Více než čtyři stovky odpůrců těžby zlata se sešly na kašperskohorském náměstí v soboru 24. srpna, aby svou přítomností dli najevo obavy o další osud Šumavy a vyních průzkumů v oblasti. Průzkumy a těžba by se dotkly mnohem širší oblasti, než jen Kašperských Hor. Proto pozvání na setkání přijali také starostové okolních obcí, kterým není osud Šumavy lhostejný. Nechyběli ani zástupci z partnerského města Grafenau. Jen z Rožmitálu přijelo podpořit snahy o zastavení procesů vedoucích k povolení těžebního průzkumu, těměř sto lidí, což bylo mimochodem více, než se účastnilo místních.
Po přivítání předsedou občanského sdružení Šumava nad zlato a starostkou Kašperských Hor se u mikrofonu vystří dali hosté z řad politiků, kteří přijali pozvání a vyjádřili podporu zachování přirozených hodnot Šumavy a nesouhlas s těžebními průzkumy a pracemi.
Mj. to byli Jan Látka, Milan Štěch. V rámci setkání byl také přečten dopis od prezidenta Miloše Zemana, který v něm těžbu na Šumavě zásadně odsuzuje, podobně jako hejtman Plzeňského kraje Milan Chovanec. Promluvili také předsedové sdružení Čechy nad zlato, Rožmitál nad zlato a bývalý ministr životního prostředí Kužvart – asi je již zbytečné dodávat, že také v duchu ochrany Šumavy.
Nesouhlasným hučením ze strany účastníků setkání byl mezi vystupujícími přijat Milan Bursík. Podporu snahám o zabránění povolení průzkumů svou přítomností vyjádřili starostové všech měst v povodí Otavy, chyběl jen sušický.
Mezi nejzajímavější příspěvky patřil ten se kterým vystoupil fyzikální chemik prof. Ing. Rudolf Zahradník, DrSc., mj. bývalý první předseda Akademie věd ČR.
Že těžbu nechtějí ani teď ani v zájmu budoucnosti svých dětí, demonstrovali rodiče s kočárky.
Po ukončení první části setkání na náměstí se více než polovina účastníků sešla u paty plánované odkalovací nádrže pod Kašperkem, kde byly k dostání podrobné informace o rozsahu a dopadech průzkumů a těžby, informační a propagační materiály sdružení Šumava nad zlato a také detailní popis katastrofických následků pro města povodí Otavy v případě, kdy by došlo k protržení hráze…
Protestní akce na náměstí i pod Kašperkem měla za cíl především otevřeně se postavit nesmyslné devastaci jen těžko (možná vůbec) obnovitelného přírodního bohatství. Závěr setkání sice zpestřila hudba, ale přítomným v myslích znělo především přání: hlavně ať politici splní, co slíbili a pomohou zachránit Šumavu před neuváženými nepřirozenými zásahy – pro tuto i další generace.
text a foto: Emil Kintzl