Vimperk a Šumava v proměnách, náladách, detailech a občas i překvapeních … tím vším je fotokronika Jana Tláskala http://obec.sumava.eu/index.php/sumava/131-fotografove/3563
30. června:
Polovina roku 2024 je za námi, loučící se červen (letos nanejvýš příznivý pro školní veřejnost všech generací, jíž v podobě svého posledního víkendu věnoval dva dny, které se ještě neodečítají z prázdnin) ji orámoval dusným počasím s neustálým příslibem vydatných bouřek.
Ranní Boubín v tom směru nevydal žádné zásadní jednoznačné svědectví, …
… neboť z toho, co bylo k vidění z rozhledny, dnes za většinově stojatého vzduchu okupované hustými hejny drobounkých mušek, se dala předvídat rozmanitá vyústění.
V každém případě však oko lákala téměř neustávající série krepuskulárních paprsků, …
… v závislosti na rozvrstvení a hustotě svrchní oblačnosti dosahujících nejen na Bobík, …
… ale prakticky na celou Trojmezenskou hornatinu.
Jak již bylo zmíněno, povětšinou stojatý vzduch chvílemi zčeřil západní větřík o maximální rychlosti 3,1 m/s (11,16 km/h). Teplota sice od posledního měření poklesla, avšak nijak citelně. Možná jen symbolizovala mnohem větší předpovídaný pokles, o nějž by se měly zasloužit právě slibované silné bouře, očekávané zhruba od poledního času dále.
Západní obzor se sice hlásil náznakem přibývání oblačnosti, ale celkem brzy se začalo naopak vyjasňovat do převládajícího slunečna. Zdálo se tak, že živly opět budou k Šumavě milostivé a jejich případné řádění si vychutnají jiné lokality naší vlasti. Aspoň zapršet by však po řadě dusných dní mohlo.
29. června:
Zámecká střecha zaznamenala velký pokrok (viz 14. červen), …
… ovšem nedojde-li k přeložení i zbývajících – tmavších částí, bude nějaký čas působit poněkud, řekněme, opticky nesourodě.
Nu a o drobných prohřešcích, jimž sice mohou být na vině zjevné nerovnosti krovu, ale časem by se mohly ukázat jako nikoli pouze kosmetické vady na kráse, páni pokrývači jistě vědí a počítají v mezích daných možností s jejich co nejúčinnější nápravou.
28. června:
Zdálo by se, že finální červnové dny jsou si podobny jak ono příslovečné vejce vejci, …
… ovšem teplota citelně vzrůstá …
… a obloha, obzvláště pozorována z patřičného rozhledu a nadhledu – ano, nejlépe z Boubína, nabízí bezpočet nejrozmanitějších oblačných variací.
Dnes v jejich rámci nejvíce zaujal velmi slibný cumulonimbus (hned na prvním snímku), svádějící k otázce, zda se náležitě pochlapí a přinese poctivou bouřku. Několik osamělých blesků, avšak fotograficky nepolapitelných, se skutečně v nepředvídatelných okamžicích ukázalo, ale jinak zůstal potenciál charakteristického bouřkového mraku nevyužit.
Bez zajímavých objevů nezůstalo ani pozorování zbytku oblohy všemi směry, …
… což svým způsobem vyvážilo liknavost, ba lenost vzpomínaného cumulonimbu.
A tak lze zbytek snímků oblohy nad Boubínem posledního školního dne před hlavními prázdninami (u nichž je tradičně těžké hádat, těší-li se na ně více žactvo nebo kantorstvo) ponechat bez dalších komentářů, …
… které může zajímavěji nahradit nevyčerpatelná fantazie, …
… bohatě zde podněcovaná a inspirovaná.
.
.
Již v dopoledních hodinách bylo možno vimperskou teplotu charakterizovat jako nefalšované dusno, takže se nelze divit, že i na rozhledně teploměr vykazoval překročení dvacetistupňové hranice. Západní vítr tak svou maximální rychlostí rovných 7 m/s (25,2 km/h) působil jako velmi vítané osvěžení.
V daných okamžicích už se z opticky působivé oblačnosti neblýskalo, …
… což ale nakonec zásadně nevadilo. I tak krajina okolo Boubína dokázala nabídnout velmi poutavé momenty, …
… svádějící k pomyšlení, že to nejlepší teprve může přijít.
A přišlo, jen nikoli v podobě toužebně očekávané poctivé fotogenické bouřky, nýbrž – mimochodem přesně po deseti dnech – dalších červnových nočních svítících oblak, …
… tentokrát na západní straně. S přibývající tmou krásný úkaz jako vždy slábl, až postupně zcela vymizel.
