Plán péče, zonace, nejlepší zpeněžení dřeva, nebo e-shop. Uplynulý rok patřil k těm nejdůležitějším v dějinách Národního parku Šumava
Klíčová – taková byla pro celou Správu Národního parku Šumava doba uplynulých 12 měsíců s novým vedením, rok, kdy Šumavu vede ředitel Jiří Mánek. V mnohém byla tato doba zásadní a pro budoucí směřování národního parku dokonce rozhodující.
Slatě, jezera, rašeliniště, ale také návštěvnická centra, vyhlídková místa a cyklostezky – z hlediska turistiky a ochrany přírody unikátní přírodní prostředí. Náš největší národní park – Šumava. 6 písmen. A také 6 klíčových bodů, 6 minipříběhů, které charakterizují dobu posledních 12 měsíců Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava.
Š – Šok
Takové byly pocity při zevrubné kontrole hospodaření v červenci 2012, kdy začala éra vedení Jiřího Mánka. Zoufalá ekonomická situace na hranici insolvenčního řízení. „Hospodářský výsledek byl k 30. červnu 2012 mínus 33,6 milionů korun. Na účtu s bídou na měsíční platy. Tento deficit se v následujících měsících dále prohluboval až do září, kdy činil mínus 40,5 milionů korun,“ uvádí Jiří Kvapil, ekonomický náměstek ředitele Správy NP a CHKO Šumava.
V dalších měsících po razantních úsporných opatřeních, zásadních změnách v politice prodeje dřeva, zároveň úspěšných vyjednáváních se zřizovatelem, kterým je Ministerstvo životního prostředí ČR došlo ke zvratu.
Hospodářský výsledek na konci roku skončil sice ještě v deficitu, ale pouze ve stavu mínus 0,5 milionu korun. Navíc už měli ekonomové správy parku vytvořenou finanční rezervu ve výši 36,5 milionu korun. V tomto trendu správa parku dále pokračuje. Při meziročním porovnání výsledku hospodaření za první pololetí byl hospodářský výsledek v roce 2012 mínus 33,6 milionu korun, v roce 2013 plus 47,6 milionů korun.
„Zpočátku to nebylo pro nikoho příjemné, utahovat šrouby a propouštět. To není nikdy populární. Přestali jsme platit různé předražené právní služby, utrácet za desetimilionové studie na vimperský zámek, nastavili transparentní prodej dřeva. V autech máme GPS, které sledují jejich provoz. Daří se nám toho zvládat více v méně lidech. Krizi jsme zažehnali, na druhou stranu je pořád ještě co zlepšovat,“ komentuje Jiří Mánek.
U – Událost (i) roku
Událostí nejen uplynulého roku, ale i desetiletí je ustanovení Návštěvního řádu, po deseti letech krátkodobých provizorií, konečně na dobu bez omezení. Událostmi dvacetiletí lze nazvat přípravu a finalizaci nového Plánu péče, a zejména nové podoby zonace národního parku. Plán péče – naprosto klíčový dokument důležitý pro další existenci parku a ochranu zdejší vzácné přírody byl letos po třinácti letech projednán a schválen Radou Národního parku Šumava a odeslaný na Ministerstvo životního prostředí ČR k vyhlášení tak, aby mohl začít platit od roku 2014 – na dobu dalších 15 let. Ačkoli měl být nový Plán péče platný již od 1.1. 2011, nepodařilo se ho tehdejšímu vedení připravit. Tři roky musel být park v provizoriu. Teď je, ale nejistota je pryč!
Vedle těchto klíčových dokumentů, současné vedení dokázalo dovést ke schválení novou podobu zonace Národního parku Šumava. Všemi kritizovanou, rozdrobenou první zónu ochrany přírody z roku 1995 se podařilo zcelit. Ze 135 ostrůvků se stalo 35 velkých celků. Národní park Šumava má připravenou největší první zónu v celé historii parku. Zvětšuje se o celých 100 procent a to na 18 tisíc hektarů a stejně tak má park historicky největší a respektovanou oblast ponechanou jen přírodě – 15 tisíc hektarů. Vše se podařilo vyjednat a dohodnout se šumavskými obcemi a s Radou Národního parku Šumava. Vše bylo projednáno podle Zákona o ochraně přírody. Nyní je vše na Ministerstvu životního prostředí a čeká se na její vyhlášení.
