovídá rada města, termín: do 23. října 2013.“ Výsledky by pak měly zaznít také na listopadovém zastupitelstvu.
Mezi poslední body jednání včerejšího zastupitelstva patřilo projednání Obecně závazné vyhlášky o místních poplatcích (poplatky ze vstupného), která se měnit nebude, dále půjčka na investici „Vimperk – sportovní areál – kanalizace a regenerace fotbalové plochy a návrh smlouvy o společném postupu při rekonstrukci komunikace a vybudování veřejného osvětlení.
K jednotlivým aktuálním problémům a bodům se budeme na našich stránkách vracet.
A. Staňková