27. června:
Série horkých dní s vyhlídkami na bouřky pokračuje … ale současně nabízí příležitosti pocítit v krajině nespoutanou volnost i posvátný klid.
26. června:
Na dnešek byly opět slibovány bouřky. Oblačnost na dohled z Boubína signalizovala, …
… že tentokrát by se předpovědi mohly naplnit v širším měřítku.
Nejen obloha se však starala o báječné zážitky. Bylo možno otočit pohled také opačným směrem, tedy k zemi. Polehávání vzrostlé trávy působí tady na vrcholu hory podobně jako třeba v nížinách poblíže Vltavy – vytváří velmi působivé kompozice.
K pohledům všemi směry z věže není co dodávat.
.
.
.
.
.
.
Podobně jako v nižších polohách měla i tady teplota nakročeno k překonání dvacetistupňové hranice. Východní větřík o rychlosti 4,2 m/s (15,12 km/h) v tom jistě nebyl překážkou.
Jak vidno, vyhlídková plošina rozhledny bohatne nejrozmanitější výzdobou, zde dokonce politického rázu.
Ne vše je ale dešifrovatelné stejně snadno jako nálepky antifašistů.
Příští bouřky se postupně začaly hlásit nejen přibývající mnohotvarou oblačností, …
… ale především vzrůstajícím dusnem, které na cestě nad Basumskými lukami takhle znehybnilo ještěrku. Jindy by v mžiku prchla, tady se ovšem slastně vyhřívala, takže působila jako dokonalá modelka.
Vimperk si do večera užil lijavců i vzdáleného hřmění, avšak výstavní obří cumulonimbus, takhle se okolo půl sedmé rozprostírající mezi Výškovicemi a Homolkou, nakonec proti očekávání nepřinesl pražádnou bouřkovou aktivitu. Namísto ní se rozplynul do ztracena. Fotografičtí lovci blesků se tedy musejí obrnit trpělivostí, jež by mohla přinést své ovoce v příštích dnech.
25. června:
Opět nadešel čas kouzelných kosatců sibiřských, …
… čas modrofialových krasavců.
24. června:
Kašperské Hory lehce netradičním pohledem …
… za doprovodu čiperného hmyzu.
23. června:
I uprostřed hustého neprostupného borůvčí …
… se mohou ukrývat půvabné přírodní klenoty.
22. června:
V noci se přece jen dosyta vyřádily bouřky s vydatným deštěm, takže se nelze divit mocné oblačné čepici, …
… do níž se od samého rána halil boubínský vrchol.
Předpolední čas však ukázal, že jí nebude souzeno delší trvání, a skutečně se ještě do oběda rozpustila.
21. června:
Druhý letní den byl vlastně prvním kompletně letním … a nabídl mimo jiné k barevnému vychutnání pošumavskou lokalitu, …
… již by bylo nejlépe možno charakterizovat tak, že je v ní máku jako máku 🙂 .
Meteorologové opět varovali před výraznou bouřkovou aktivitou, provázenou ničivým krupobitím. Tato prognóza se bohužel dramaticky vyplnila v oblasti mezi Vodňany a Cehnicemi, naše končiny naštěstí minula. Doufejme, že nenastanou situace, na jejichž základě by toto konstatování bylo nutno doplnit slůvkem zatím.
20. června:
Po nočním dešti se první letní den probudil do poměrně husté mlhy, …
… která ovšem bývá v pravý čas na pravém místě zdrojem nefalšovaných přírodních kouzel.
19. června:
Jeden z nejteplejších červnových dnů se loučil s celkem střízlivou působivostí. Nebylo by divu, kdyby celodenní horko vyústilo v bouřku, ale ty se tentokrát vyřádily kdesi na pomezí Slezska a Slovenska.
18. června:
Kouzelný jev zvaný noční svítící oblaka si ve fotokronice nepředstavujeme poprvé, ovšem vždy se tak zatím dělo až v červenci. Zde konkrétně vzpomínkové foto z 5. 7. 2020 …
… a zde o den později loňského roku.
Letošní rok si s touto úžasnou podívanou pospíšil již mezi druhou a třetí hodinu osmnáctého dne červnového – stihl to tedy vlastně stále ještě na sklonku astronomického jara, jemuž zbývají již jen pouhé dva dny. Letní slunovrat uvítáme ve čtvrtek 20. června v čase 22:51 .