„Na ploše 15 tisíc hektarů si nebudeme udělovat žádné výjimky ke kácení, jako tomu bylo po stovkách za minulých dob. Kromě Plánu péče a zonace se samozřejmě celý rok intenzivně jednalo a připravoval se Zákon o Národním parku Šumava, který nyní leží v poslanecké sněmovně před druhým čtením,“ shrnuje ředitel Mánek roční práce na zásadních koncepčních materiálech nezbytných pro budoucnost Národního parku Šumava.
M – Milovníci Šumavy
Pro ty se snaží současné vedení dělat maximum. Sem patří všichni ti, kteří na Šumavu rádi přijíždějí a pobývají zde a samozřejmě ti, kteří na Šumavě žijí a vidí zde i svou perspektivu. „Mezi spokojeností návštěvníků a šťastným životem místních obyvatel je těsné pojítko. To si uvědomujeme a snažíme se o vytvoření udržitelných podmínek života na Šumavě,“ uvádí Josef Štemberk, vedoucí oddělení marketingu Správy NP a CHKO Šumava. Teprve při ekonomických přínosech z turismu v národním parku vzniká pravý sociální smír mezi ochranou přírody, místními a návštěvníky. Správa se snaží k tomu svými projekty a aktivitami maximálně přispívat.
Zítra na webových stránkách parku začne poprvé v jeho dějinách fungovat e-shop, kde bude k mimo jiné k mání originální a funkční oblečení s originální značkou Národní park Šumava.
Aktuálně se také staví další část šumavské cyklomagistrály Skelná-Vysoké lávky, „Opravili jsme dvě cesty na Borovoladecku, dalších 15 bude následovat hned po ukončení hlavní sezony. Připravujeme další 2 vyhlídková místa – na Plešném jezeře a na Českých Žlebech. Letos bude stát i rozhledna na Chlumu s výhledem na neopakovatelná rašeliniště Mrtvého luhu. Kompletně obměníme přístřešky pro turisty po celé Šumavě. Po prázdninách začneme rekonstruovat hájenky na Březníku a dokončený bude i projekt malých parkovacích ploch v Jižní části Šumavy,“ jmenuje Tomáš Fait, náměstek ředitele pro vnější vztahy.
A – Asanace
Kůrovcová kalamita? Ta už je dnes minulostí! Během let 2011 až 2013 se podařilo kůrovcovou kalamitu zastavit na téměř celém území Národního parku Šumava. Tam kde byl prostor ponechán kůrovci, již téměř veškerý pro něho atraktivní smrk žírem přemnoženého kůrovce odumřel. A v zásahových oblastech se udělalo maximum možného, aby se tu kůrovec přestal množit.
„Zatím se potvrzuje klesající trend množství zpracovaných kůrovcem napadených stromů z let 2011 a 2012. V roce 2010 padl historický rekord zhruba 350 tisíc kubíků vytěženého kůrovcového dřeva. Před dvěma lety musela správa vytěžit necelých 240 tisíc kubíků kůrovcových stromů, loni to bylo necelých 78 tisíc kubíků. Objem kůrovcového dříví v letošním roce zatím dosahuje poloviny objemu roku 2012,“ uvádí Jan Kozel, náměstek ředitele pro lesní ekosystémy.
První kubíky již v lesích Národního parku Šumava přibližují první čtyřnozí zaměstnanci správy parku – tažní koně. Momentálně na území Národního parku Šumava pracují čtyři koně – Strážný, Kvilda a Borová Lada. Další během tohoto roku přibydou na Modravě, Českých Žlebech a na Srní. Vedle práce v lese budou při atraktivních předváděcích akcích sloužit i jako atrakce pro turisty.
„Reakcí na pokles napadení lesních porostů kůrovci byla i opatření spojená s omezením aplikace přípravků na ochranu lesa. Letos se tyto přípravky použili pouze v nejohroženějších lokalitách okolo Modravy a Srní, a to proto, aby se kácelo pouze minimální množství živých stromů. Lapáky ošetřené přípravky na ochranu lesa totiž vydrží celou sezónu a nemusí se tak opakovaně kácet další živé stromy,“ doplňuje náměstek Kozel.
Díky aktivní politice v prodeji dřeva, včetně navýšení jeho podílu prodaného v aukcích se podařilo významně navýšit průměrné zpeněžení jednoho kubíku prodaného dřeva.
Pro srovnání: zpeněžení za první pololetí minulých let –
2010 – 1.146 Kč/m3
2011 – 1.348 Kč/m3
2012 – 1.382 Kč/m3
2013 – 1.565 Kč/m3
Za první pololetí roku 2013 činí zpeněžení jednoho kubíku 1.565 korun, což je nejvíce v historii Národního parku Šumava – letos se dřevo z Národního parku Šumava prodává o 400 korun dráž, než v roce 2010 a téměř o 200 korun dráž, než v roce 2012.
