Hora a vítr
Přecházíme dnes trojici hor, Brník, Srdov a Oblík. Zatím, co v údolí povívá jen vánek, temena travnatých hor bičuje vichr. Cloumá keři, které se snaží zachytit na co nejvyšším místě. Nedovolí divizně vykvést vysoko, tlačí ji k zemi, vše zbytečné z ní otrhá. Víří pod našimi kroky již dlouho deštěm nesmytý prach. Těžce se proti němu prodírá červenočerná mandelinka hlaváčková. Občas spadne pod stébla trávy, zpod
nichž se opět namáhavě škrábe ven. Jeden z větrných poryvů srazí z kamene i saranče skalní. A tam daleko na západě se formují táhlé vrstvy modrošedých mračen oddělených od obzoru světlým pásem oblohy. Šikmé paprsky slunce vystřelující zpoza těch mostů bez opor, se mísí se šmouhami dešťových přeháněk. Kam asi dopadají ve zvlněné krajině pod Krušnými horami? Zdali tam někdo pozvedl tvář okouzlen jejich závojem?
Vystavuju tvář těm poryvům. Cítím, že existuju a zároveň mi to dává zapomenout na bolest těla i duše. Vítr na sebe strhává pozornost, dotýká se celého mého těla, budí flotily života a nadouvá jejich plachty. Bere do dlaní mé tváře. Vítr je lázeň. Co se kde usadilo, jako by už nezbývala žádná naděje, to znovu nesčetným množstvím nepatrných bublinek rozproudí. Jak svěží procitání!
Klubíčko se sotva drží na nohou. Na příkrém sestupu ze Srdíku mi raději předává vodítko s Corliss, protože ta se po kamenech a skalkách bojí a mohla by ji strhnout. Táhnu hovawarta za sebou. Jak se vzpěčuje a stále se ohlíží po Klubíčku, vyklouzne mi z obojku a musím ji chytat. Čeho se tak děsí? Vždyť má čtyři nohy.
Stoupáme na vrchol třetí hory, Oblíku. Suchem popraskaná cesta už není tak skalnatá. V závětří hory Oblík se točí list. Chvíli se zvedá výš a výš a pak se třepetavě snáší na prudký východní svah. Vybavují se mi verše milého Boženy Němcové, Václava Bolemíra Nebeského:
Máj opadnul, sen dokvětl
a až v době, ve jesení
k tobě suchý list dovane,
měj ho za mé pozdravení.
Text a foto: Roman Szpuk
Popisky k fotkám:
1) Pohled z Brníku na Srdov, Oblík a Ranou
2) Klubíčko a Corliss sestupují z Brníku
3) Pohled ze Srdova na České středohoří
4) Pohled ze Srdova na Oblík a Ranou
5) Větrem obitá divizna na Srdově.
6) Milá ze Srdova
7) Pohled z Oblíku na České středohoří
1. Zimní květy
2. Dva psíci
3. Šepot
4. Vlnky aneb sbohem, Otavo
5. Mrak křídel
6. Caparti
7. Blátivé vrcholy
8. Z opačné strany
9. Krmítko
10. Jarní hopsání
11. Apokalyptická doba
12. Učit se padat
13. Hypnóza
14. Ulity a květy
15. Obzory
16. Bílá a stříbrná
17. Kořist
18. Odchod
19. Konvalinková hora
20. Strašlivý nářek
21. Šumavské dada
22. Jeřáb popelavý
23. Rychlý tah mračen uzavírá západ
24. Bloudění
25. Ranění ptáci
26. Trnová hora
27. Muchničková hora
28. Havraní žena
29. Bouřka když nebouří, umře
30. Cíl
31. Plachost
32. Hlas puštíka
33. Hry
34. Podruhé kvetou brusinky
35. Stín krkavce
36. Nelesní krajina