Nedejme se mýlit tím, že noční svítící, či jiným názvem řečeno polární mezosférická oblaka opticky vnímáme jako situovaná prakticky nad obzorem – ve skutečnosti náležejí k nejvýše položeným, a to až do výšky pětaosmdesáti kilometrů nad zemským povrchem.
17. června:
Tři rozmanité podoby jediného vimperského dne, v němž do převažujícího slunečna i zapršelo. Pozdně odpolední ve znamení nádherné dvojité duhy …
… a dvě večerní, laděné již do dramatických poloh.
Těžko zde určit jednoznačného vítěze.
16. června:
Vše má svůj počátek …
… i konec. V přírodě může obojí přinášet svou specifickou krásu, jež neúprosnost onoho procesu dokonale vyváží.
15. června:
Nezaznívá tu poprvé, že občas jsou výjevy na obloze nanejvýš zajímavé …
… a v maximální míře podněcující fantazii.
14. června:
I červen se může stát pro opravu kterékoli střechy, tedy nikoli jen vimperského zámku, z hlediska počasí sázkou do loterie.
V posledních dnech tu přichází namísto nové krytiny ke slovu častěji plachta.
13. června:
Takový příděl krup Vimperk dlouho nezažil …
12. června:
Při všem, čemu je občas s neuvěřitelnou seriózností ochotna věnovat pozornost, ba přikládat váhu současná společnost, by někdy člověku nejlépe vyhovovala role naprostému klidu se oddávajícího poustevníka.
Autentických historických prostor se k tomu na Šumavě i v Pošumaví najde dostatek.
11. června:
Voda svědčí lesům nejen po estetické, zejména barevné stránce, …
… ale především jako hlavní náplň nezastupitelné funkce, totiž jejího zadržování v krajině.
10. června:
Pátý červnový Boubín kouzlil s oblaky a celkovou atmosférou pod nimi.
Ač by se mohlo zdát, že se vše obrací k slunečnému vyznění počasí, …
… stále je ve hře nemalá zásoba vody, …
… ba i typické podmínky k bouřkovým aktivitám.
Zatím vše budí dojem, …
… že by mohl být klid.
Spíš se naskýtá řada příležitostí pozorovat krajně zajímavý tvarový vývoj oblačnosti, …
… navíc za opět pokleslé teploty a jihozápadního větru o rychlosti 4,7 m/s (16,92 km/h).
Poměrně typickým scénářem, podle nějž se obloha přes den hemží dramatickými mračny a večer je téměř bezezbytku rozpustí, se však tentokrát nedejme oklamat. Ve skutečnosti by nebylo divu, kdyby v noci opět zapršelo.
9. června:
Když už v noci v našich končinách nezahřmělo, aspoň zapršelo … a jitro z toho zásluhou úzké trhliny v bohaté oblačnosti vytěžilo nad stále ještě podřimujícím Vimperkem zajímavou barevnou scenérii.
Jedna z boubínských cest neustále žije pramenem spodní vody – kdysi ústil poblíže do studánky, která však vzala zasvé vinou necitlivých lesnických prací a zjevně i neznalosti situace. Síla vody se ale dokáže za všech okolností prosadit.
Obloha se dnes vyznačovala vícevrstevnatou oblačností, …
… jež ani navzdory trhlinám neskýtala záruku, že z ní opět nezaprší, …
… ba zásluhou zřetelných cumulů, z nichž kterýkoli mohl přerůst v typickou kovadlinu cumulonimbu, …
… dokonce nezahřmí. Meteorologické předpovědi s takovou variantou rozhodně počítaly.
Po proměnlivém míchání se ale nakonec ukázalo, …
… že navrch budou mít vzrůstající modré trhliny …
… a bouřkové vize nedojdou svého naplnění.
Teplota se prezentovala vzrůstající tendencí, v níž jí jihozápadní větřík o rychlosti 4,3 m/s (15,48 km/h) nikterak pocitově nepřekážel.
Zpáteční cesta již promluvila ve prospěch příštího slunečního vítězství, …
… stále však okořeněného zajímavými oblačnými strukturami.
Večer jako by se pak po přece jen chvilkových mírných přeháňkách rozhodl přebít ranní vimperskou oblohu trumfovým esem, …
… což se mu i dokonale zdařilo. Vyvstala však nevyřčená otázka, zda všechna ta krása barev i tvarů není současně předehrou k dalším vodním přídělům, o něž by se mohla postarat noc.
8. června:
Občas by se zdálo, že je těžkou volbou, zda se dívat níže, …
… nebo vzhůru.
Oko se ale přece může potěšit střídavě oběma směry, …
… navíc s vyhlídkou možnosti, že příroda své čarování završí velkolepým bouřkovým divadlem. Dnes se jí však do něj nakonec nechtělo, v našich končinách se spokojila s krátkým drobným deštěm.