„Za stejné množství prodaného dřeva v prvním pololetí letošního roku, utržila správa parku o 18 milionu korun více, než před třemi lety. Díky tomu můžeme opravit naše léta neudržované ubytovny a lépe investovat do údržby svého majetku,“ uvádí ředitel Mánek.
V – Vzkříšení
I tak lze nazvat stav Národního parku Šumava ve druhé polovině roku 2013. Cesta k tomu ale nebyla jednoduchá – úspory na mzdách a snížení počtu zaměstnanců. V období 1.7.2012 až 30.6.2013 klesl jejich počet z 295 až na současných 262. Tím se snížily náklady na mzdy o více než jeden milion korun měsíčně.
Významně se projevilo i zeštíhlení vozového parku o 23 vozidel, které správa parku výhodně prodala v elektronických aukcích. Do zbylých vozidel byly následně nainstalovány jednotky GPS – z důvodu další kontroly jejich provozu.
Očekávaná úspora ujetých kilometrů se dostavila záhy. Každý měsíc se ujede až o 30 tisíc kilometrů méně než v dobách bez GPS. Tím správa parku spoří za pohonné hmoty až 100 tisíc korun každý měsíc.
„Byl to krok pro některé zaměstnance nepopulární, ale z pohledu racionalizace chodu organizace naprosto oprávněný. Sto tisíc ušetřených korun měsíčně nám umožňuje vylepšovat infrastrukturu pro návštěvníky, jako jsou vyhlídková místa,“ pochvaluje si Mánek.
Po dlouhých letech nejistoty a tahanic se podařilo domluvit převod vimperského zámku. Zámek si s sebou odnáší i jeden velký otazník. V současné době totiž vyšetřuje Policie ČR projekt na jeho rekonstrukci.
A – A co bude dál?
V současné chvíli má správa parku v různých fázích rozpracování přes 80 projektů za více než 600 milionů korun. Ti co na Šumavu dorazí, se na jejich zhmotnění mohou těšit již tento nebo příští rok.
„Když jsme před rokem převzali Správu, nejen že nebyly peníze v kase, ale nebyly ani připravené žádné projekty k žádostem o dotace. Cílem uplynulého roku bylo připravit co nejvíce projektů, které budou připraveny pro případ vypsání dotačních výzev,“ posteskl si ředitel.
Správa má dnes nejenom v zásobě desítky připravených projektů, ale má také prostředky na spoluúčasti na jejich financování a především řadu projektů již realizuje.
„Během tohoto roku začneme se stavbou návštěvnických center Zoologického programu na Kvildě a na Srní za zhruba 160 milionů korun. Budeme také stavět lávky – Černý Kříž a Roklanský potok, postavíme rozhlednu na Chlumu s výhledem na rašeliniště Vltavského luhu. Připravujeme další rozhledny, zahájili jsme kroky k výstavbě centrálního návštěvnického centra, o kterém se hovoří již od roku 2004,“ jmenuje ředitel Mánek.
„Zároveň chystáme nové pojetí informačního systému, k jehož vytvoření jsme se inspirovali při služební cestě do Velké Británie,“ doplňuje.
Sám ale přiznává, že ne vše se během uplynulého roku podařilo tak, jak by si přál. „Řešili jsme krizové situace a připravovali budoucí koncepci a ne vždy zbýval čas pro vlastní zaměstnance. Krize je zažehnána, nejsme nuceni propouštět a můžeme lidem i mírně přilepšit. V každém případě musíme s našimi lidmi více pracovat, protože mají v sobě, mnohdy neprobuzený potenciál. Chceme také lépe pracovat s šumavskými podnikateli a pokračovat v dobré komunikaci s obcemi,“ prozrazuje Mánek další směr správy parku.
Správa parku také cítí zodpovědnost za osud bývalých rot vojenské pohraniční stráže. Po desetiletí její vedení přešlapovalo nad tím, co se rotou uprostřed Kvildy, letos v létě se podařilo jizvu na tváři Národního parku Šumava konečně zlikvidovat.
Vedle toho se správa parku rozhodla převzít objekt bývalé vojenské roty na Borových Ladech a usiluje o získání objektů bývalé vojenské roty na Stožci, na Prášilech, Debrníku.
-tz, pp-
