Před 630 lety začal vřít spor o hospodářsky důležitou oblast hraničního hvozdu – území Velkého Zdíkova, k němuž patřila i dnešní Kvilda. Hamerský a Kvildský potok za to mohly – na jejich horních tocích se rýžovalo zlato a vzhledem k tomu, že o něj projevovali ustavičný zájem, mimo vlastníků – Johanitů i majitelé kašperskohorského panství (dnes Horská Kvilda), patrně ho nebylo málo. Jenže Johanité si majetek bránili a tak byla rozepře na světě.
Humornou, ale historii kopírující scénku, předvedli členové skupin historického šermu v sobotu na Kvildě, kde se konala malá slavnost při příležitosti připomínky výročí tohoto hraničního sporu.
Několik desítek diváků přihlíželo nejprve strkanicím, pak slovním půtkám, nakonec i hrubé síle a opravdovým soubojům o to, kdo bude správcem bohatého území.
Do role správců obou znepřátelených panství se (patřičně vyšňořeni) převtělili organizátoři kvildských slavností, starostka Kašperských Hor Bohuslava Bernardová a starosta Kvildy Václav Vostradovský.
Dohlíželi společně nad regulemi soubojů a ani jeden z nich nechtěl nechat soupeři sebemenší výhodu. Zdálo se, že souboje budou nekonečné a spor o zlato nebude nikdy dobojován… ale! zasáhl král. Rozhodl, že kašperskohorští musejí zaplatit za vyvolání sporu půl hřivny zlata a při urovnal.
V závěru slavnosti poděkovali oba „správci panství“ divákům i účinkujícím a věnovali se také aktuálně otázkám souvisejícím s dalším možným průzkumem těžebních ložisek na Kašperských Horách.
„Zlato v minulosti nic dobrého Šumavě nepřineslo a nepřináší,“ uvedl Václav Vostradovský. Zároveň vyzval starostku Kašperských Hory Bohuslavu Bernardovou k několika slovům na toto téma.
Čechy nad zlato
Bohuslava Bernardová seznámila přítomné s aktuální situací ohledně žádosti několika těžařských společností o opětovný průzkum lokalit, který by zahrnoval nejen Kašperské Hory, ale také Rejštejn, Hartmanice a Nezdice. kdo dostane povolení k průzkumu, má pak přednostní právo k těžbě. Nedávný průzkum, který probíhal ve štole Naděje prokázal, že se zde stále nachází poměrně velká ložiska zlata i wolframu.
Proč se obce staví proti průzkumu?
„Platný horní zákon říká, že zlato a wolfram jsou vyhrazené nerosty ve vlastnictví České republiky, která o nich rozhoduje. Souhlas se žádostí o průzkum musí také udělit obec, na jejímž území by probíhal. Co je ale nejdůležitější je to, že zakazuje využití technologie kyanidového loužení, nebo postupů využívajících kyanidové sloučeniny, které by přírodě a prostředí rozhodně neprospěly. Ovšem v novém zákoně, který se připravuje, je vše jinak – obec které se to týká by do toho neměla co mluvit, zlato a wolfram by neměly být vyhrazenými nerosty a tím by se staly součástí pozemku. O něm a o případné těžbě by pak rozhodoval jeho vlastník. V novém zákoně má být i vypuštěn zákaz kyanidu.
A dále – všechny firmy, které o průzkum žádají, jsou společnostmi se zahraniční účastí. Ve zjednodušeném scénáři si lze její působení představit asi takto: přijede, prozkoumá, vytěží, odjede. A komu pak zbude starost o těžbou poznamenaná území? No přece obci, na jejímž správním území se nachází. Nehledě na to, že z přiznaného zisku zůstane v naší zemi 10 %, zbytek odteče do zahraničí. Nevidíme nic pozitivního, co by průzkum a případné povolení těžby přineslo,“ uvedla v důvodech nesouhlasu obce i jednotlivců.
„Kašperské Hory jsou členem sdružení právnických osob Čechy nad zlato, přímo v Kašperských Horách sídlí občanské sdružení fyzických osob Šumava nad zlato.
24. srpna od 13 hodin bude v Kašperských Horách probíhat na náměstí akce s názvem „Setkání odpůrců těžby zlata na Šumavě.“ Na tuto akci jsme pozvali čelní představitele státu, Středočeského, Jihočeského a Plzeňského kraje, poslance, senátory i starosty obcí ležících po proudu Otavy až do Písku, protože v případě uvolnění použití kyanidu jsou ohroženy i vodní zdroje. Přijďte nás podpořit přímo do Kašperských Hory,“ doplnila.
Jaké bude „finále“ této kauzy, to se ještě dnes nedá s jistotou určit. Rozhodně ale obce nečekají s rukama v klíně a věří, že jejich výrazný nesouhlas vyjadřovaný i formou petice, bude brán v potaz při tvorbě nového zákona.
„Přeji nám všem, aby Kvildsko, Kašperskohorsko i celá Šumava zůstaly ‚chráněným‘ a doceňovaným územím. Aby byly stále bohaté čistou přírodou a tu jsme mohli zachovat i dalším generacím,“ loučil se Václav Vostradovský.
Po zbytek sobotního odpoledne bylo možné si ve vojenském ležení přítomných rytířů „osahat“ zbroj i zbraně, podívat se do stanů, vyzkoušet střelbu. Podívaná pro malé i velké diváky byla vítaným osvěžením víkendového dne.
-as-
Foto ze sobotních slavností a setkání na Kvildě najdete ZDE.