7. června:
Co jitro kouzelně uchystalo, …
… večer neméně tak završil.
6. června:
Krásné slunečné dny se nejednou rodí …
… za okolností naoko dramatických.
Snad abychom si vytouženého slunečna více vážili …
… a současně si naplno užívali všeho, …
… co mocná příroda dokáže.
A tak nechme utichnout slova, …
… neboť boubínské zážitky se bez nich až na výjimky dokonale obejdou.
.
.
.
.
.
.
.
.
Teprve zde je nutno ke konstatování, že naměřená teplota budí zdání dlouhodobější obliby desetistupňové hranice, doplnit větrné údaje: 3,7 m/s (13,32 km/h) od jihozápadu.
.
.
.
.
.
.
V té fantastické, hodinu a půl trvající přehlídce změn oblohy skutečně nepřicházel na mysl úvodem vzpomenutý krásný slunečný den. A přesto se stal skutečností.
5. června:
Přebohaté oblačné dění opět mocně bušilo na brány fantazie, …
… ale bouřka, třebaže nejednou za velmi slibné nebeské konstelace, z toho nepovstala.
4. června:
Stále přetrvávající boubínské pozůstatky nedávných dešťů působí jako okna do oblak, …
… z nichž se v podvečer snášely do lesů poslední sluneční paprsky, …
… volná prostranství proměňující v rýžoviště zlata.
Pohled z rozhledny už maloval jinačími odstíny, …
… plnými převládající modři, …
… v níž se západní směr jevil jen jako zlatavý ostrůvek, …
… pokud mu fotografickým přiblížením nebyla věnována zvláštní pozornost.
Svůj nesporný půvab ovšem měly i jeho barevné ozvěny …
… na odvrácených stranách.
Samotné rozloučení stále více rudnoucího slunečního kotouče, …
… klesajícího k obzoru, …
… již pak bylo dílem krátkého okamžiku.
Teplota opět nepatrně poklesla, ale za většinového bezvětří s občasným jihozápadním dýchnutím o síle 0,7 m/s (2,52 km/h) byla bezproblémově snesitelnou.
Po včerejším všudypřítomném mokru působil dnešní boubínský večer v každém případě jako nefalšovaný balzám.
3. června:
Od samého jitra jsme nebyli ponecháni na pochybách o tom, …
… jak zcela jednoznačně charakterizovat den, který navázal na vody plný víkend. I z Boubína jí o něm muselo nemálo odtéci, o čemž vydávaly neklamné svědectví stopy na cestě, …
… vedoucí do husté mlhy, …
… jaká svírala nejen vrchol naší posvátné hory, ale též Vimperk.
Nebylo divu, že z ní navíc neustále buď drobně mrholilo, nebo přímo obstojně pršelo.
A jako už tolikrát, ani dnes pranic nevadilo, že z rozhledny toho bude k vidění ještě méně nežli posledního májového dne.
Tím poutavějšími a ničím nerušenými se přece stanou jiné krásy, které k mlhavému počasí neodmyslitelně patří.
Mokro ovšem bylo poctivé a dokonale všudypřítomné – nicméně právě v něm to Šumavě slušívá nejvíce.
Teplota nám po delší době přešplhala desetistupňovou hranici …
… a všechny ty stále čerstvé přívaly mokrého neprůhledna přilétaly za přispění větru o rychlosti 4,4 m/s (15,84 km/h) od severovýchodu. Zítřek by snad již měl přinést změny, které potěší milovníky slunečna – však uvidíme.
2. června:
Mračna nad vimperským zámkem věstí blížící se bouřku s poctivým lijavcem, …
… již v těch okamžicích ale vládne mokro, …
… kam jen oko pohlédne.
I ten zámek – převrácen vzhůru nohama – se zrovna chystá odkápnout … těžko odhadnout, pokolikáté už. A za tohoto počasí se odbývá tradiční vimperská pouť.
Že však večerní zatažená obloha přinese i takovýto barevný bonbónek, bylo nemalým překvapením.
Ovšem co z toho povstane pro zítřek – první červnové pondělí, bude možná překvapením ještě větším.
1. června:
První letní měsíc, jenž současně završí první půli roku, se uvedl v převažujícím mokrém duchu, …
… v němž bylo možno očekávat více šedomodrých, …
… ba spíše temně šedých odstínů nežli slunečního svitu.
Ale vše má svůj nesporný půvab – záleží jen na úhlu pohledu a vnitřním nastavení každého z nás.
