ŠUMAVSKÝ LITERÁRNÍ ČTVRTEK
Jeanette Schmid: Ich pfeif‘ auf alles…!: Das Leben der Kunstpfeiferin Baronesse Lips von Lipstrill
V listopadu to bude rovných sto let, co se narodil a zítra devět let co zemřela. Že vám ty rody nějak nesedí? Tak to si budete muset přečíst její životopis v anotaci převzatý z Kohoutího kříže.
Přestože ji ve Volarech zas tak moc lidí nezná, jde bez diskuse o nejslavnějšího místního rodáka. Nikdo zdejší ve světě nedosáhl takového věhlasu. A že Volary slavných rodáků mají. Pozornost si však zaslouží nikoli pro to, že změnila pohlaví. I když i to ji činí výjimečnou a na Šumavě o nikom jiném nevím. Vystupovala v téměř třicítce zemí, s největšími pěveckými esy té doby. Zpívala iránskému šáhovi i českému prezidentovi.
Jasně, dneska to již taková rarita není (ta změna) a i životopisných knih o tom vyprávějících není málo. Ale tahle je úplně jiná. Díky době a prostředí. Jen mám pocit, že to stále nějak neumíme uchopit a docenit tak význam Jeanette. A ona si to fakt zaslouží. Třeba už jen kvůli bourání předsudků je dobré takové knihy číst.
Jaroslav Pulkrábek
Anotace: Narodila se jako chlapec Rudi Schmid ve Volarech 6. listopadu 1924 jako druhé dítě v rodině místního obchodníka. Poté, co se Rudi vyučil fotografem, byl povolán k pracovní službě, a nakonec i k wehrmachtu. Teprve po válce na své osobní přání změnil pohlaví a stala se z něho Jeanette. Když rodina hrozil odsun, prchli Schmidovi do otcova rodiště v Schnellenzipfu na bavorské straně Šumavy. Jeanette nevydržela v malé vsi dlouho. „Jdu k divadlu…“ rozhodla se, ubytovala se u své mnichovské tety a začala navštěvovat baletní školu. Stala se jako zpěvačka a tanečnice brzy známou na varietních scénách celého světa. Vystupovala s Josefinou Bakerovou, Edith Piaf, Marikou Rökkovou, Bobem Hopem, před mnoha hlavami států a světovými celebritami nevyjímaje ani prezidenta Havla. Iránský šach způsobil, že přidala ke svým výkonům i umělecké hvízdání, jehož byla snad poslední a jedinou světovou hvězdou. Hvízdala Offenbachovu Barkarolu stejně jako Straussovu Růži z jihu, melodie Gounodovy i Schubertovy, Harlekýnovy miliony i známou skladbu Kanarienvogel napodobující kanárčí trylkování. S „Wintergarten-Tournee“ André Hellera pro „poslední znalce vymírajícího varietního umění“ vstoupila roku 1994 i na newyorskou Broadway pod uměleckým pseudonymem Baroness Jeanette Lips von Lipstrill a připomněla prý Američanům slavnou baronku Trappovou. Ve svém vídeňském bytě, kde trávila chvíle odpočinku a kde také 8. března 2005 zemřela na plicní embolii, našli bychom vedle ukázek českého skla, loutkového divadla a kolovratu z dob volarského dětství i její malířské pokusy a archiv bohaté publikační činnosti. Roku 2004 byla vyznamenána úřadem spolkového kancléře zlatým čestným odznakem za zásluhy o Rakouskou republiku. V krajanských časopisech otiskovala vedle krátkých povídek především svou lyrickou tvorbu, jíž je dokonce zastoupena ve slovníku německé nářeční literatury. Pochována je v hrobě svých rodičů v bavorském Bischofsreutu, končině od české hranice doslova na dohled. (https://www.kohoutikriz.org)
Vydavatel: Vier-Viertel-Verlag
Jazyk: němčina
Rok vydání: 2004
Vazba: pevná s přebalem
Počet stran: 158
Formát (v-š): 210 x 150 mm
ISBN: 3-902141-13-1
Přehled knih za rok 2024
1. Strašidelná Šumava
2. Proměna
3. Zlatá stezka
4. Jihočeská vlastivěda
5. Pomněnky z českých krajů
6. Der Böhmerwald
7. Historie člověka na Šumavě. Vybrané kapitoly ze života obyvatel Šumavy
8. Toulavá kamera 33
9. Šumavská legenda Emil Kintzl
